Slovensko by se rádo stalo evropskou křižovatkou plynovodů

Bratislava – Střední Evropa se zbavuje závislosti na ruském plynu. Nejaktivnější je v současnosti Slovensko, kterému plynová válka Moskvy a Kyjeva před čtyřmi lety způsobila značné problémy. Bratislava má proto smělý cíl: stát se významnou křižovatkou plynovodů pro celou Evropu, a zvýšit tak svou energetickou bezpečnost. Pokud se to našim východním sousedům podaří, ohřejeme se také.

Přichází zima a plynové kotelny na Slovensku už jedou téměř naplno. Až za měsíc napadne sníh, budou místní znovu odkázaní jen na zemní plyn z Ruska, který sem proudí přes Ukrajinu jediným plynovodem.

V roce 2009 potrubí vyschlo a země měla obrovské problémy. Od té doby dělají slovenští politici vše pro to, aby se závislosti na Rusku zbavili. Mrznoucí lidi nezajímají spory Moskvy a Kyjeva – jejich hněv by se v případě opakování krize svezl na místní elitu.

Po letech dohadování má Bratislava první úspěch – napojení na plynovod v Maďarsku je už skoro hotové. Tvrdá jednání a plánování ale vlastně teprve začínají. Cílem je spojit plynovody od Norska až po Chorvatsko. Slovensko by se tak stalo důležitým uzlem.

Právě teď Bratislava hledá novou trasu na sever do Polska. Musí na ni ale sehnat peníze v Bruselu, protože čtyři miliardy korun na stavbu nemá, ani když se složí s Poláky.

Zatím všechno vypadá nadějně. Jenže nikdo netuší, co udělá Rusko, které o důležité evropské trhy rozhodně nechce přijít. Kreml tlačí na výstavbu vlastních nových plynovodů, které by obešly Ukrajinu ze severu i z jihu. Otázka zůstává, jestli má smysl utrácet další miliardy za potrubí ze Skandinávie na Jadran.

Nahrávám video
Reportáž Davida Miřejovského
Zdroj: ČT24

Podle slovenských odborníků se to vyplatí. Už jen tím, že země nebude závislá na Rusku a jeho mocenských hrách. Bratislava navíc sází na břidlicový plyn – sice se na Slovensku, stejně jako v Česku, zatím nebude těžit kvůli možným obrovským dopadům na životní prostředí, v Polsku si s tím ale hlavu nelámou. A Slovákům nakonec bude jedno, čím topí. Hlavně že jim nebude zima.

Omezit svou energetickou závislost na Rusku se snaží také ukrajinská vláda. Podepsala proto dohodu s americkou ropnou společností Chevron. Na jejím základě se podělí o výnosy z těžby břidlicového plynu na západě země. Kyjev si od dohody slibuje tisíce nových pracovních míst a miliardové zisky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schodek letošního rozpočtu by měl být asi 310 miliard, zjistila ČT

Sestavování letošního státního rozpočtu jde do finále. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že na rok 2026 plánuje schodek přesahující 300 miliard korun. Podle informací ČT z více zdrojů zatím koalice počítá se sumou kolem 310 miliard. Už ve čtvrtek odpoledne projednají klíčový zákon ministři na neformálním zasedání. V pondělí ho pak chce vláda schválit oficiálně a ještě týž den ho poslat sněmovně.
před 4 hhodinami

Zástupci vlády a odborů budou jednat o zvýšení platů, koalice projedná rozpočet

Zástupci vlády a odborů budou ve čtvrtek pokračovat ve vyjednávání o růstu platů ve veřejném sektoru pro letošní rok. V poledne se sejdou ve Strakově akademii. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) i předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula uvedli, že by se dohoda ve čtvrtek mohla uzavřít. Na schůzku o platech by mělo navázat koaliční jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.
před 7 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 12 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
včera v 07:00

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
20. 1. 2026

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
20. 1. 2026

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
20. 1. 2026Aktualizováno20. 1. 2026
Načítání...