Tisíce železničářů čeká přesun do SŽDC až na podzim

Praha – Železničáře z Českých drah zatím přesun pod Správu železniční dopravní cesty (SŽDC) nečeká. Návrh ministra dopravy Radka Šmerdy oddálit zaměstnanecké změny o dva měsíce na 1. září dnes totiž posvětila vláda. Přesun se týká zhruba 9 500 výpravčích, signalistů, hláskařů, hradlářů nebo závorářů a má jím být završen proces transformace české železnice. Odboráři sice s přesouváním nesouhlasí, ministrův návrh ale považují za první krok k sociálnímu dialogu.

Posunutí termínu je nutné k vypořádání sociálních aspektů převodu zaměstnanců tak, aby v SŽDC nevznikly dvě kategorie zaměstnanců. Zaměstnanecké změny původně navrhnul bývalý ministr dopravy Vít Bárta (VV). Počet zaměstnanců SŽDC, která v tuzemsku spravuje vlakové tratě, se po začlenění lidí od Českých drah zhruba zdvojnásobí. Dráhy nyní zaměstnávají přibližně 27 tisíc lidí.

Vláda konečně komunikuje, pochvalují si odboráři 

8 minut
Tisková konference po jednání vlády
Zdroj: ČT24

Jaroslav Pejša:

„Je to první krok pana ministra Šmerdy k opravdovému sociálnímu dialogu.“

Přesun zaměstnanců takzvané živé dopravní cesty do SŽDC dlouhodobě kritizují železniční odboráři. S odkladem celé akce tak souhlasí. Podle předsedy Odborového sdružení železničářů Jaroslava Pejši byl původní plán převodu zaměstnanců k 1. červenci nepromyšlený. Pro přechod takového množství zaměstnanců totiž dosud nejsou dojednány sociální podmínky s jejich novým zaměstnavatelem. Odboráři se navíc obávají, že nebude SŽDC schopná nově příchozím zajistit stejnou míru zaměstnaneckých výhod, jaké mají dojednané v kolektivní smlouvě s Českými drahami.

Českým drahám může navíc návrh přesunu „živé dopravní cesty“ způsobit hospodářské škody, obává se Pejša. Odborářům vadí, že se jedná o přesunu bez nemovitostí. Českým drahám prý tak zůstane spousta zanedbaných budov, kvůli kterým budou proti ostatním dopravcům znevýhodněny. Podle Pejši přitom jde o zbytný majetek, za jehož údržbu jsou odpovědné pouze České dráhy.

Železniční holding jako řešení?

Ministr dopravy nedávno uvedl, že jeho resort v teoretické rovině uvažuje o vzniku železničního holdingu, ve kterém by se České dráhy se SŽDC znovu propojily. Vláda je oddělila v lednu 2003 kvůli snížení nákladů a zvýšení výkonů a tržeb. Nestranický ministr Šmerda však zřejmě bude muset funkci opustit, jak to chtějí Věci veřejné. Post obsadil po Bártovi a VV zřejmě budou prosazovat, aby byl ministrem opět člen jejich strany.

Radek Šmerda
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...