Spotřeba vody v rozvojovém světě: Jedno naše spláchnutí

Praha – Nedostatek pitné vody v rozvojových zemí a naopak její plýtvání ve vyspělém světě jsou jedním ze zásadních problémů, kterým lidé na planetě čelí. Právě na špatný přístup k pitné vodě více jak miliardy lidí chce upozornit Světový den vody, který připadá na 22. března.  Letošní ročník se zaměřuje na vodu a potravinovou bezpečnost. I lidé v Česku si mohou v rámci akce „Nejdelší fronta na záchod“, která se koná dnes od 18:00 v Praze na Náměstí republiky, sami uvědomit tento nelehký problém současného světa. Pitné vody v Česku je zatím dostatek, její cena však stoupá, a proto se někteří raději spoléhají na své vlastní zásoby a vrtají si studně.

Nedostatečný přístup k vodním zdrojům v rozvojových zemích je příčinou i špatného stravovaní a v extrémních případech hlavní příčinou hladomorů zejména v oblastech, kde je většina obyvatel závislá na zemědělské produkci. Právě v těchto zemích lidé téměř 90 procent spotřebují právě na zemědělství. Nicméně i zde s rozšiřováním měst roste také spotřeba vody v průmyslové výrobě, která se na celkové spotřebě vody v rozvinutých zemích podílí z více jak padesáti procent.

A nedostatek této základní tekutiny se podle současných prognóz bude zhoršovat. Některé údaje už nyní varují, že se se špatným přístupem k pitné vodě potýká až 40 procent obyvatel planety. V roce 2025 by i kvůli klimatickým změnám a s tím spojeným rozšiřováním pouští mělo téměř 1,8 miliardy lidí žít v oblastech s minimálním přístupem k jakýmkoliv vodním zdrojům. Na nemoci způsobené nedostatkem pitné vody denně podle odhadů zemře 42 tisíc lidí.

Vodu z vodovodu zdarma nabízí čím dál více restaurací

Ve vyspělém světě je situace zcela opačná. V Česku denně člověk spotřebuje v průměru 120 litrů vody, ale směrem na západ se toto číslo postupně zvyšuje. Američané pak na osobu spotřebují v průměru 300 litrů vody denně. V rozvojovém světě si lidé musí vystačit jen s 10 litry vody denně, což odpovídá jednomu našemu spláchnutí na toaletě. Přitom i tato voda je v České republice pitná.

Kolik vody spotřebujeme na naše každodenní činnosti:

spláchnutí toalety 10-12 l

koupel ve vaně 100-150 l

sprchování 60-80 l

pití každý den 2 l

denně v kuchyni 5-7 l

Kolik vody je třeba k výrobě:

1 litru piva 25 l

1 kg papíru 300 l

1 kg vlny 150 l

To, že si můžeme dovolit pitnou vodou splachovat i záchod, si lidé nedostatečně uvědomují a stále si proti logice nakupují pitnou vodu balenou. Proti tomuto trendu se nicméně snaží bojovat i některé restaurace. Seznam stravovacích zařízení, které vodu z kohoutku na požádání nabídnou, se přitom díky zájmu zákazníků každoročně rapidně rozrůstá.

Cena vodného se za posledních deset let téměř zdvojnásobila, vrtají se studny

Za třicet metrů hluboký vrt majitel zaplatí pětačtyřicet tisíc korun. A k tomu dalších třicet tisíc navíc, aby voda tekla i z kohoutků. Studny dnes nabízí velké množství firem, za kvalitnější můžete zaplatit i 150 tisíc - cena se odvíjí i od hloubky a terénu.

"Já se obávám, že to není ta správná cesta. Může se stát, že přijdou výkyvy sucha a všechny tyto zdroje vodu mít nebudou,“ říká Pavel Punčochář, vrchní ředitel sekce vodního hospodářství, MZE.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
10:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
09:58Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 10 hhodinami

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 12 hhodinami

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
před 22 hhodinami

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
před 22 hhodinami

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.