V příštích několika týdnech globální spotřeba ropy dosáhne 100 milionů barelů denně. To bude více než dvojnásobek oproti stavu před 50 lety. A zatím nejsou vidět žádné přímé signály, že by začínala klesat. Navzdory důkazům o změnách klimatu způsobených oxidem uhličitým a miliardám vloženým na podporu alternativních zdrojů energie je ropa natolik zakořeněná v moderním světě, že poptávka po ní stále roste až o 1,5 procenta ročně, píše agentura Reuters.
Spotřeba ropy se za 50 let zdvojnásobila. Nepomáhají větrné ani solární elektrárny
Zatím neexistuje shodný názor na to, kdy se poptávka po ropě dostane na vrchol. Je však jasné, že to bude hlavně záviset na tom, jak vlády odpoví na globální oteplování, uvádí Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která radí západním ekonomikám s jejich energetickou politikou.
Zásadní roli ropa hraje v dopravě. Z téměř 100 milionů barelů ropy spotřebovaných denně putuje více než 60 milionů právě sem. Alternativní pohonné systémy, jako elektrické vozy poháněné bateriemi, mají zatím jen velmi malý podíl na trhu. Většina ze zbývající ropy se pak používá na výrobu umělých hmot a v petrochemickém průmyslu, kde je jen málo možností, čím tuto surovinu nahradit.
Poptávka po ropě
Navzdory vládním tlakům na omezení využití ropy, plynu a uhlí spotřeba neutichá a jen několik málo analytiků věří, že poptávka po ropě klesne už v příštím desetiletí. IEA spíš očekává, že při zachování současného stavu globální poptávka po ropě bude růst nejméně v příštích 20 letech a někdy kolem poloviny století dosáhne 125 milionů barelů denně.
Poptávku už netáhnou rozvinuté ekonomiky
Růst by mohl být pomalejší, pokud by vlády uvedly v praxi již oznámené plány na omezení využívání paliv na bázi uhlíku, uvedla IEA. Nicméně současně varuje, že nynější plány zřejmě příliš nesníží emise uhlíku a jen úplná změna používání energií může snížit poptávku po ropě.
Za růstem využívání ropy přitom již nejsou primárně zodpovědné země, kterým IEA radí. Poptávka ve velkých rozvinutých ekonomikách stagnuje. Rapidně se naopak zvyšuje v zemích, které nejsou členy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kde se za poslední dvě desetiletí téměř zdvojnásobila. Může za to rozvoj nových průmyslových odvětví v Asii, Střední a Jižní Americe a Africe.
Někteří analytici tvrdí, že poptávka po ropě by mohla klesnout rychleji, pokud by se podařilo snížit prodeje klasických automobilů a zvýšit podíl elektrických aut na trhu a k tomu by se snížil hospodářský růst a zvýšily ceny pohonných hmot.
Banka Goldman Sachs uvádí, že hlad po ropě by se za určitých podmínek mohl dostat na vrchol v roce 2024. Pomalé přijímání nových technologií v méně rozvinutých zemích však tento termín zpozdí.
Poradenská firma Wood Mackenzie je někde uprostřed. Očekává, že poptávka v dopravě přestane růst někdy v roce 2030 a celkově se dostane na vrchol v roce 2036. Nicméně hlavní ekonom Ed Rawle tvrdí, že pokles poptávky po ropě přijde, ať se stane cokoliv. „Signály vrcholu poptávky po ropě v budoucnosti zde opravdu jsou. Je jen otázkou kdy, ne zda,“ uvádí.
