Brusel – O bulharské a rumunské pracovníky v Evropské unii není zájem. Nizozemsko je už ze svého pracovního trhu prakticky vykázalo, když je postavilo na úroveň lidí ze třetích zemí. Teď se k podobnému kroku chystá i Španělsko. Nejsilnějším španělským i nizozemským argumentem je nezaměstnanost. Nizozemcům se ale nelíbí ani představa, že by se oba východní státy dostaly do Schengenského prostoru. Společně s turisty by prý unii mohly zaplavit i tamní gangy a mafie.
Bulharská vláda přežila už druhé hlasování o nedůvěře během šesti týdnů. Opozice tlačí na kabinet kvůli vstupu do Schengenu. Bulharsko a Rumunsko jsou totiž členy Evropské unie už pět let, přesto turisté a pracovníci volný přístup do unijních států nemají.
Nedávné hodnocení, které Brusel pravidelně vydává, ale státy blíž ke vstupu rozhodně neposunulo. Častá kritika kvůli korupci v nejvyšších sférách i propojení politiky s organizovaným zločinem tentokrát těžce dopadla především na Bulharsko. Komise proto požaduje jak reformy v soudnictví, tak i v oblasti struktur, které mají s korupcí bojovat.
Mluvčí Evropské komise Mark Gray:
„Bulharsko by mělo přinést přesvědčivé výsledky v boji s korupcí a organizovaným zločinem.“
Situace v Bulharsku houstne. Opozice kritizuje jednání premiéra i ministra vnitra, víc ale nezmůže. Dvěma stranám, které chtěly hlasovat proti vládě, totiž minulý týden přede dveřmi vybuchly malé bomby. Další volby přijdou na podzim. Do té doby by se v Bruselu mělo o datu přístupu Bulharska a Rumunska do Schengenu rozhodnout.
„Doufám, že budeme mít rozhodnutí na podzim. Je to spíš technický než politický problém,“ uvedl velvyslanec předsedajícího Polska při EU Jan Tombiński. Tak jednoduše to ale všichni nevidí. Nizozemského příkladu se od srpna chytne i nezaměstnaností sužované Španělsko a Brusel už se začíná obávat, aby podobnou strategii nezvolily i ostatní státy. Španělé tak budou muset svou motivaci patřičně obhájit.
Nizozemští farmáři nemají koho zaměstnat
Stížnosti se však nemnoží pouze na straně vylučovaných států. Nizozemským zemědělcům na jaře způsobilo vyhnání bulharských a rumunských dělníků nemalé problémy. Na některých farmách tvořili Bulhaři až 70 procent zaměstnanců. Nizozemci například o sbírání jahod zájem nemají. Odpůrce rozšiřování Schengenu o Bulharsko a Rumunsko však nepřesvědčila ani stížnost farmářů u soudu.
Nizozemský zemědělec Jan Pertijs o Bulharech:
„Měli jsme jich pět, jezdili sem osm let. Uměli pracovat, chtěli jsme je zase, ale pravidla hry se změnila.“
