Praha - Rozhodnutí o případném posunutí limitů těžby uhlí pod severočeskými městy se blíží a jeho zastánci i odpůrci tak přicházejí s novými argumenty. Vysoké náklady na další těžbu vyčíslilo Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. O tom, že zastavení těžby by bylo drahé, přesvědčuje zase skupina Czech Coal, která na severu Čech uhlí těží.
Využití uhlí, které leží v severních Čechách, by vedlo během příštích 120 let k externím nákladům dosahujícím 1,3 bilionu korun. Náklady by byly spojeny zejména s dopady na lidské zdraví a životní prostředí. Vyplývá to ze studie o prolomení limitů těžby uhlí na Mostecku, kterou dnes prezentovalo Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze.
„Získávání energie ze zdánlivě levného hnědého uhlí nás v konečném důsledku může přijít pěkně draho. Nepřímo, ale královsky ji totiž dotujeme prostřednictvím dopadů na lidské zdraví, zkrácenou délkou života, škodami na životním prostředí a změny klimatu,“ upozornil Jan Rovenský z ekologické organizace Greenpeace ČR.
Další těžba se podepíše na lidském zdraví
Studie počítá pouze s dopady, které by vznikly spálením uhlí za těžebními limity ve velkých teplárnách a elektrárnách. Nezahrnuje škody, které způsobuje přímo těžba, jako je poškození krajiny těžbou či bouráním obcí. Z hlediska struktury škodlivých vlivů představuje nová těžba podle studie výraznou zátěž na lidské zdraví. „Za celé období životnosti velkolomů - do roku 2133 - představují zdravotní dopady externí náklad ve výši 374,8 miliardy korun,“ uvádí studie.
Kromě zdravotních dopadů byly hodnoceny také environmentální dopady, které zahrnují ztrátu biologické rozmanitosti, ztrátu zemědělské produkce, náklady vyvolané poškozením budov těžbou a škodlivý vliv těžkých kovů na lidské zdraví. Podle studie by těžba za ekologickými limity také výrazně zvýšila emise škodlivých plynů, což by rovněž přineslo náklady ve stovkách miliard korun.
Pod zemí leží dalších 5 miliard tun uhlí
Limity těžby uhlí v severních Čechách jsou citlivým tématem. Omezení vznikla v devadesátých letech na konci největšího uhelného rozmachu a mají za úkol ochránit alespoň část severočeské krajiny. Ekologové dlouhodobě volají po zachování limitů, současná vláda také prohlásila, že prolamovat limity nebude. Otázkou ovšem zůstává, zda limity budou zachovány i v dalších letech.
Například v dolech ČSA a Bílina se za územními limity nachází na 900 milionů tun uhlí. Podle nejnovější zprávy Výzkumného ústavu vystačí zásoby hnědého uhlí při současné spotřebě Česka asi na 18 let. Před územními limity činí zásoby zhruba 846 milionů tun. Pod zemí je ale i dalších pět miliard tun uhlí, jehož těžbě brání jen současné zákony a ekonomická nerentabilnost. Velká část zásob leží pod severočeskými městy.
Czech Coal: bez uhlí nebude práce
Skupina Czech Coal má vlastní vyčíslení pro opačný případ - ukončení těžby. Náklady by se podle ní vyšplhaly na 750 miliard korun a mohlo by zaniknout 8 tisíc pracovních míst. Pro stát těžba znamená příjmy. Do případného ukončení těžby v roce 2020 to jsou desítky miliard korun na daních. Drahé jsou i suroviny, které by uhlí musely nahradit. Ministerstvo průmyslu a obchodu bude limity projednávat v polovině roku.
