Praha - Americká centrální banka (Fed) bude dnes jednat o dalším snižování úrokových sazeb. Všeobecně se přitom očekává, že rozhodne o jejich snížení o celý jeden procentní bod, což by byl v moderní historii USA nevídaný zákrok. Fed se řadou opatření snaží překonat krizi finančních trhů, která podle některých ekonomů postupně přerůstá v recesi celého amerického hospodářství. Podle ekonoma a bývalého kandidáta na českého prezidenta Jana Švejnara už americká ekonomika je v recesi. Jedná se prý o největší krizi od konce druhé světové války.
„V současné době máme velkou krizi, která je do velké míry na trhu hypoték, ale ovlivňuje to celou americkou ekonomiku, a já myslím, že americká ekonomika je od minulého týdne de facto v recesi. Stále ještě nevíme, jak hluboká bude, ale první odhady jsou již ohromné,“ řekl Švejnar v dnešním Dobrém ránu.
O krizi celé ekonomiky podle něj svědčí výrazné oslabení tempa růstu v posledních dvou čtvrtletích. Minulý týden navíc žádný sektor amerického hospodářství mimo vládních služeb nevykazoval růst. Krizi prý vyvolaly inovativní přístupy k finančním trhům. „Vytvářely se nové produkty, kterým nikdo dost dobře nerozuměl,“ dodal Švejnar.
Fed v pondělí představil další sérii nouzových opatření na zklidnění finančních trhů. Bankéři rozhodli o snížení diskontních sazeb na přímé úvěry bankám na 3,25 procenta a odstartovali program, ve kterém může Fed mimo komerčních bank půjčovat i dalším finančním institucím. Podobné kroky přitom banka využila naposledy během Velké hospodářské krize ve 30. letech.
K výjimečným krokům se Fed uchýlil kvůli problémům banky Bear Stearns. Konkurenční JPMorgan Chase oznámila, že se dohodla na koupi banky v problémech za pouhé dva dolary za akcii. Ještě loni v lednu se přitom akcie Bear Stearns prodávaly za rekordních 171 dolarů. Nízká cena transakce přitom naznačuje, že banka nebyla daleko k vyhlášení bankrotu.
Fed rovněž v koordinaci s dalšími centrálními bankami pokračuje v uvolňování zvýšeného množství krátkodobých úvěrů na peněžní trhy. „Tím, že Fed zaplavuje trhy penězi, vysílá signál, že je hlubší problém. Lidé tak reagují zpočátku negativně. Nakonec se to otočí, a to oběživo bude důležité pro záchranu bank a celého finančního sektoru,“ míní Švejnar. Dodává však, že v současné době si nikdo konkrétním výsledkem opatření centrální banky nemůže být jistý.
Fed spolu s americkou administrativou v čele s prezidentem Georgem Bushem ujišťují, že mají situaci pod kontrolou. Ekonomické problémy se přitom dále projevují v už tak nízké Bushově popularitě a pravděpodobně se odrazí i ve výsledku podzimních prezidentských voleb.
Krize Spojených států se projeví i ve zbytku světa. Zpomalení růstu už začala vykazovat eurozóna. Právě Evropa by se přitom podle Švejnara mohla výraznějšímu poklesu vyhnout. „Optimální by bylo, kdyby se zbytek světa stal motorem růstu a vytáhl americkou ekonomiku zpět. Mohla by to být Evropa, je to větší ekonomika než americká. Zatím to nedělá a vždy následuje Ameriku,“ zdůraznil.
