Stávka horníků nebude, kolektivní smlouva dojednána

Praha - Odboráři z OKD podepsali kolektivní smlouvu, stávka horníků se tak podle informací České televize konat nebude. Ještě v pondělí přitom oznámili několik termínů, ve kterých chtěli doly opustit. Kolektivní smlouva se týká období let 2014 až 2018. Zaměstnancům garantuje dosavadní mzdy a většinu benefitů, jinak byli ochotni demonstrovat. Po dnešní dohodě však stávkovou pohotovost odvolali.

OKD ponechá základní mzdové tarify pro rok 2014 stejné jako letos a v roce 2015 je upraví o inflaci. Po uplynutí tohoto období se bude o mzdách vyjednávat na roční bázi. Současně se sníží přídavek na dovolenou a Vánoce ze 14, respektive 16násobku denní mzdy shodně na 6násobek, uvedla mateřská NWR na svých stránkách.

„Obě strany přistoupily na kompromis, který firmě umožní pokračovat v restrukturalizaci, zaměstnancům přináší jistotu v podobě ponechání mzdových tarifů na stejné úrovni jako v roce 2013 a zachování většiny benefitů. Průměrné mzdy v OKD zůstanou vysoko nad regionálním průměrem,“ prohlásil mluvčí OKD Marek Síbrt.

Vyjádření NWR

„Ve srovnání s rokem 2013 přinese dohoda OKD v roce 2014 zhruba osmiprocentní snížení personálních nákladů v českých korunách. Tento očekávaný pokles personálních nákladů se skládá z přibližně čtyřprocentního snížení celkové odměny a čtyřprocentního snížení počtu zaměstnanců, bez započtení snižování stavů v rámci útlumu Dolu Paskov.“ 

Odboráři příplatky na dovolenou a Vánoce uhájili

Původně chtěla černouhelná firma svým zaměstnancům například zrušit příplatky na dovolenou a Vánoce, takzvané třinácté a čtrnácté platy. Místo toho nabízela zaměstnancům podíl na zisku a zvýšení mezd až o čtyři procenta za podmínky, že bude splněn plán těžby a bezpečnosti práce.

S tím však odbory nesouhlasily a 11. listopadu oznámily, že nejbližší termín jejich protestu bude o osm dní později. Stávky se mělo podle Odborové organizace působící v OKD zúčastnit 7 290 zaměstnanců, kteří s ní v referendu souhlasili.

Dle předsedy Sdružení hornických odborů Jaromíra Pytlíka nakonec přišel zaměstnavatel se vstřícným návrhem: „Ten jsme podepsali a to mluví za vše. Možnost stávky padá. Podle zákona to není možné, když je podepsaná kolektivní smlouva.“ 

Stejně jako poslední horníky z šachet OKD, které provozují už jen čtyři funkční doly v celém regionu.
Zdroj: ČT24/OKD

„Ustoupit musely obě strany. Je zřejmé, že ani jedna nemohla prosadit všechny své požadavky. Dojednaný kompromis nám umožní pokračovat v komplexní restrukturalizaci. Zaměstnancům přináší jistotu a zachování platů na nadprůměrné úrovni, ale i většiny sociálních benefitů,“ uvíta dohodu i ředitel OKD Ján Fabián. 

Na neúspěchu předchozích a až rok trvajících vyjednávání o kolektivní smlouvě se podepsala i úsporná opatření, která firma zavádí kvůli špatným hospodářským výsledkům a situaci na trhu. Jedním z nich je například kontroverzní uzavření Dolu Paskov na Frýdecko-Místecku na konci roku 2014. Kvůli ekonomickým potížím už firma letos mimo jiné propustila 250 administrativních pracovníků a ruší stovky míst pro pracovníky dodavatelských firem.

OKD

  • největší zaměstnavatel v Moravskoslezském kraji.
  • Loni byla v OKD hrubá průměrná mzda 37 149 korun, pracovníci na šachtách si vydělali průměrně 35 283 korun měsíčně. 
  • V kraji, který sužuje vysoká nezaměstnanost, byla loni průměrná hrubá mzda 23 577 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
včera v 12:55

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...