Studentské půjčky mohou ohrozit ekonomiku USA

Washington – Studentské půjčky představují podle amerických analytiků hrozbu pro hospodářské oživení USA. Objem půjček totiž překračuje bilion dolarů (18,5 bilionu korun) a jejich splácení je za současných ekonomických podmínek pro řadu dlužníků velmi obtížné. Vytváří se tak prostor pro novou hospodářskou krizi.

Mnozí absolventi v současnosti nemohou najít práci, a proto se vracejí zpět ke studiu, čímž se jejich zadlužení ještě zvyšuje. Objem studentských půjček tak ve Spojených státech přesahuje objem úvěrů na nákup automobilů a objem dluhů na kreditních kartách.

Nesplacenou půjčku splatí vláda - tedy daňový poplatník

Průměrná studentská půjčka v USA přesahuje 25 000 dolarů (zhruba 460 000 korun), což představuje nárůst o 25 procent za posledních deset let. Za většinu těchto půjček přitom ručí vláda, takže jejich nesplácení představuje zátěž pro daňové poplatníky. „Mohla by to být další dluhová bomba pro ekonomiku USA,“ uvedl prezident asociace právníků zabývajících se spotřebitelskými bankroty William Brewer.

„Jako konkurzní právníci vidíme jako první praskliny v základech. V letech 2006 a 2007 jsme varovali před hypotečními problémy. Toto odvětví ale tvrdilo, že je vše pod kontrolou. Nyní vidíme stejné známky problémů. Vidíme rozsáhlé nesplácení studentských půjček a lidi, kteří se kvůli tomu dostávají do finančních potíží,“ dodal.

Případná krize v oblasti studentských půjček by sice nemusela zasáhnout finanční sektor tak těžce, jako hypoteční krize v roce 2008, mohla by ale poškodit daňové poplatníky i trh s bydlením, uvedl hlavní americký ekonom společnosti IHS Global Insight Nigel Gault. „Když se studentské půjčky nesplácí, převádí se dluhy z dlužníka na daňového poplatníka, což zvyšuje rozpočtové deficity,“ upozornil Gault. Dodal, že lidé se studentskými půjčkami mohou mít problémy se získáním hypotečního úvěru a zůstávají mnohem déle v domech svých rodičů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Růst ekonomiky přinese do státní kasy jen asi deset miliard, odhaduje expert

Nová vláda chce přepracovat návrh státního rozpočtu na příští rok, v němž podle ní chybí až 96 miliard korun. Ekonomové v pořadu Otázky Václava Moravce upozornili, že případné nepokryté jednotky či nižší desítky miliard nejsou v celkovém objemu výdajů zásadním problémem. Větší rizika vidí v přesunech peněz mezi kapitolami a v omezeném přínosu hospodářského růstu pro státní kasu. Podle končícího náměstka ministra financí Tomáše Holuba je rozpočet již tak napjatý a prostor pro manévrování je velmi omezený. Debatoval s předsedou Výboru pro rozpočtové prognózy Michalem Skořepou.
před 10 hhodinami

Koalice ANO, SPD a Motoristů chce zpřísnit vymáhání výživného

Systém vymáhání výživného nebude po změně trestního zákoníku k 1. lednu 2026 podle zákonodárkyň vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů funkční. Podle senátorky Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) proto připraví novelu předpisu, který byl přijat letos v létě. Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) v Otázkách Václava Moravce vyzvala nastupující koalici, aby se změnou počkala alespoň na analýzu dopadů nových paragrafů. Délka legislativního schvalování návrhu umožní podle Mračkové Vildumetzové dostatečnou diskusi nad změnou i analýzu prvních dopadů.
před 10 hhodinami

Michelin posune Česko na světové mapě gastronomie, míní odborníci

Michelinův průvodce rozdal prestižní hvězdy restauracím. Také letos uspěly podniky z Česka, je jich však více než dříve a nachází se i mimo Prahu. Podle herce, blogera a autora Gastromapy Lukáše Hejlíka posune úspěch oceněných restaurací českou gastronomii výš na světové mapě. S tím souhlasí i prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek, podle kterého díky tomu Česko nebude dírou na mapě Michelinu. O současné české gastronomii, jejím rozvoji, ale i problémech debatovali hosté v Událostech, komentářích z ekonomiky, kterými provázely Nina Ortová a Jitka Fialková.
před 17 hhodinami

Fiala připravil nové vládě zprávu o stavu Česka

Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) zveřejnil zprávu o stavu země, v pondělí při výměně vlády ji předá svému nástupci Andreji Babišovi (ANO). Materiál s fakty a daty připravil, aby Česko mohlo pokračovat bez chaosu, řekl ve videu na síti X natočeném ve vyklizených prostorách vlády. Česko je ve velmi dobré kondici, dodal.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Platy ve státní sféře porostou podle Babiše i v rozpočtovém provizoriu

Platy učitelů, policistů, vojáků, úředníků a dalších státních zaměstnanců by od ledna mohly vzrůst i přesto, že Česko bude od začátku roku v rozpočtovém provizoriu. V rozhovoru pro ČT to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Provizorium přitom umožňuje vládě utratit každý měsíc jen dvanáctinu výdajů z předchozího roku. Třeba budoucí ministr školství Robert Plaga (za ANO) plánuje tarifní platy učitelů zvýšit od ledna o sedm procent. Stejný nárůst pro ně schválila na podzim i vláda Petra Fialy (ODS).
13. 12. 2025

Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.
13. 12. 2025

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
12. 12. 2025

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
12. 12. 2025
Načítání...