Stát do konce roku poskytne záruky až za 900 miliard, plánuje Havlíček. Podle Kalouska ale nepřežijí živnostníci

15 minut
Události, komentáře: Pomoc státu v koronavirové krizi
Zdroj: ČT24

Stát se bude podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) snažit „zahnat“ nastupující krizi udržením fungující ekonomiky. Zatím je připraven zaručit se za půl bilionu korun, do konce roku ale záruky mohou dosáhnout až 900 miliard. Podle předsedy poslaneckého klubu opoziční TOP 09 Miroslava Kalouska však v současnosti postupuje vláda tak, že velké množství živnostníků bude muset zavřít, protože nebude mít na splácení svých fixních nákladů. Vládní Pětadvacítka na tom nic nemění, míní Kalousek. Havlíček s Kalouskem a také předsedou sněmovního hospodářského výboru Radimem Fialou (SPD) diskutovali o budoucnosti české ekonomiky v Událostech, komentářích.

Ministr průmyslu a obchodu, dopravy a vicepremiér Karel Havlíček věří, že přesně za rok se z ekonomického hlediska „všechno vyrovná“. Očekává, že bude ekonomika stoupat již letos na podzim. Zdůraznil, že je stát připraven oživení ekonomiky napomoci, jak jen bude možné.

Jednak se chystá investovat. „Což zabezpečí stavební firmy, zabezpečí dodávky a subdodávky těchto firem i zaměstnanost. Což bude znamenat to, že tito lidé budou kupovat,“ plánuje Havlíček. Hotovost potom podle něj zajistí banky. „Budou financovat prostřednictvím státních záruk, kam jsme už teď připravili 500 miliard korun a uvažujeme o tom, že do konce roku to bude až 900 miliard korun v rámci záručních schémat,“ shrnul.

Předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Radim Fiala vnímá nynější krizi jako zajímavou příležitost k podpoře české ekonomiky. Zda se ekonomika rychle zvedne, jak očekává ministr Havlíček, bude podle něj „záležet na tom, jaká Česká republika přijme další opatření“.

Uvítal by, kdyby stát při investování preferoval české firmy. „Jestli se budeme zadlužovat, budeme investovat a budou to dělat firmy ze zahraničí, tak to nebude mít žádný přínos,“ podotkl. K tomu, aby se u malých a středních firem udržely peníze, by potom doporučoval změnit pravidla pro placení DPH tím, že by platily DPH jen ze skutečně zaplacených faktur. „Tato možnost platí i v EU, Evropská unie to povolila. Vláda se možná bude bát, že by přišla o nějaké cash flow,“ soudí.

Opoziční poslanec a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek ale ve veškerých plánech na to, co bude potom, vidí jeden nedostatek. Obává se, že se mnozí živnostníci žádného dalšího růstu již nedožijí. „Na to, aby mohla ekonomika akcelerovat, tak musí malé a střední firmy přežít. Především živnosti s velkými fixními náklady, jsou téměř v bezvýchodné situaci,“ řekl. Program Pětadvacítka, tedy 25tisícové příspěvky pro OSVČ, podle něj těžko pomohou například tomu, kdo musí platit stotisícové nájemné.

Chtěl by proto, aby stát živnostníkům na tyto výdaje také přispěl. „Pokud jim nepřispějeme na nájmy, tak spousta provozů neotevře a my je nenávratně ztratíme pro českou ekonomiku. A oni jsou nadějí budoucnosti – to nesmíme dopustit,“ míní Kalousek.

Karel Havlíček zdůraznil, že vláda na přicházející problémy reaguje operativně, odmítl přitom, že by podnikatele málo podporovala. „Co dnes pouští stát do podpory podnikání, je nesouměřitelné s tím, jak to bylo za jakékoli jiné krize,“ uvedl s narážkou na fakt, že Kalousek vedl resort financí v době ekonomické krize na přelomu prvního a druhého desetiletí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 17 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...