Spotřeba vody v rozvojovém světě: Jedno naše spláchnutí

Praha – Nedostatek pitné vody v rozvojových zemí a naopak její plýtvání ve vyspělém světě jsou jedním ze zásadních problémů, kterým lidé na planetě čelí. Právě na špatný přístup k pitné vodě více jak miliardy lidí chce upozornit Světový den vody, který připadá na 22. března.  Letošní ročník se zaměřuje na vodu a potravinovou bezpečnost. I lidé v Česku si mohou v rámci akce „Nejdelší fronta na záchod“, která se koná dnes od 18:00 v Praze na Náměstí republiky, sami uvědomit tento nelehký problém současného světa. Pitné vody v Česku je zatím dostatek, její cena však stoupá, a proto se někteří raději spoléhají na své vlastní zásoby a vrtají si studně.

Nedostatečný přístup k vodním zdrojům v rozvojových zemích je příčinou i špatného stravovaní a v extrémních případech hlavní příčinou hladomorů zejména v oblastech, kde je většina obyvatel závislá na zemědělské produkci. Právě v těchto zemích lidé téměř 90 procent spotřebují právě na zemědělství. Nicméně i zde s rozšiřováním měst roste také spotřeba vody v průmyslové výrobě, která se na celkové spotřebě vody v rozvinutých zemích podílí z více jak padesáti procent.

A nedostatek této základní tekutiny se podle současných prognóz bude zhoršovat. Některé údaje už nyní varují, že se se špatným přístupem k pitné vodě potýká až 40 procent obyvatel planety. V roce 2025 by i kvůli klimatickým změnám a s tím spojeným rozšiřováním pouští mělo téměř 1,8 miliardy lidí žít v oblastech s minimálním přístupem k jakýmkoliv vodním zdrojům. Na nemoci způsobené nedostatkem pitné vody denně podle odhadů zemře 42 tisíc lidí.

Vodu z vodovodu zdarma nabízí čím dál více restaurací

Ve vyspělém světě je situace zcela opačná. V Česku denně člověk spotřebuje v průměru 120 litrů vody, ale směrem na západ se toto číslo postupně zvyšuje. Američané pak na osobu spotřebují v průměru 300 litrů vody denně. V rozvojovém světě si lidé musí vystačit jen s 10 litry vody denně, což odpovídá jednomu našemu spláchnutí na toaletě. Přitom i tato voda je v České republice pitná.

Kolik vody spotřebujeme na naše každodenní činnosti:

spláchnutí toalety 10-12 l

koupel ve vaně 100-150 l

sprchování 60-80 l

pití každý den 2 l

denně v kuchyni 5-7 l

Kolik vody je třeba k výrobě:

1 litru piva 25 l

1 kg papíru 300 l

1 kg vlny 150 l

To, že si můžeme dovolit pitnou vodou splachovat i záchod, si lidé nedostatečně uvědomují a stále si proti logice nakupují pitnou vodu balenou. Proti tomuto trendu se nicméně snaží bojovat i některé restaurace. Seznam stravovacích zařízení, které vodu z kohoutku na požádání nabídnou, se přitom díky zájmu zákazníků každoročně rapidně rozrůstá.

Cena vodného se za posledních deset let téměř zdvojnásobila, vrtají se studny

Za třicet metrů hluboký vrt majitel zaplatí pětačtyřicet tisíc korun. A k tomu dalších třicet tisíc navíc, aby voda tekla i z kohoutků. Studny dnes nabízí velké množství firem, za kvalitnější můžete zaplatit i 150 tisíc - cena se odvíjí i od hloubky a terénu.

"Já se obávám, že to není ta správná cesta. Může se stát, že přijdou výkyvy sucha a všechny tyto zdroje vodu mít nebudou,“ říká Pavel Punčochář, vrchní ředitel sekce vodního hospodářství, MZE.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
před 13 hhodinami

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 14 hhodinami

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
před 15 hhodinami

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Stát při zpětném odkupu bitcoinů kvůli tržní hodnotě vyplatil o 45 milionů více

Na víc než 53 milionů korun vyšla stát takzvaná bitcoinová kauza. Většinu peněz vyplatil lidem, kteří si od něj kryptoměnu koupili. Skoro osm milionů ministerstvo spravedlnosti zaplatilo za právní posudky a analýzy. Podle nového šéfa resortu Jeronýma Tejce (nestr. za ANO) přitom není jisté, že úřad někdy bude moci s darovanými bitcoiny nakládat.
včera v 06:00

Vrcholí jednání o platech ve veřejné sféře. Nyní už s novou vládou

Platy úředníků, sociálních pracovníků, školních kuchařek či lidí zaměstnaných v kultuře by mohly vzrůst plošně o 2 200 korun – a to už za leden, řekla České televizi ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Se stejným navýšením příjmů pro téměř 470 tisíc zaměstnanců spadajících z větší části pod první (nejnižší) státní platovou tabulku, počítala i předchozí vláda. S odbory se ale nedohodla a nechala rozhodnutí na novém kabinetu.
10. 1. 2026

Bloomberg: Zelenskyj s USA vyjednává možnou dohodu o volném obchodu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjednává se Spojenými státy možnou dohodu o volném obchodu. Měla by pomoct zotavení Ukrajiny po válce. Prezident země, která se už téměř čtyři roky brání ruské agresi, o tom v pátek hovořil po telefonu s agenturou Bloomberg.
10. 1. 2026
Načítání...