Tiskárna Europrint vyhlásila insolvenci. Donutily ji k tomu zajišťovací příkazy

Tiskárna Europrint na sebe vyhlásila insolvenci, důvodem jsou podle firmy zajišťovací příkazy Finanční správy. Europrint, který čelí zajišťovacím a exekučním příkazům za zhruba 386 milionů korun, postup správy označil za likvidační. Společnost, která zaměstnává 350 lidí, zároveň uvedla, že pokračuje ve výrobě, nepropouští a nově vzniklé provozní závazky hradí. Finanční správa na dotaz ČTK uvedla, že se ke konkrétním případům jednotlivých firem nemůže ze zákona vyjadřovat.

„K vyhlášení insolvence nás dovedl likvidační postup finanční správy, kdy na nás byly uvaleny zajišťovací příkazy a exekuční příkazy na částku převyšující hodnotu 386 milionů korun. Jsme přesvědčení, že zajišťovací příkazy byly neoprávněné, stejně jako následný postup finanční správy,“ uvedl generální ředitel firmy Petr Litvan.

Finanční správa si podle firmy v květnu 2016 v rámci zajišťovacích příkazů nárokovala 260 milionů korun, a to kvůli údajnému podvodu na DPH dodavatele Europrintu. „Podvod nejen že nebyl dodnes prokázán, ale dle sdělení Finanční správy se ani netýkal plnění poskytnutých tímto dodavatelem Europrintu,“ uvedla firma.

Europrint si kvůli příkazům vzal u banky úvěr 260 milionů korun. Následně správa podle firmy letos v červenci začala exekučně vymáhat penále k dani za zhruba 52 milionů korun. V srpnu následovalo další vymáhání úroků z prodlení za zhruba 74 milionů korun.

„Návrhy na odklad či splátkování vymáhaných částek příslušenství daně byly správcem daně zamítnuty,“ uvedla společnost. Finanční správa si chybějící peníze vybrala tak, že Europrintu odepřela nárok na odpočet DPH na vstupu u zboží, kterého se podvod netýkal, a to za tři roky zpět.

Europrint je největší polygrafickou společností na českém trhu. Obrat má každoročně zhruba miliardu korun. Mezi nejvýznamnější klienty společnosti patří vydavatelské domy Vltava Labe Media, Czech News Center nebo Mladá Fronta.

Finanční správa se potýká s podezřením z účelové likvidace

Finanční správa v poslední době čelí nařčení, že zajišťovací příkazy příliš využívá a likviduje tak i poctivé podnikatele. V posledních dnech se o zajišťovacích příkazech začalo mluvit v souvislosti s opavskou společností FAU. Finanční správa čelí podezření, že firmu chtěla účelově zlikvidovat. Firma loni skončila v insolvenci a později v konkurzu.

Existuje i podezření, že správa jednala na pokyn exministra financí Andreje Babiše (ANO). Ten to popírá, stejně jako generální ředitel finanční správy Martin Janeček.

FAU nyní požaduje po finanční správě vydání 92 milionů korun. Jde o peníze, které jí stát v exekučním řízením před časem zabavil. Soud pak zajišťovací příkazy zrušil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...