Praha – Česká elektrická přenosová soustava čelí velkému tlaku. Mohou za to především obnovitelné zdroje, a to jak ty české, tak od našich sousedů zejména z Německa. Dispečerům se zatím daří krizové situace zvládat, avšak do budoucna čekají energetickou soustavu další šoky – především odstavení jaderných elektráren v Německu. Předseda představenstva provozovatele soustavy ČEPS Vladimír Tošovský v Interview ČT24 upozornil, že na podobné šoky není přenosová soustava stavěna.
Obnovitelné zdroje, konec jádra v Německu, pravidelná obnova vedení - to jsou jen některé důvody, kvůli kterým bude muset ČEPS do přenosové soustavy v nejbližších letech investovat nemalé sumy peněz. „Budeme muset nainvestovat 62 miliard korun do roku 2023,“ upozornil Tošovský. Investice se promítnou i do ceny elektřiny pro konečné spotřebitele.
Politici si podle Tošovského musí uvědomit, že přenosová soustava není stavěna na prudké změny směru toku energie. „Politická rozhodnutí, jako je odstavení jádra v Německu, mají obrovský vliv na chod jednotlivých soustav,“ podotkl Tošovský. Zabezpečit soustavu, aby v případě prudkých změn v tocích nehrozil blackout, je podle Tošovského velmi obtížné. Přenosová soustava má svá historická pravidla a mouchy. „Zbourat ji a postavit jinou nedokážeme, protože všichni chceme svítit 24 hodin denně a 365 dní v roce,“ uvedl Tošovský.
I domácí vlivy budou stát ČEPS miliardy
„Pokud by se splnily předpoklady našich cílů, všech potenciálů ve větrných farmách, v solárních elektrárnách, tak investice do sítí jenom v přenosové soustavě by dosahovaly přibližně 11 miliard korun. Mluvím o českých vlivech, nemluvím o transformátorech, nemluvím o přetoku energie,“ varoval Tošovský.
Dělat je tak možné jen postupné změny. Aby Česko snížilo nápor, kterému musí jeho energetická soustava čelit z Německa, může vystavět například transformátory, které by přebytečnou energii do Česka jednoduše nepustily. Podle Tošovského by ale dvě miliardy, na které by to vyšlo, mohly být vyhozené peníze. „Zatím se do té investice nehrneme, ale nespíme a pracujeme na tom,“ uvedl.
Nejlepší by přitom bylo, aby si Německo své energetické toky vyřešilo samo. „Úplně nejvíc by pomohlo, kdyby si už konečně v Německu postavili vedení mezi severovýchodem a jihozápadem, která tam chybí už dlouhodobě,“ připomněl Tošovský. To by podle něj stačilo na zásadní snížení výkyvů, kterým musí nyní čelit česká síť.
Blackoutu bylo Česko v minulosti už velmi blízko. Naposledy na konci loňského roku. Zatím největší blackout v historii uvalil v roce 1999 do tmy Brazílii. Tehdy bylo bez proudu skoro 100 milionů lidí.
