Madrid - Španělsko brzy požádá o pomoc pro své banky, prohlásil viceprezident Evropské centrální banky (ECB) Vitor Constancio. Podle něj žádost může přijít v sobotu. Už během dne se spekulovalo, že Španělsko o finační pomoc pravděpodobně požádá Evropskou unii už tento víkend. Tamní banky přitom evidují velký objem nesplacených úvěrů. O definitivní podobě případného záchranného balíčku by se mělo zítra rozhodnout při telekonferenci ministrů financí eurozóny. Podle ekonomů by mohl Madrid požádat až o 100 miliard eur. Německá kancléřka Angela Merkelová ke spekulacím uvedla, že eurozóna má k dispozici balík opatření, který jí umožňuje zadluženým zemím pomoci. Říct si o půjčku ale musí každá země sama, a to Španělsko zatím neudělalo.
Co je slyšet od zdrojů Reuters
- „Oznámení očekáváme v sobotu odpoledne,“ cituje Reuters jednoho ze svých zdrojů v EU. Oznámení má během soboty předcházet i telekonference ministrů financí členských zemí eurozóny, kde se bude pravděpodobně o pomoci bankám jednat.
- „Španělská vláda si uvědomila vážnost problému,“ řekl zdroj z Německa. Dohody podle něj musí být dosaženo ještě před parlamentními volbami v Řecku, které jsou plánovány na 17. června. Hrozí totiž, že výsledek voleb může znamenat odchod Řecka z eurozóny. Šance na úspěch mají strany, které odmítají dohodnutá úsporná opatření.
„Očekává se, že Španělsko zformuluje žádost o pomoc výlučně pro rekapitalizaci bank,“ vysvětlil portugalský člen vedení ECB. „Musí zde být vyjádření vůle získat pro banky takovýto program a dá se doufat, že se to stane dosti rychle,“ dodal Constancio v portugalském rozhlase. „Všechno je možné,“ odpověděl na otázku, zda by Madrid mohl podat svou žádost již v sobotu.
Mluvčí španělské vlády žádost dementovala
Mluvčí španělské vlády odmítá, že by o žádosti věděla. Odkázala na čtvrteční slova premiéra Mariana Rajoye, který řekl, že Madrid nejprve počká na nezávislý audit bankovního sektoru a teprve poté zváží další kroky, jak nejlépe tamní banky rekapitalizovat. Podle místopředsedkyně vlády Soraye Sáenzové bude Madrid jednat, až dostane nezávislé zprávy o stavu bank s odhady potřebných částek - v pondělí má svou zprávu předat Mezinárodní měnový fond a do 21. června by měla být k dispozici zpráva auditorů.
Podle zdrojů je prý Madrid rozhodnutý požádat o pomoc, aby zabránil dalším otřesům na finančních trzích. Ve čtvrtek mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings srazila hlavní rating Španělska hned o tři stupně na známku BBB a varovala právě před dopady bankovní krize. Znovu se začaly zvyšovat i náklady na obsluhu španělského dluhu, které se blíží kritickým hodnotám.
Snížení ratingu očekávané i neočekávané
„Snížení se nečekalo, ale nejde o překvapení či blesk z čistého nebe. Překvapení je pád o 3 stupně. Do včerejška Fitch měl nejvyšší hodnocení pro Španělsko z velké trojky. Hrozbou je dopad záchrany španělských bank,“ tvrdí Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T banky.
Španělské banky se stále nevzpamatovaly z dopadů krize, která trvá už od roku 2008, na tamní realitní trh. Mají ve svých úvěrových portfoliích značné objemy nesplácených úvěrů, které ohrožují likviditu a znemožňují jejich ozdravení. Fitch odhaduje, že na sanaci bank bude Madrid potřebovat 50 až 60 miliard eur (až 1,5 bilionu korun).
„Španělský bankovní sektor potřebuje rychle dolít nový kapitál v hodnotě až 100 miliard eur a eurozóna musí připravit plán na eventuální odchod Řecka z eurozóny po volbách 17. června,“ doplňuje Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny. Pomoc bankám je dle ekonoma dobrým směrem, naopak špatným směrem by bylo subvencovat celý stát.
I kdyby se Španělsko zařadilo vedle Řecka, Irska a Portugalska, které už zahraniční finanční pomoc čerpají, v případě Španělska bude pomoc směřovat pouze do jeho bankovního sektoru. Španělsko by se tak nadále financovalo přes kapitálové trhy.
Merkelová: Eurozóna je na pomoc Španělsku připravena
„Máme všechno, co je zapotřebí ke stabilnímu rozvoji eurozóny,“ prohlásila dnes v reakci na spekulace o možné pomoci Španělsku Merkelová. Rozhodnutí, zda si o půjčku řekne, je ale podle ní zcela v rukou Madridu. „Je na jednotlivých zemích, zda se na nás obrátí. To se dosud nestalo, a my tudíž žádný tlak nikde nevyvíjíme,“ uvedla německá kancléřka.
Evropská komise a Německo se minulý týden v zásadě dohodly, že Madrid by měl na požadované snížení rozpočtového deficitu dostat rok navíc, protože španělská ekonomika prochází recesí. Postoj Německa je přitom klíčový, protože němečtí daňoví poplatníci teď v eurozóně platí většinu záchranných programů.
