Španělsko bude pro banky potřebovat 60 miliard eur

Madrid - Nezávislý audit španělského bankovního sektoru zřejmě ukáže, že banky budou potřebovat 50 až 60 miliard eur (1,3 až 1,5 bilionu korun). Výsledky auditu mají být zveřejněné 28. září a určí, jak velkou pomoc dostane Španělsko od dalších členů eurozóny. V současnosti má slíbeno až 100 miliard eur.

O Španělsku se začalo spekulovat jako o další oběti dluhové krize v eurozóně na počátku letošního roku, kdy začalo být jasné, že místní banky budou potřebovat finanční pomoc na očištění svých rozvah od toxického realitního majetku v objemu 185 miliard eur. Země si však tak velkou pomoc pro banky nemůže dovolit, proto se dohodla v červnu na pomoci při rekapitalizaci bank ze záchranného fondu eurozóny. Výši pomoci má stanovit nezávislý audit. 

Centrální banka Bank of Spain dnes začala oznamovat bankám výsledky auditu a všechny banky by měly být informovány v pondělí. „Budeme to vědět v příštích dnech, do týdne. Bude to číslo kolem 70, 75 nebo 80 miliard eur,“ uvedl šéf banky BBVA Francisco González. Dodal ale, že v této částce je započteno i 20 miliard eur, které již banky získaly. Konečné číslo tak bude mezi 50 až 60 miliardami eur. Mluvčí ministerstva hospodářství uvedla, že toto číslo je v souladu s jejich očekáváním, žádost o finanční pomoc od EU by však měla být nižší, protože některé banky si budou schopné obstarat část peněz samy. 

Počet bank se během krize snížil ze 40 na 14

Bankovní zdroje očekávají, že výsledky testů spustí nové kolo převzetí a fúzí ve španělském bankovním sektoru. Počet bank v zemi se již snížil z více než 40 před krizí na 14. Španělsko je nyní považováno také za horkého kandidáta na pomoc z programu nákupu dluhopisů Evropské centrální banky. Země však zatím odmítá žádost podat kvůli přísným podmínkám, které mají být s pomocí spojené.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 29 mminutami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 9 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
před 22 hhodinami

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...