Stavbaři hlásí prudký růst. Po letech přešlapování se staví hlavně byty, daří se i průmyslu

Stavební výroba v Česku v květnu zrychlila meziroční růst na 10,1 procenta z dubnového růstu o 7,7 procenta. Mimořádně se dařilo bytové výstavbě. Počet zahájených bytů byl nejvyšší od září 2009. Podle aktuálních čísel Českého statistického úřadu se daří i českému průmyslu, produkce vzrostla v květnu meziročně o 1,4 procenta.

Produkce podle statistiků v květnu vzrostla v pozemním i inženýrském stavitelství. Stavební úřady však vydaly meziročně o šest procent stavebních povolení méně a orientační hodnota těchto povolení klesla o 10,8 procenta. Meziročně bylo zahájeno o 17,3 procenta bytů více. Dokončeno bylo o 53,3 procenta bytů více.

„Mimořádně se dařilo bytové výstavbě. Počet zahájených bytů byl nejvyšší od září 2009, dokončené byty dohnaly dubnový výpadek a jejich počet byl o více jak polovinu vyšší než loni,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.

Vývoj průmyslu a stavebnictví v květnu (zdroj: ČT24)

Minulost vs. budoucnost ve stavebnictví

Tuzemské stavebnictví v posledních měsících „chytá druhou mízu“ – a v květnu to definitivně potvrdilo, soudí hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Všímá si toho, že po citelném útlumu v roce 2016 a částečném útlumu v roce loňském letos stavebnictví zatím nepřetržitě roste. Je to ovšem dáno i nízkou srovnávací základnou loňského roku a příznivými klimatickými podmínkami v zimě. 

Zdrojem růstu stavební produkce je zejména pozemní stavitelství. Inženýrské stavitelství se po slibném růstu z prvních dvou měsíců letošního roku a po slabších měsících březnu a dubnu v květnu opět vzpamatovalo a dostalo na růstovou trajektorii, dodal ekonom. 

Skeptičtější pohled má hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora. Statistiku o větším množství zahájených bytů a jejich dokončení považuje za „zprávu o minulosti“. Naopak za „zprávu o budoucnosti“ považuje to, že úřady vydaly meziročně méně stavebních povolení a že klesla i hodnota těchto povolení.

Nemovitostní trh už otáčí. O tom, že jsme za vrcholem, svědčí i velký rozdíl mezi dokončenými a zahájenými byty. Developeři mohutně dokončují, ale stejným tempem se už nevrhají do nové výstavby.
Vladimír Pikora
hlavní ekonom společnosti Next Finance

Průmysl kopíruje pozitivní čísla z Německa

K růstu průmyslové výroby nejvíce přispěla energetika a výroba počítačů. Naopak k poklesu došlo ve výrobě aut a strojů. Hodnota nových zakázek se meziročně zvýšila o 9,5 %. 

Průmysl se v květnu vyvíjel po německém vzoru, soudí vedoucí ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. Tamní průmysl podle čísel z minulého týdne také v květnu vystřelil a zvýšily se i objednávky v tomto sektoru.

„Českou produkci podpořilo velmi teplé počasí, když stoupla výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Podobně jako v posledních měsících přispěla i produkce elektroniky,“  uvedl ekonom. 

Připomněl však i další pozvolný pokles v produkci motorových vozidel. Zatímco automobilka Škoda nezvládá vyrábět více z důvodu kapacitního omezení, poptávka po malých vozech kolínské automobilky je slabá, uvedl. Nošovické automobilce zase vypadává poptávka z Velké Británie, kde se spotřebitelé obávají dopadu brexitu, dodal.

„Průmysl naráží na kapacitní limity jak na straně samotné výroby, tak například v případě automobilové produkce i na straně odbytu. Výkon v oblasti výroby aut meziročně polevil. Ztráta dynamiky průmyslu však nebude fatální,“ uvedl Kovanda. Jako nadějný prvek zmínil meziroční růst nových zakázek.

V dubnu stoupl průmysl meziročně o 5,5 procenta, po očištění o vliv počtu pracovních dnů ale reálně klesl o 0,2 procenta.

Obchod se světem je v plusu

Zahraniční obchod skončil s přebytkem 6,9 miliardy korun, což bylo meziročně o 8,2 miliardy méně. „Za propadem zahraničního obchodu stojí především meziroční pokles exportů, zatímco importy zůstaly nezměněné. Dynamiku ovlivnila především vysoká srovnávací základna z minulého roku,“ uvedla ekonomka Komerční banky Monika Junicke.

Zahraniční obchod ČR zaostává za svým loňským výkonem, nadále však jeho bilance zůstává poměrně solidní, domnívá se Kovanda. Zdůraznil, že dynamika růstu objemu dovozu je výrazně silnější než dynamika růstu objemu vývozu.

„Nebude tedy překvapením, pokud i v příštích čtvrtletích letošního roku – podobně jako v tom prvním – bude zahraniční obchod přispívat k růstu české ekonomiky negativně. To je stav, který v letech 2016 ani 2017 nenastával. Zahraniční obchod tedy již letos nebude tahounem české ekonomiky jako v uplynulých dvou letech,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus. 

Z Německa, které je hlavním exportním teritoriem pro české vývozce, přišla zpráva o nečekaně vysokém růstu exportu. Zatímco vývoz ze země v květnu stoupl o 1,8 procenta, dovoz se zvýšil jen o 0,7 procenta. Obchodní přebytek se zvýšil na 20,3 miliardy eur (528 miliard korun).