Tři španělské spořitelny padly do rukou vlády

Madrid – Tři španělské spořitelny, které nesplňovaly požadavek na kapitálovou přiměřenost, padly do rukou tamní vlády. Jde o finanční ústavy Unnim, Catalunya Caixa a Novacaixa Galicia. Centrální banka uvedla, že převzaty byly finanční ústavy, které už dříve fúzovaly a spojovaly v sobě několik menších spořitelen, takzvaných „cajas“. Země tak dokončila restrukturalizaci svého finančního sektoru.

Španělským spořitelnám nejspíš ublížila především přítomnost na tamním realitním trhu, kde se výrazně angažovaly. Po jeho pádu proto utrpěly vysoké ztráty. K tomu, aby zmíněné tři ústavy přežily, musely od vlády získat kapitálové injekce. Vláda tak nyní v každé z nich drží více než 90procentní podíl. Všechny tyto spořitelny patří k menším na trhu.

Vláda začala zadlužené spořitelny už dříve vybízet ke slučování, a to v reakci na to, jak se v Evropě prohlubovala dluhová krize. Obávala se, že pokud by se tento sektor dostal do potíží, země by musela zasáhnout a banky podpořit. Pak by ale hrozilo, že Španělsko nashromáždí tak vysoké dluhy, že se stane dalším členem eurozóny, který bude žádat o mezinárodní finanční pomoc. Centrální banka uvedla, že na rekapitalizaci zmíněných tří ústavů a na restrukturalizaci širšího finančního sektoru vynaložila zhruba 7,5 miliardy eur (asi 185,7 miliardy korun).

Banky musely splnit kapitálový ukazatel do dneška

Nové požadavky na základní kapitál španělská vláda oznámila letos v únoru. Dnešek byl však posledním termínem, kdy mohly banky ukazatel zvýšit tak, aby byl v souladu s požadavky. Podíl kvalitního kapitálu tak musí dosáhnout alespoň osmi nebo deseti procent. Záleží na tom, jaká je struktura dané banky a zda jsou její akcie obchodované na veřejných trzích. Spořitelny na burze nejsou.

Guvernér centrální banky Miguel Ángel Fernandez Ordoňez:

„K dnešnímu dni, tedy ke 30. září, byly požadavky na posílení kapitálu splněny. Na požadované úrovni mají ukazatel kapitálové přiměřenosti již všechny banky.“

Další dvě banky, a to Liberbank a Banco BMN, podle něj dostaly téměř měsíc navíc, aby si mohly zajistit více kapitálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...