Světová banka zvažuje pobočku ve střední Evropě

Washington - Světová banka zvažuje vytvoření šesti či sedmi regionálních poboček po celém světě, které by ji měly více přiblížit klientům. Jedna z nich by mohla být i ve střední Evropě, šanci na její získání by tak mohla mít například i Praha. Vše je ale zatím ve stadiu úvah, žádná oficiální nabídka ze strany banky nepadla, svůj zájem zatím nevyjádřilo ani Česko. Světová banka navíc posílila rozvíjejícím se ekonomikám hlasovací pravomoci. Čína se tak ve vlivu na banku dostala na třetí pozici za USA a Japonsko. Banka také schválila navýšení kapitálu o 3,5 miliardy dolarů, první za více než 20 let. Změny se ale setkaly i s kritickými ohlasy.

Světová banka sídlící ve Washingtonu o decentralizaci uvažuje již delší dobu, podle slov Evy Anderové z ministerstva financí ale jde o komplexní rozhodnutí, jež musí vzít v úvahu například i situaci rodin zaměstnanců banky. „O tom, kde bude pobočka, zatím nebylo rozhodnuto a v nejbližších dnech ani nebude, protože ten proces je dlouhodobý, to rozhodnutí je v řádu měsíců,“ podotkl český zástupce u Světové banky Pavel Frelich.

Podle předběžných odhadů by v jedné pobočce mohlo pracovat 400 až 600 lidí, což by pro hostitelskou zemi znamenalo i ekonomický přínos. Podle Frelicha by ale sídlo regionální pobočky Světové banky zvýšilo i prestiž země, která by pro ně byla vybrána. Anderová uvedla, že do Prahy 6. května přijede výkonný ředitel Světové banky pro země střední Evropy a Pobaltí Peter Harold. Zúčastní se semináře pořádaného ministerstvem financí a agenturou CzechTrade zaměřeného na zvýšení úspěšnosti českých firem ve výběrových řízeních banky.

Mohl by také jednat s českou stranou i o otázce regionální pobočky Světové banky. Kromě Česka navštíví Harold i další země střední a východní Evropy. I v nich bude podle Anderové sondovat, která by byla připravená pobočku banky hostit. „Pokud by Česká republika vyjádřila zájem o to hostit pobočku Světové banky, tak by samozřejmě Česká republika mohla patřit mezi kandidáty,“ řekl Frelich.

Vyšší váha hlasů rozvíjejících se ekonomik

Váha hlasů rozvíjejících se ekonomik se díky dnešnímu rozhodnutí zvýší o 3,13 procenta. Znamená to, že do zdrojů banky přibude 1,6 miliardy dolarů. Kapitálové navýšení 3,5 miliardy pak půjde do fondů, které slouží jako půjčky na rozvojové projekty. Navýšení kapitálu má bance také posílit možnosti, když se světová ekonomika dostává z krize. Americký ministr financí Timothy Geithner dodal, že požádá Kongres, aby podíl USA v navýšení kapitálu schválil.

Čína tak v dělení moci ve Světové bance dostala přednost před velkými evropskými ekonomikami. Její hlasovací práva budou vyšší než hlasy Německa, Francie a Británie. Rozvíjející se ekonomiky dostaly v bance podíl 47 procent, přesto se to některým členům nelíbilo. Rozhodnutí předcházely měsíce tvrdých jednání, během nichž se některé státy nechtěly svých hlasovacích pravomocí vzdát a jiné si chtěly polepšit.

Znepokojení vyjádřil například ministr financí Jihoafrické republiky Pravin Gordhan, podle něhož některé rozvíjející se ekonomiky musely při přerozdělení hlasů ustoupit místo toho, aby z něj měly prospěch, jak se slibovalo. Upozornil, že se část hlasů sebrala například subsaharským zemím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...