Stát možná bude platit firmám více za zadržené peníze na DPH

Nahrávám video
Stát možná bude platit firmám více za zadržené peníze na DPH
Zdroj: ČT24

Stát bude možná muset platit stovky milionů korun ročně navíc. A to těm firmám, kterým zadržel peníze na DPH, ale u kterých se daňové podvody neprokázaly. Teď dostávají jen jednoprocentní úrok, který se navíc začíná počítat až po pětiměsíční lhůtě. Z nedávného rozhodnutí nejvyššího soudu Evropské unie ale vyplývá, že tento systém je nespravedlivý a firmy by měly dostávat víc. Nutnost změny zákona přiznává i Ministerstvo financí.

Nadměrný odpočet DPH: postup, kdy stát na dani vrátí firmě víc, než ten měsíc zaplatila. V řadě společností se už ale o to získat peníze z finančního úřadu nepokoušejí. Když mají velkou investici, rozpočítají si ji do několika měsíců. Kritizovat přístup finančních úřadů se ale většinou firmy neodváží.

„Vzniklo něco jako daňová autocenzura. Řada firem, i když jí naprosto legálně vyjde nadměrný odpočet, má obavu o něj požádat," říká jeden ze spolumajitelů firmy, který si přeje zůstat v anonymitě. Jednou si to už firma vyzkoušela, když kdysi koupila několik strojů, a stát jí měl na DPH vracet šest set tisíc korun. Své peníze ale ve společnosti půl roku neviděli. „Za to zdržení vratky DPH jsme nedostali vůbec žádnou kompenzaci. V okamžiku, kdy vám někdo zadržuje hotovost, kterou potřebujete pro podnikání, je to pro vás problém,“ dodává spolumajitel firmy.

Úroky placené finančním úřadem by měly být vyšší a měly by být počítány už zhruba po 30 dnech od podání daňového přiznání.
Hana Zídková
z Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické
Úroky za nadměrné odpočty
Zdroj: ČT24

Tento postup už kritizoval Nejvyšší správní soud a loni přiznal třeba firmě Kordárna 14procentní úrok, který se měl začít počítat po třech měsících od konce zdaňovacího období. Ministerstvo financí pak ale upravilo zákon a firmám nyní platí jedno procento. A navíc až po pěti měsících a jenom v některých případech. Jenže teď rozhodl nejvyšší soud Evropské unie jinak, úrok nesmí být diskriminační a má se počítat ode dne, kdy by podnikatelé dostali své peníze běžně zpět. V případě Česka tedy už po měsíci.

V kontextu tohoto usnesení je nutno říci, že česká právní úprava je v rozporu s Evropským právem.
Ondřej Lichnovský
advokát specializující se na daňové právo

A to může být pro stát dost nepříjemné. Česko totiž z DPH zadržuje firmám běžně i pět miliard korun. V případě, že by se úrok zvýšil na čtrnáct procent, platilo by na úrocích místo padesáti milionů rovnou sedm set. Podle informací České televize ministerstvo financí uvažuje například o zvýšení úroku na pět procent, což by znamenalo, že stát by zaplatil navíc 200 milionů korun ročně. A další desítky by musel stát přidat, kdyby začal úroky platit dřív.

„Čtrnáct určitě není dobře, otázka zní, jestli jedno procento je dobře, nebo kam se posuneme, připouštím, že to je potřeba debatovat,“ konstatuje náměstkyně ministra financí pro oblast daní Simona Hornochová.

Úroky
Zdroj: ČT24

A pokud bude muset stát platit vyšší úrok už před tím, bude záležet na tom, zda začnou firmy finanční úřady žalovat. I ministerstvo financí přiznává, že se teď soudy mohou začít přiklánět k názoru, že je stávající úrok příliš nízký.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Válka s Íránem zdražuje plyn zejména pro nové zákazníky

Ceny zemního plynu na burze tento týden klesly, přesto zůstávají zhruba o třetinu vyšší než před začátkem americko-izraelských útoků na Írán. I proto začínají dodavatelé v Česku upravovat ceníky.
před 10 hhodinami

Spor o zahrnutí plateb kartou do EET může skončit u Ústavního soudu

Nová elektronická evidence tržeb (EET) nejspíš opět skončí u Ústavního soudu. Opozici vadí, že součástí povinnosti mají být i platby kartou. Z předchozí EET je právě Ústavní soud vyjmul. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale už není možné tak snadno karetní transakce dohledat.
před 20 hhodinami

Zpětně zdražovat letenky není možné, uvedla Evropská komise

Aerolinky nesmějí podle Evropské komise (EK) účtovat palivové příplatky k již zaplaceným letenkám kvůli situaci na Blízkém východě. Evropa se potýká se zdražováním kerosinu kvůli blokádě Hormuzského průlivu. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) nově otevřela cestu k využívání amerického leteckého paliva Jet A v EU.
včera v 14:32

Soud částečně zablokoval Trumpova nejnovější cla

Nejnovější globální desetiprocentní cla uvalená v únoru prezidentem USA Donaldem Trumpem podle obchodního zákona z roku 1974 jsou nezákonná, rozhodl ve čtvrtek americký soud pro mezinárodní obchod. Zablokoval je však pouze pro dva soukromé dovozce a americký stát Washington. Rozhodnutí soudu ponechává dočasné celní poplatky, které by měly vypršet v červenci, v platnosti pro všechny ostatní dovozce, zatímco soudy projednají případné odvolání vládou. Píše o tom agentura Reuters.
včera v 08:08

Trump tlačí EU ke schválení obchodní dohody, vyhrožuje vyššími cly

Evropská unie musí do 4. července uvést v platnost loni sjednanou obchodní dohodu se Spojenými státy, jinak bude čelit výrazně vyšším clům, prohlásil americký prezident Donald Trump. V březnu dohodu podmíněně schválil Evropský parlament. Na její konečné podobě se však ještě musí dohodnout s členskými státy EU.
7. 5. 2026Aktualizováno7. 5. 2026

ODS se možná kvůli novým pravidlům rozpočtové odpovědnosti obrátí na ÚS, říká Skopeček

Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je možné, že se klub ODS přidá ke Starostům, kteří oznámili, že nová pravidla pro rozpočtovou odpovědnost, pokud projdou legislativním procesem, napadnou u Ústavního soudu. Považuje za vhodné případnou žalobu řešit až poté, co nová rozpočtová pravidla schválí dolní komora. Nutné je podle něj zvážit, zda je žaloba k Ústavnímu soudu opodstatněná. V návrhu je podle něj i to, že vláda by nově měla rozhodovat i o kapitolách rozpočtu sněmovny, Ústavního soudu či Nejvyššího kontrolního úřadu – „instituce, která de facto vládu kontroluje“. „To bylo vždycky vyhrazeno rozpočtovému výboru,“ dodal Skopeček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
7. 5. 2026

Opozice ve sněmovně zamezila zahájení schvalování vládní novely k rozpočtům

Sněmovní opozice zamezila zahájení závěrečného schvalování vládní novely k rozpočtům. K návrhu, jehož hlavní částí je formální vynětí řady státních výdajů z deficitu rozpočtu, se poslanci vrátí příští středu. Poslanci odhlasovali odklad povinného používání Národního geoportálu územního plánování o jeden rok, novelu ještě posoudí Senát. Do závěrečného schvalování pak poslali zavedení předporodního rodičovského příspěvku. Sněmovna nepokračovala v debatě o postoji ke sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně. Schůzi podle dohod klubů ukončila.
6. 5. 2026Aktualizováno6. 5. 2026

Senát schválil přerozdělení skoro osmi miliard korun z VZP mezi menší pojišťovny

Menší zdravotní pojišťovny letos dostanou celkem zhruba 7,9 miliardy korun z Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), která v uplynulých letech měla zvýšený zisk kvůli platbám státu za ukrajinské uprchlíky. Senát ve středu toto přerozdělení schválil kvůli stabilizaci systému zdravotního pojištění. Senátoři odmítli snížení odvodů živnostníků na sociální pojistné zpětně na loňskou úroveň. Horní komora podpořila novelu, která má zejména lidem se zrakovým postižením zvýšit komfort při volbách s výjimkou komunálních.
6. 5. 2026Aktualizováno6. 5. 2026
Načítání...