Bratislava – Střední Evropa se zbavuje závislosti na ruském plynu. Nejaktivnější je v současnosti Slovensko, kterému plynová válka Moskvy a Kyjeva před čtyřmi lety způsobila značné problémy. Bratislava má proto smělý cíl: stát se významnou křižovatkou plynovodů pro celou Evropu, a zvýšit tak svou energetickou bezpečnost. Pokud se to našim východním sousedům podaří, ohřejeme se také.
Slovensko by se rádo stalo evropskou křižovatkou plynovodů
Přichází zima a plynové kotelny na Slovensku už jedou téměř naplno. Až za měsíc napadne sníh, budou místní znovu odkázaní jen na zemní plyn z Ruska, který sem proudí přes Ukrajinu jediným plynovodem.
V roce 2009 potrubí vyschlo a země měla obrovské problémy. Od té doby dělají slovenští politici vše pro to, aby se závislosti na Rusku zbavili. Mrznoucí lidi nezajímají spory Moskvy a Kyjeva – jejich hněv by se v případě opakování krize svezl na místní elitu.
Po letech dohadování má Bratislava první úspěch – napojení na plynovod v Maďarsku je už skoro hotové. Tvrdá jednání a plánování ale vlastně teprve začínají. Cílem je spojit plynovody od Norska až po Chorvatsko. Slovensko by se tak stalo důležitým uzlem.
Právě teď Bratislava hledá novou trasu na sever do Polska. Musí na ni ale sehnat peníze v Bruselu, protože čtyři miliardy korun na stavbu nemá, ani když se složí s Poláky.
Zatím všechno vypadá nadějně. Jenže nikdo netuší, co udělá Rusko, které o důležité evropské trhy rozhodně nechce přijít. Kreml tlačí na výstavbu vlastních nových plynovodů, které by obešly Ukrajinu ze severu i z jihu. Otázka zůstává, jestli má smysl utrácet další miliardy za potrubí ze Skandinávie na Jadran.
Reportáž Davida Miřejovského (zdroj: ČT24)
Podle slovenských odborníků se to vyplatí. Už jen tím, že země nebude závislá na Rusku a jeho mocenských hrách. Bratislava navíc sází na břidlicový plyn – sice se na Slovensku, stejně jako v Česku, zatím nebude těžit kvůli možným obrovským dopadům na životní prostředí, v Polsku si s tím ale hlavu nelámou. A Slovákům nakonec bude jedno, čím topí. Hlavně že jim nebude zima.
Omezit svou energetickou závislost na Rusku se snaží také ukrajinská vláda. Podepsala proto dohodu s americkou ropnou společností Chevron. Na jejím základě se podělí o výnosy z těžby břidlicového plynu na západě země. Kyjev si od dohody slibuje tisíce nových pracovních míst a miliardové zisky.