Praha - Podle guvernéra České národní banky se potvrdil předpoklad, že devizové intervence tendenci k oživení tuzemské ekonomiky nijak výrazně nenaruší. Zároveň podle něj nedošlo k dramatickému nárůstu cen. Miroslav Singer to řekl v Otázkách Václava Moravce. ČNB začala loni 7. listopadu ve velkém nakupovat cizí měnu. Kurz české měny poslala k 27 korunám za euro, čímž ho oslabila zhruba o 7 procent. Banka tak chtěla ochránit Česko před hrozbou deflace. Údaje, jak zásah působí na českou ekonomiku, podle Singera teprve přicházejí. Slabší kurz koruny je tak dál předmětem debat.
Situace kolem růstu cen není vůbec tak zlá, jak se v souvislosti s důsledky intervence koncem loňského roku mluvilo, tvrdí Singer. „U potravin máte vždy komodity, které skáčou rychle nahoru, a jiné, které se drží. Pokud se podíváme na čísla z půlky února, vidíme nárůst asi o 3,5 procenta. Z toho polovina nebo ještě víc je standardní nárůst ke konci roku – rostou ceny zeleniny,“ podotkl Singer. Dramatická situace je nyní u brambor kvůli rekordní neúrodě a rostou i ceny mléčných výrobků. „Tam se jedná zřejmě o celostředoevropský jev. Začínáme více než dřív dodávat do Číny a států bývalého Sovětského svazu,“ konstatoval guvernér ČNB.
Loni v listopadu Singer v OVM odhadoval, že centrální banka udrží devizové intervence nejméně rok a půl, tedy do poloviny roku 2015. Před měsícem po zveřejnění nové prognózy naznačil, že by mohly skončit už na začátku příštího roku. „Je to teď předmětem debat,“ uvedl guvernér v OVM. „Nejprve musíme opustit závazek, pak případně začneme zvyšovat úrokové míry podle toho, jak bude třeba tlumit narůstající inflační tlaky,“ dodal.
Miroslav Singer v OVM:
„My teď vidíme především to, že prvotní impuls – tedy, že bez intervencí by se ekonomika dostala do deflace, byl správný. Ukázala to lednová čísla. Potvrdil se i náš předpoklad, že ekonomika zažije oživení, které intervence nenaruší. A to oživení skutečně přichází.“
Růst hrubého domácího produktu (HDP) byl na konci loňského roku větší, než se čekalo. V posledním čtvrtletí se zvýšil o 1,3 a mezi kvartály o necelá 2 procenta. Ekonomové i ČNB přitom byli v odhadech střízlivější.
Upozorňují ale na určitá zkreslení. Lidé totiž začali kvůli očekávanému oslabení koruny koncem roku víc nakupovat zahraniční zboží. Obchodníci se zase předzásobili tabákovými výrobky kvůli zvýšení spotřební daně. „Exportéři museli přecenit pohledávky a závazky, z toho virtuálně vypadá, že ekonomika roste,“ podotkl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Pavel Juříček. Podle Singera jsou ale i po odečtení jednorázových vlivů čísla tam, kde je ČNB čekala. Přiznal ovšem, že ho míra předzásobení tabákovými výrobky překvapila.
Reakce veřejnosti už je podle Singera klidnější a racionálnější
Zhruba dvě třetiny lidí důvodům k oslabení koruny devizovými intervencemi nerozumějí. Nejnovější sociologické šetření Trendy Česka 2014, které zpracovala pro ČT AISA, se tázalo respondentů, zda si myslí, že laik je schopen posoudit správnost intervencí; 69 procent prohlásilo, že spíše nebo určitě ne. Češi si taky většinou myslí, že by se měl podporovat export i přes zvýšení cen.
Podle Singera se odezva veřejnosti zklidňuje. Souvisí to podle něj hlavně s údaji o cenových nárůstech z počátku roku a ty jsou celkově mírné. „Měnová politika je složitá věc, která se nesnadno vysvětluje a v řadě případů vypadá nepochopitelně,“ uznává guvernér ČNB.
- ČNB zahájila devizové intervence loni v listopadu s cílem oslabit korunu a uvolnit ještě více měnové podmínky.
- Centrální banka chce držet kurz koruny poblíž hranice 27 korun za euro.
- Hlavní přínos devizových intervencí vidí ČNB v udržení a tvorbě nových pracovních míst a zabránění ztrátám u hrubého domácího produktu, které by byly mnohem větší v případě deflace.
