Praha – Povinnosti platit i v dalších letech takzvanou solární daň se majitelé fotovoltaických elektráren uvedených do provozu v roce 2010 nezbaví. Šestadvacetiprocentní daň měla původně platit do konce letošního roku, vláda její platnost prodloužila a zároveň snížila sazbu na 10 procent. Solární sdružení ale proti postupu Rusnokova kabinetu protestují. Naopak zástupci průmyslu kroky vlády podpořili – chtěli by ale víc. Přáli by si zejména razantnější snížení stropu pro příspěvek na obnovitelné zdroje, než schválila vláda. Ta snížila příspěvky o necelou stokorunu na 495 korun za megawatthodinu.
Solární daň stát zavedl proto, že v roce 2010 výrazně poklesla pořizovací cena solárních panelů, zákony ale neumožnily tento pokles promítnout i do snížení výkupní ceny elektřiny z fotovoltaických elektráren. Počet elektráren najednou prudce stoupl, což se promítlo i do zvýšení příspěvku, který spotřebitelé a stát platí na podporu obnovitelných zdrojů. Platnost daně měla vypršet ke konci letošního roku.
„Rozumíme slabinám současného systému podpory obnovitelných zdrojů, který zatěžuje velké průmyslové podniky, ale vláda nemůže volit řešení v rozporu se zákony této země a posilovat riziko soudních sporů nebo mezinárodních arbitráží,“ prohlásil ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák. Podle něj stát přilákal jasně garantovanými podmínkami do solárního průmyslu tisíce rodin, živnostníků nebo podnikatelů a nemůže se nyní „tvářit, že zákony neexistují“.
„Je pravdou, že změna podmínek v průběhu hry je pro každého investora riziková. Ale uvědomme si, že například průmyslové podniky před lety, když plánovaly své investice v České republice, nečekaly, že budou platit za megawatthodinu 583 korun. A proto je nutné tuto situaci korigovat tak, aby byla pro všechny strany snesitelná. (…) Maximum, co jsou české firmy schopny unést, je někde kolem 400 korun,“ říká Jan Rafaj, viceprezident pro životní prostředí a energetiku Svazu průmyslu a dopravy.
Kritikou nešetří ani Česká fotovoltaická průmyslová asociace (CZEPHO). Předpokládá, že solární daň oddálí návratnost investic do fotovoltaických elektráren nad 15 let, které garantují současné zákony.
„Série restriktivních kroků, jako je solární odvod, zrušení daňových prázdnin, vynucené investice do dispečerského řízení nebo zavedení recyklačních poplatků vytlačila dobu návratnosti solárních elektráren vysoko nad legislativou dané parametry. Jednoduše zde není další prostor pro prodlužování retroaktivních kroků, negativně ovlivňujících státem garantované podmínky,“ tvrdí ředitelka asociace Veronika Knoblochová.
Solární elektrárny ukusují největší díl z koláče 44,4 miliardy korun, které jdou letos v Česku na podporu obnovitelných zdrojů. Většinu částky platí spotřebitelé v cenách elektřiny, když z každé megawatthodiny odvádějí na podporu obnovitelných zdrojů 583 korun. Vláda letos přispívá na obnovitelné zdroje částkou 11,7 miliardy korun ze státního rozpočtu.
Průmyslové podniky tvrdí, že obnovitelné zdroje neúnosně zdražují elektřinu, což ohrožuje konkurenceschopnost tuzemských firem. Vláda ve čtvrtek kvůli tomu schválila novelu zákona, která by měla podporu pro nové obnovitelné zdroje omezit, a zároveň stanovuje strop pro poplatek, který spotřebitelé odvádějí v cenách elektřiny, na 495 korun za megawatthodinu (z dosavadních 583 korun).
