Stát objevil čtyři tisíce nemovitostí, o kterých nevěděl, že je vlastní

Praha – Ve státní správě se provádí velká inventura majetku. Tentokrát se zaměřila na nemovitosti, které patřily bývalým národním výborům a již zaniklým podnikům či institucím. Celkem se jedná o skoro 4 000 pozemků a budov, které de facto leží ladem. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových chce nemovitosti získat pod svou správu a najít pro ně využití – nebo je prodat.

Nemovitostí, o kterých stát donedávna ani nevěděl, že mu patří, je v Česku přesně 3 982. Jedná se například o cesty, louky, ornou půdu, vodní plochy nebo stavební parcely. Většinou jsou však dost zanedbané.

„Není zřejmé, která organizační složka státu by s nimi měla disponovat. V katastru je napsaná organizační složka, která už neexistuje. Ať je to národní výbor, státní podnik v likvidaci nebo nějaké ministerstvo pro paliva,“ přiblížil náměstek ministra financí Ondřej Závodský, který je pověřen řízením Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Jedna taková nemovitost se nachází v jihomoravské obci Borkovany, kde měl dnes již zaniklý Zemědělský stavební závod ve správě areál o rozloze několika tisíc metrů čtverečních. „Samozřejmě nám to vadí. Dneska to tady chátrá, budovy už by byly těžko využitelné, snad jedinou cenu mají ty pozemky,“ říká starosta Borkovan Radek Valenta. Věří, že zájemci o parcely za zrezivělým plotem by se určitě našli – nachází se totiž přímo v polovině cesty mezi Brnem a Hodonínem.

Nemovitosti zaniklých státních institucí vadí i jinde – problém je hlavně s jejich údržbou. „Pokud se ty pozemky nacházejí uprostřed obce, tak se o ně obce na své náklady starají. Jinak leží ladem,“ popisuje Pavel Drahovzal ze Svazu měst a obcí ČR.

Stát slibuje, že bezprizorní nemovitosti teď roztřídí, převede na jiné organizace nebo prodá. Zájem prý bude hlavně o státní pozemky, na nichž stojí stavby jiných vlastníků. Otázkou je, zda budou tito vlastníci ochotní zaplatit peníze za zpětné využívání státních parcel. Pokud by stát zapomenuté nemovitosti prodal, mohl by podle náměstka Závodského utržit až stovky milionů korun.

Závodský dále upozornil, že výše zmíněná suma 4 000 nemovitostí je jen zlomkem zapomenutého majetku. „Každý resort v sobě skrývá příspěvkové organizace a další organizační složky, u nichž se skrývá řada nepotřebného majetku. Existuje tady řada zlikvidovaných státních podniků, v nichž se ukrývá dlouhodobě neužívaný majetek, a tak dále,“ uvedl náměstek v rozhovoru pro ČT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Válka s Íránem zdražuje plyn zejména pro nové zákazníky

Ceny zemního plynu na burze tento týden klesly, přesto zůstávají zhruba o třetinu vyšší než před začátkem americko-izraelských útoků na Írán. I proto začínají dodavatelé v Česku upravovat ceníky.
před 22 hhodinami

Spor o zahrnutí plateb kartou do EET může skončit u Ústavního soudu

Nová elektronická evidence tržeb (EET) nejspíš opět skončí u Ústavního soudu. Opozici vadí, že součástí povinnosti mají být i platby kartou. Z předchozí EET je právě Ústavní soud vyjmul. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale už není možné tak snadno karetní transakce dohledat.
8. 5. 2026

Zpětně zdražovat letenky není možné, uvedla Evropská komise

Aerolinky nesmějí podle Evropské komise (EK) účtovat palivové příplatky k již zaplaceným letenkám kvůli situaci na Blízkém východě. Evropa se potýká se zdražováním kerosinu kvůli blokádě Hormuzského průlivu. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) nově otevřela cestu k využívání amerického leteckého paliva Jet A v EU.
8. 5. 2026

Soud částečně zablokoval Trumpova nejnovější cla

Nejnovější globální desetiprocentní cla uvalená v únoru prezidentem USA Donaldem Trumpem podle obchodního zákona z roku 1974 jsou nezákonná, rozhodl ve čtvrtek americký soud pro mezinárodní obchod. Zablokoval je však pouze pro dva soukromé dovozce a americký stát Washington. Rozhodnutí soudu ponechává dočasné celní poplatky, které by měly vypršet v červenci, v platnosti pro všechny ostatní dovozce, zatímco soudy projednají případné odvolání vládou. Píše o tom agentura Reuters.
8. 5. 2026

Trump tlačí EU ke schválení obchodní dohody, vyhrožuje vyššími cly

Evropská unie musí do 4. července uvést v platnost loni sjednanou obchodní dohodu se Spojenými státy, jinak bude čelit výrazně vyšším clům, prohlásil americký prezident Donald Trump. V březnu dohodu podmíněně schválil Evropský parlament. Na její konečné podobě se však ještě musí dohodnout s členskými státy EU.
7. 5. 2026Aktualizováno7. 5. 2026

ODS se možná kvůli novým pravidlům rozpočtové odpovědnosti obrátí na ÚS, říká Skopeček

Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je možné, že se klub ODS přidá ke Starostům, kteří oznámili, že nová pravidla pro rozpočtovou odpovědnost, pokud projdou legislativním procesem, napadnou u Ústavního soudu. Považuje za vhodné případnou žalobu řešit až poté, co nová rozpočtová pravidla schválí dolní komora. Nutné je podle něj zvážit, zda je žaloba k Ústavnímu soudu opodstatněná. V návrhu je podle něj i to, že vláda by nově měla rozhodovat i o kapitolách rozpočtu sněmovny, Ústavního soudu či Nejvyššího kontrolního úřadu – „instituce, která de facto vládu kontroluje“. „To bylo vždycky vyhrazeno rozpočtovému výboru,“ dodal Skopeček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
7. 5. 2026

Opozice ve sněmovně zamezila zahájení schvalování vládní novely k rozpočtům

Sněmovní opozice zamezila zahájení závěrečného schvalování vládní novely k rozpočtům. K návrhu, jehož hlavní částí je formální vynětí řady státních výdajů z deficitu rozpočtu, se poslanci vrátí příští středu. Poslanci odhlasovali odklad povinného používání Národního geoportálu územního plánování o jeden rok, novelu ještě posoudí Senát. Do závěrečného schvalování pak poslali zavedení předporodního rodičovského příspěvku. Sněmovna nepokračovala v debatě o postoji ke sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně. Schůzi podle dohod klubů ukončila.
6. 5. 2026Aktualizováno6. 5. 2026

Senát schválil přerozdělení skoro osmi miliard korun z VZP mezi menší pojišťovny

Menší zdravotní pojišťovny letos dostanou celkem zhruba 7,9 miliardy korun z Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), která v uplynulých letech měla zvýšený zisk kvůli platbám státu za ukrajinské uprchlíky. Senát ve středu toto přerozdělení schválil kvůli stabilizaci systému zdravotního pojištění. Senátoři odmítli snížení odvodů živnostníků na sociální pojistné zpětně na loňskou úroveň. Horní komora podpořila novelu, která má zejména lidem se zrakovým postižením zvýšit komfort při volbách s výjimkou komunálních.
6. 5. 2026Aktualizováno6. 5. 2026
Načítání...