Už od pátku měli platit daň z nabytí nemovitosti výhradně kupující. Sněmovna ale nestihla změnu zákona probrat. Dosud tak zaplacení daně zůstává na dohodě mezi prodávajícím a novým vlastníkem. Sněmovní rozpočtový výbor nyní navrhl neurčitější datum, kdy změna začne platit - tři měsíce po vyhlášení.
Vláda si od změny v dani z nabytí nemovitosti slibuje větší jednoznačnost zákona i lepší výběr daně. Současný zákon dává možnost oběma stranám, aby se dohodly, která z nich daň zaplatí. Zpravidla to bývá prodávající, zatímco kupující se staví do role ručitele.
„To činí v praxi problémy, například při směně nemovitostí, musí se aplikovat ručení. Tyto věci všechny odpadnou,“ uvedla náměstkyně ministerstva financí Alena Schillerová.
Aby daň platil pouze kupující, navrhovala už bývalá vláda Petra Nečase. V říjnu 2013 ovšem Senát schválil zákonné opatření, které umožnilo současný stav.
Čtyřprocentní daň při prodeji nemovitosti
Sazba daně činí čtyři procenta a má tak zůstat. Například za nový byt, který stojí dva miliony korun, by tak měl kupující zaplatit daň 80 tisíc.
Výbor odmítl návrh Vladislava Vilímce (ODS), který navrhoval snížit sazbu ze čtyř procent na tři nebo dvě procenta. Ministerstvo financí argumentovalo výpadkem příjmů státního rozpočtu. Předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura ale prohlásil, že jde o zanedbatelné procento v rámci všech daňových příjmů a normálně hospodařící vláda by si s tím poradila.
Podle člena výboru Jiřího Holečka (ANO) změna tolik neovlivní trh s nemovitostmi, právě proto, že se sazba daně nemění. Realitní kanceláře nicméně čekají, že si bude muset trh na změnu nějakou dobu zvykat. Kupující nejspíš budou více smlouvat o ceně domu nebo bytu.
Novela také bez dalších podmínek osvobozuje kraje, obce a jejich svazky od placení daně z nabytí. Výbor doporučil, aby v takovém případě samosprávy nemusely ani podávat daňové přiznání. Podle Věry Kovářové (TOP 09-S) by to obci o dvou tisících obyvatelích mohlo ušetřit ročně desítky hodin práce. Náměstkyně Schillerová s tímto návrhem souhlasila.
Předloha má také zjednodušit určení základu daně v případě směny nemovitých věcí. Další změna se týká osvobození prvního úplatného nabytí nových staveb a jednotek. Nově se toto osvobození nebude vztahovat na rozestavěné objekty.
Novela rovněž mění koncepci zdanění nabytí inženýrských sítí a od daně osvobozuje nabytí nemovitých věcí územními samosprávnými celky ve veřejném zájmu. Zdaňovat se mají pouze ty budovy podle katastrálního zákona, které jsou součástí inženýrských sítí.
