Slovensko by se rádo stalo evropskou křižovatkou plynovodů

Bratislava – Střední Evropa se zbavuje závislosti na ruském plynu. Nejaktivnější je v současnosti Slovensko, kterému plynová válka Moskvy a Kyjeva před čtyřmi lety způsobila značné problémy. Bratislava má proto smělý cíl: stát se významnou křižovatkou plynovodů pro celou Evropu, a zvýšit tak svou energetickou bezpečnost. Pokud se to našim východním sousedům podaří, ohřejeme se také.

Přichází zima a plynové kotelny na Slovensku už jedou téměř naplno. Až za měsíc napadne sníh, budou místní znovu odkázaní jen na zemní plyn z Ruska, který sem proudí přes Ukrajinu jediným plynovodem.

V roce 2009 potrubí vyschlo a země měla obrovské problémy. Od té doby dělají slovenští politici vše pro to, aby se závislosti na Rusku zbavili. Mrznoucí lidi nezajímají spory Moskvy a Kyjeva – jejich hněv by se v případě opakování krize svezl na místní elitu.

Po letech dohadování má Bratislava první úspěch – napojení na plynovod v Maďarsku je už skoro hotové. Tvrdá jednání a plánování ale vlastně teprve začínají. Cílem je spojit plynovody od Norska až po Chorvatsko. Slovensko by se tak stalo důležitým uzlem.

Právě teď Bratislava hledá novou trasu na sever do Polska. Musí na ni ale sehnat peníze v Bruselu, protože čtyři miliardy korun na stavbu nemá, ani když se složí s Poláky.

Zatím všechno vypadá nadějně. Jenže nikdo netuší, co udělá Rusko, které o důležité evropské trhy rozhodně nechce přijít. Kreml tlačí na výstavbu vlastních nových plynovodů, které by obešly Ukrajinu ze severu i z jihu. Otázka zůstává, jestli má smysl utrácet další miliardy za potrubí ze Skandinávie na Jadran.

2 minuty
Reportáž Davida Miřejovského
Zdroj: ČT24

Podle slovenských odborníků se to vyplatí. Už jen tím, že země nebude závislá na Rusku a jeho mocenských hrách. Bratislava navíc sází na břidlicový plyn – sice se na Slovensku, stejně jako v Česku, zatím nebude těžit kvůli možným obrovským dopadům na životní prostředí, v Polsku si s tím ale hlavu nelámou. A Slovákům nakonec bude jedno, čím topí. Hlavně že jim nebude zima.

Omezit svou energetickou závislost na Rusku se snaží také ukrajinská vláda. Podepsala proto dohodu s americkou ropnou společností Chevron. Na jejím základě se podělí o výnosy z těžby břidlicového plynu na západě země. Kyjev si od dohody slibuje tisíce nových pracovních míst a miliardové zisky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
včeraAktualizovánovčera v 13:06

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
včera v 06:29

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
včeraAktualizovánovčera v 03:24

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
18. 1. 2026

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
18. 1. 2026

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026
Načítání...