Stát do konce roku poskytne záruky až za 900 miliard, plánuje Havlíček. Podle Kalouska ale nepřežijí živnostníci

Nahrávám video

Stát se bude podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) snažit „zahnat“ nastupující krizi udržením fungující ekonomiky. Zatím je připraven zaručit se za půl bilionu korun, do konce roku ale záruky mohou dosáhnout až 900 miliard. Podle předsedy poslaneckého klubu opoziční TOP 09 Miroslava Kalouska však v současnosti postupuje vláda tak, že velké množství živnostníků bude muset zavřít, protože nebude mít na splácení svých fixních nákladů. Vládní Pětadvacítka na tom nic nemění, míní Kalousek. Havlíček s Kalouskem a také předsedou sněmovního hospodářského výboru Radimem Fialou (SPD) diskutovali o budoucnosti české ekonomiky v Událostech, komentářích.

Ministr průmyslu a obchodu, dopravy a vicepremiér Karel Havlíček věří, že přesně za rok se z ekonomického hlediska „všechno vyrovná“. Očekává, že bude ekonomika stoupat již letos na podzim. Zdůraznil, že je stát připraven oživení ekonomiky napomoci, jak jen bude možné.

Jednak se chystá investovat. „Což zabezpečí stavební firmy, zabezpečí dodávky a subdodávky těchto firem i zaměstnanost. Což bude znamenat to, že tito lidé budou kupovat,“ plánuje Havlíček. Hotovost potom podle něj zajistí banky. „Budou financovat prostřednictvím státních záruk, kam jsme už teď připravili 500 miliard korun a uvažujeme o tom, že do konce roku to bude až 900 miliard korun v rámci záručních schémat,“ shrnul.

Předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Radim Fiala vnímá nynější krizi jako zajímavou příležitost k podpoře české ekonomiky. Zda se ekonomika rychle zvedne, jak očekává ministr Havlíček, bude podle něj „záležet na tom, jaká Česká republika přijme další opatření“.

Uvítal by, kdyby stát při investování preferoval české firmy. „Jestli se budeme zadlužovat, budeme investovat a budou to dělat firmy ze zahraničí, tak to nebude mít žádný přínos,“ podotkl. K tomu, aby se u malých a středních firem udržely peníze, by potom doporučoval změnit pravidla pro placení DPH tím, že by platily DPH jen ze skutečně zaplacených faktur. „Tato možnost platí i v EU, Evropská unie to povolila. Vláda se možná bude bát, že by přišla o nějaké cash flow,“ soudí.

Opoziční poslanec a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek ale ve veškerých plánech na to, co bude potom, vidí jeden nedostatek. Obává se, že se mnozí živnostníci žádného dalšího růstu již nedožijí. „Na to, aby mohla ekonomika akcelerovat, tak musí malé a střední firmy přežít. Především živnosti s velkými fixními náklady, jsou téměř v bezvýchodné situaci,“ řekl. Program Pětadvacítka, tedy 25tisícové příspěvky pro OSVČ, podle něj těžko pomohou například tomu, kdo musí platit stotisícové nájemné.

Chtěl by proto, aby stát živnostníkům na tyto výdaje také přispěl. „Pokud jim nepřispějeme na nájmy, tak spousta provozů neotevře a my je nenávratně ztratíme pro českou ekonomiku. A oni jsou nadějí budoucnosti – to nesmíme dopustit,“ míní Kalousek.

Karel Havlíček zdůraznil, že vláda na přicházející problémy reaguje operativně, odmítl přitom, že by podnikatele málo podporovala. „Co dnes pouští stát do podpory podnikání, je nesouměřitelné s tím, jak to bylo za jakékoli jiné krize,“ uvedl s narážkou na fakt, že Kalousek vedl resort financí v době ekonomické krize na přelomu prvního a druhého desetiletí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 15 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 19 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
24. 6. 2026

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026
Načítání...