Světová banka zvažuje pobočku ve střední Evropě

Washington - Světová banka zvažuje vytvoření šesti či sedmi regionálních poboček po celém světě, které by ji měly více přiblížit klientům. Jedna z nich by mohla být i ve střední Evropě, šanci na její získání by tak mohla mít například i Praha. Vše je ale zatím ve stadiu úvah, žádná oficiální nabídka ze strany banky nepadla, svůj zájem zatím nevyjádřilo ani Česko. Světová banka navíc posílila rozvíjejícím se ekonomikám hlasovací pravomoci. Čína se tak ve vlivu na banku dostala na třetí pozici za USA a Japonsko. Banka také schválila navýšení kapitálu o 3,5 miliardy dolarů, první za více než 20 let. Změny se ale setkaly i s kritickými ohlasy.

Světová banka sídlící ve Washingtonu o decentralizaci uvažuje již delší dobu, podle slov Evy Anderové z ministerstva financí ale jde o komplexní rozhodnutí, jež musí vzít v úvahu například i situaci rodin zaměstnanců banky. „O tom, kde bude pobočka, zatím nebylo rozhodnuto a v nejbližších dnech ani nebude, protože ten proces je dlouhodobý, to rozhodnutí je v řádu měsíců,“ podotkl český zástupce u Světové banky Pavel Frelich.

Podle předběžných odhadů by v jedné pobočce mohlo pracovat 400 až 600 lidí, což by pro hostitelskou zemi znamenalo i ekonomický přínos. Podle Frelicha by ale sídlo regionální pobočky Světové banky zvýšilo i prestiž země, která by pro ně byla vybrána. Anderová uvedla, že do Prahy 6. května přijede výkonný ředitel Světové banky pro země střední Evropy a Pobaltí Peter Harold. Zúčastní se semináře pořádaného ministerstvem financí a agenturou CzechTrade zaměřeného na zvýšení úspěšnosti českých firem ve výběrových řízeních banky.

Mohl by také jednat s českou stranou i o otázce regionální pobočky Světové banky. Kromě Česka navštíví Harold i další země střední a východní Evropy. I v nich bude podle Anderové sondovat, která by byla připravená pobočku banky hostit. „Pokud by Česká republika vyjádřila zájem o to hostit pobočku Světové banky, tak by samozřejmě Česká republika mohla patřit mezi kandidáty,“ řekl Frelich.

Vyšší váha hlasů rozvíjejících se ekonomik

Váha hlasů rozvíjejících se ekonomik se díky dnešnímu rozhodnutí zvýší o 3,13 procenta. Znamená to, že do zdrojů banky přibude 1,6 miliardy dolarů. Kapitálové navýšení 3,5 miliardy pak půjde do fondů, které slouží jako půjčky na rozvojové projekty. Navýšení kapitálu má bance také posílit možnosti, když se světová ekonomika dostává z krize. Americký ministr financí Timothy Geithner dodal, že požádá Kongres, aby podíl USA v navýšení kapitálu schválil.

Čína tak v dělení moci ve Světové bance dostala přednost před velkými evropskými ekonomikami. Její hlasovací práva budou vyšší než hlasy Německa, Francie a Británie. Rozvíjející se ekonomiky dostaly v bance podíl 47 procent, přesto se to některým členům nelíbilo. Rozhodnutí předcházely měsíce tvrdých jednání, během nichž se některé státy nechtěly svých hlasovacích pravomocí vzdát a jiné si chtěly polepšit.

Znepokojení vyjádřil například ministr financí Jihoafrické republiky Pravin Gordhan, podle něhož některé rozvíjející se ekonomiky musely při přerozdělení hlasů ustoupit místo toho, aby z něj měly prospěch, jak se slibovalo. Upozornil, že se část hlasů sebrala například subsaharským zemím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud částečně zablokoval Trumpova nejnovější cla

Nejnovější globální desetiprocentní cla uvalená v únoru prezidentem USA Donaldem Trumpem podle obchodního zákona z roku 1974 jsou nezákonná, rozhodl ve čtvrtek americký soud pro mezinárodní obchod. Zablokoval je však pouze pro dva soukromé dovozce a americký stát Washington. Rozhodnutí soudu ponechává dočasné celní poplatky, které by měly vypršet v červenci, v platnosti pro všechny ostatní dovozce, zatímco soudy projednají případné odvolání vládou. Píše o tom agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Trump tlačí EU ke schválení obchodní dohody, vyhrožuje vyššími cly

Evropská unie musí do 4. července uvést v platnost loni sjednanou obchodní dohodu se Spojenými státy, jinak bude čelit výrazně vyšším clům, prohlásil americký prezident Donald Trump. V březnu dohodu podmíněně schválil Evropský parlament. Na její konečné podobě se však ještě musí dohodnout s členskými státy EU.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

ODS se možná kvůli novým pravidlům rozpočtové odpovědnosti obrátí na ÚS, říká Skopeček

Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je možné, že se klub ODS přidá ke Starostům, kteří oznámili, že nová pravidla pro rozpočtovou odpovědnost, pokud projdou legislativním procesem, napadnou u Ústavního soudu. Považuje za vhodné případnou žalobu řešit až poté, co nová rozpočtová pravidla schválí dolní komora. Nutné je podle něj zvážit, zda je žaloba k Ústavnímu soudu opodstatněná. V návrhu je podle něj i to, že vláda by nově měla rozhodovat i o kapitolách rozpočtu sněmovny, Ústavního soudu či Nejvyššího kontrolního úřadu – „instituce, která de facto vládu kontroluje“. „To bylo vždycky vyhrazeno rozpočtovému výboru,“ dodal Skopeček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
před 17 hhodinami

Opozice ve sněmovně zamezila zahájení schvalování vládní novely k rozpočtům

Sněmovní opozice zamezila zahájení závěrečného schvalování vládní novely k rozpočtům. K návrhu, jehož hlavní částí je formální vynětí řady státních výdajů z deficitu rozpočtu, se poslanci vrátí příští středu. Poslanci odhlasovali odklad povinného používání Národního geoportálu územního plánování o jeden rok, novelu ještě posoudí Senát. Do závěrečného schvalování pak poslali zavedení předporodního rodičovského příspěvku. Sněmovna nepokračovala v debatě o postoji ke sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně. Schůzi podle dohod klubů ukončila.
6. 5. 2026Aktualizováno6. 5. 2026

Senát schválil přerozdělení skoro osmi miliard korun z VZP mezi menší pojišťovny

Menší zdravotní pojišťovny letos dostanou celkem zhruba 7,9 miliardy korun z Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), která v uplynulých letech měla zvýšený zisk kvůli platbám státu za ukrajinské uprchlíky. Senát ve středu toto přerozdělení schválil kvůli stabilizaci systému zdravotního pojištění. Senátoři odmítli snížení odvodů živnostníků na sociální pojistné zpětně na loňskou úroveň. Horní komora podpořila novelu, která má zejména lidem se zrakovým postižením zvýšit komfort při volbách s výjimkou komunálních.
6. 5. 2026Aktualizováno6. 5. 2026

Ceny ropy i plynu se díky nadějím na dohodu USA s Íránem snižují

Ceny ropy i plynu se ve středu prudce snižují poté, co americký prezident Donald Trump signalizoval možnou dohodu o ukončení války s Íránem. Severomořská ropa Brent se tak vrátila pod hranici 100 dolarů za barel. Kolem 13. hodiny vykazovala pokles o více než deset procent a nacházela se v blízkosti 98,5 dolaru za barel. Klíčový termínový kontrakt na plyn s dodáním příští měsíc v obchodním uzlu Title Transfer Facility v Nizozemsku vykazoval pokles o zhruba jedenáct procent na 42 eur (asi 1020 korun) za megawatthodinu.
6. 5. 2026

Inflace vzrostla na 2,5 procenta. Podle analytiků bude zrychlovat

Meziroční inflace v Česku letos v dubnu zrychlila na 2,5 procenta z březnových 1,9 procenta. Je tak nejvyšší od loňského října. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Konečnou hodnotu dubnové inflace zveřejní statistici 13. května. V minulosti pokaždé odhad potvrdili. Analytici uvádí, že za zrychlením inflace stojí vyšší ceny pohonných hmot. Do jiných kategorií spotřebního koše se vyšší ceny paliv promítnou se zpožděním, další zrychlení inflace se tak podle nich dá očekávat.
6. 5. 2026

Bilance: Bez cizinců se už česká ekonomika neobejde

Už více než deset procent obyvatel Česka tvoří cizinci. A zatímco firmy volají po dalších pracovnících pro provozy 24/7 i dopravu, firmy čelí byrokratickým průtahů a omezeným kapacitám úřadů. Analýza pořadu Bilance navíc ukazuje na fenomén „brain waste“ – tisíce vysokoškolsky vzdělaných uprchlíků pracují u pásu, protože jejich hlubší integrace není dotažená.
4. 5. 2026
Načítání...