Spotřeba vody v rozvojovém světě: Jedno naše spláchnutí

Praha – Nedostatek pitné vody v rozvojových zemí a naopak její plýtvání ve vyspělém světě jsou jedním ze zásadních problémů, kterým lidé na planetě čelí. Právě na špatný přístup k pitné vodě více jak miliardy lidí chce upozornit Světový den vody, který připadá na 22. března.  Letošní ročník se zaměřuje na vodu a potravinovou bezpečnost. I lidé v Česku si mohou v rámci akce „Nejdelší fronta na záchod“, která se koná dnes od 18:00 v Praze na Náměstí republiky, sami uvědomit tento nelehký problém současného světa. Pitné vody v Česku je zatím dostatek, její cena však stoupá, a proto se někteří raději spoléhají na své vlastní zásoby a vrtají si studně.

Nedostatečný přístup k vodním zdrojům v rozvojových zemích je příčinou i špatného stravovaní a v extrémních případech hlavní příčinou hladomorů zejména v oblastech, kde je většina obyvatel závislá na zemědělské produkci. Právě v těchto zemích lidé téměř 90 procent spotřebují právě na zemědělství. Nicméně i zde s rozšiřováním měst roste také spotřeba vody v průmyslové výrobě, která se na celkové spotřebě vody v rozvinutých zemích podílí z více jak padesáti procent.

A nedostatek této základní tekutiny se podle současných prognóz bude zhoršovat. Některé údaje už nyní varují, že se se špatným přístupem k pitné vodě potýká až 40 procent obyvatel planety. V roce 2025 by i kvůli klimatickým změnám a s tím spojeným rozšiřováním pouští mělo téměř 1,8 miliardy lidí žít v oblastech s minimálním přístupem k jakýmkoliv vodním zdrojům. Na nemoci způsobené nedostatkem pitné vody denně podle odhadů zemře 42 tisíc lidí.

Vodu z vodovodu zdarma nabízí čím dál více restaurací

Ve vyspělém světě je situace zcela opačná. V Česku denně člověk spotřebuje v průměru 120 litrů vody, ale směrem na západ se toto číslo postupně zvyšuje. Američané pak na osobu spotřebují v průměru 300 litrů vody denně. V rozvojovém světě si lidé musí vystačit jen s 10 litry vody denně, což odpovídá jednomu našemu spláchnutí na toaletě. Přitom i tato voda je v České republice pitná.

Kolik vody spotřebujeme na naše každodenní činnosti:

spláchnutí toalety 10-12 l

koupel ve vaně 100-150 l

sprchování 60-80 l

pití každý den 2 l

denně v kuchyni 5-7 l

Kolik vody je třeba k výrobě:

1 litru piva 25 l

1 kg papíru 300 l

1 kg vlny 150 l

To, že si můžeme dovolit pitnou vodou splachovat i záchod, si lidé nedostatečně uvědomují a stále si proti logice nakupují pitnou vodu balenou. Proti tomuto trendu se nicméně snaží bojovat i některé restaurace. Seznam stravovacích zařízení, které vodu z kohoutku na požádání nabídnou, se přitom díky zájmu zákazníků každoročně rapidně rozrůstá.

Cena vodného se za posledních deset let téměř zdvojnásobila, vrtají se studny

Za třicet metrů hluboký vrt majitel zaplatí pětačtyřicet tisíc korun. A k tomu dalších třicet tisíc navíc, aby voda tekla i z kohoutků. Studny dnes nabízí velké množství firem, za kvalitnější můžete zaplatit i 150 tisíc - cena se odvíjí i od hloubky a terénu.

"Já se obávám, že to není ta správná cesta. Může se stát, že přijdou výkyvy sucha a všechny tyto zdroje vodu mít nebudou,“ říká Pavel Punčochář, vrchní ředitel sekce vodního hospodářství, MZE.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
před 10 hhodinami

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.