Tři španělské spořitelny padly do rukou vlády

Madrid – Tři španělské spořitelny, které nesplňovaly požadavek na kapitálovou přiměřenost, padly do rukou tamní vlády. Jde o finanční ústavy Unnim, Catalunya Caixa a Novacaixa Galicia. Centrální banka uvedla, že převzaty byly finanční ústavy, které už dříve fúzovaly a spojovaly v sobě několik menších spořitelen, takzvaných „cajas“. Země tak dokončila restrukturalizaci svého finančního sektoru.

Španělským spořitelnám nejspíš ublížila především přítomnost na tamním realitním trhu, kde se výrazně angažovaly. Po jeho pádu proto utrpěly vysoké ztráty. K tomu, aby zmíněné tři ústavy přežily, musely od vlády získat kapitálové injekce. Vláda tak nyní v každé z nich drží více než 90procentní podíl. Všechny tyto spořitelny patří k menším na trhu.

Vláda začala zadlužené spořitelny už dříve vybízet ke slučování, a to v reakci na to, jak se v Evropě prohlubovala dluhová krize. Obávala se, že pokud by se tento sektor dostal do potíží, země by musela zasáhnout a banky podpořit. Pak by ale hrozilo, že Španělsko nashromáždí tak vysoké dluhy, že se stane dalším členem eurozóny, který bude žádat o mezinárodní finanční pomoc. Centrální banka uvedla, že na rekapitalizaci zmíněných tří ústavů a na restrukturalizaci širšího finančního sektoru vynaložila zhruba 7,5 miliardy eur (asi 185,7 miliardy korun).

Banky musely splnit kapitálový ukazatel do dneška

Nové požadavky na základní kapitál španělská vláda oznámila letos v únoru. Dnešek byl však posledním termínem, kdy mohly banky ukazatel zvýšit tak, aby byl v souladu s požadavky. Podíl kvalitního kapitálu tak musí dosáhnout alespoň osmi nebo deseti procent. Záleží na tom, jaká je struktura dané banky a zda jsou její akcie obchodované na veřejných trzích. Spořitelny na burze nejsou.

Guvernér centrální banky Miguel Ángel Fernandez Ordoňez:

„K dnešnímu dni, tedy ke 30. září, byly požadavky na posílení kapitálu splněny. Na požadované úrovni mají ukazatel kapitálové přiměřenosti již všechny banky.“

Další dvě banky, a to Liberbank a Banco BMN, podle něj dostaly téměř měsíc navíc, aby si mohly zajistit více kapitálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoVolkswagen změny potřebuje, nedýchá s trhem, soudí Špicar

Volkswagen potřebuje ozdravnou kúru, co se týká celého fungování i zaměstnanců, reagoval v Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar na úmysl koncernu výrazně omezit výrobu a zredukovat modelovou řadu. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem zmínil kontrast mezi nízkou ziskovostí VW a opakem ve Škodě Auto. Upozornil, že i pro další německé firmy je těžké „dýchat s trhem“, tedy propouštět v krizi a nabírat při růstu.
před 11 hhodinami

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Ženy v EU kvůli odkladu pravidel pro transparentnost odměňování přicházejí o miliardy eur

Ženy v celé Evropské unii přicházejí každoročně o miliardy eur kvůli prodlevám při zavádění nových pravidel pro transparentnost odměňování, vyplývá z výzkumu Evropského odborového institutu.
před 17 hhodinami

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
včera v 06:30

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
9. 7. 2026

Úroda ovoce bude letos podle odhadu poloviční

Úroda ovoce v Česku letos kvůli silným jarním mrazům klesne meziročně o 53 procent na 68 445 tun. V porovnání s průměrem posledních pěti let sklizeň propadne o 44 procent. Vyplývá to z odhadu sklizně, který k 15. červnu provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Podle Ovocnářské unie přesáhnou ztráty ovocnářů na tržbách miliardu korun.
9. 7. 2026Aktualizováno9. 7. 2026

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
8. 7. 2026Aktualizováno8. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.