Frankfurt nad Mohanem - Od čtvrtečního zasedání bankovní rady Evropské centrální banky (ECB) čekají finanční trhy i politici snížení úrokových sazeb na historické minimum. Podle analytiků by ale měla banka podpořit klesající ekonomiku eurozóny i dalšími kroky. Ty by povzbudily trhy, které už začínají pochybovat o trvalosti příznivě přijatých výsledků posledního summitu Evropské unie.
Většina ekonomů čeká, že ECB sníží základní sazbu o čtvrt procentního bodu na 0,75 procenta. Banka dosud v historii eurozóny tuto sazbu pod jedním procentem nikdy neměla.
Šéf ECB Mario Draghi dal na červnovém zasedání najevo, že řešení dluhové krize musí začít u politiků, a naznačil tím, že ECB by mohla případnou politickou dohodu doprovodit podpůrnými opatřeními. Draghi na pátečním summitu vyjádřil spokojenost s dohodou, která svěřuje jeho instituci centrální dozor nad evropskými bankami a umožní záchrannému fondu eurozóny ESM přímo podporovat banky a nakupovat státní dluhopisy zemí ohrožených krizí.
Člen řídícího výboru ECB Peter Praet před týdnem signalizoval snížení sazeb, když prohlásil, že bance v tomto kroku nemůže nic zabránit. Prostor pro pokles úvěrových nákladů v eurozóně otevřel vývoj ekonomiky. Inflační tlaky po propadu světových cen ropy výrazně klesají, zatímco evropské ekonomiky vykazují další známky oslabování.
Objevuje se i spousta otazníků
ECB podle pozorovatelů cítí, že trhy, které díky dohodě ze summitu výrazně oživily, nyní potřebují další podporu, protože vůči dohodě se začínají objevovat pochyby. Finsko a Nizozemsko už daly najevo, že s nákupy dluhopisů fondem ESM nesouhlasí a 500 miliard eur (12,7 bilionu korun), které bude mít fond k dispozici, by vzhledem k nutnosti vyčlenit jen pro španělské banky 100 miliard eur nemuselo brzy stačit.
„Pokud pouze sníží sazby, bude to pro trhy zklamání, protože to pro okrajové ekonomiky eurozóny nic znamenat nebude. (…) Proto je zapotřebí něco dalšího,“ řekl Christian Schulz z Berenberg Bank, který dříve působil jako ekonom v ECB.
Zvyšují se také tlaky na to, aby ECB přistoupila k novým nestandardním opatřením. Ta banka začala podnikat před dvěma roky kvůli krizi v Řecku, kdy zahájila nákupy státních dluhopisů na trhu, což ovšem vedlo k rezignaci dvou německých členů ECB. Tuto zimu ECB poskytla bankám ve dvou sériích levné tříleté úvěry v celkové sumě asi bilion eur. ECB by také mohla diskutovat o tom, zda umožní fondu ESM přístup ke svým superlevným úvěrům, což ale odmítá Německo i užší vedení banky.
Analytici a obchodníci se ale realističtěji zaměřují zejména na možnost snížení mezních sazeb, které určují rozpětí pohybu úroků na mezibankovním trhu - zápůjční sazbu pro nouzové jednodenní úvěry, která je nyní na 1,75 procenta, a depozitní sazbu na současné úrovni 0,25 procenta. Spekulace se točí hlavně kolem snížení depozitní sazby na nulu, což by podpořilo mezibankovní trh.
