Washington – Dluhová krize eurozóny a dalších vyspělých zemí ohrožuje rychle rostoucí země méně vyspělého světa. Ty se musí od léta potýkat se všeobecným propadem důvěry investorů a poklesem přílivu kapitálu. Uvedl to prezident Světové banky Robert Zoellick. Před pololetním zasedáním mezinárodních finančních institucí Zoellick v této souvislosti vyzval země světa ke „kolektivní akci“.
Rýsují se nová a větší rizika
Od srpna, kdy se prohloubila dluhová krize v eurozóně, se kvůli tomu prudce otřásají akciové trhy mladých tržních ekonomik a výrazně zeslábl příliv kapitálu. „Rýsují se nová a větší rizika. Pokles trhů a důvěry by mohl vyvolat skluz u investic a také útlum ve spotřebě,“ řekl Zoellick novinářům. Dodal, že zahraniční přímé investice do rozvojových zemí se zatím drží na silné úrovni.
Šéf Světové banky upozornil, že ve srovnání s rokem 2008 mají chudé země ve veřejných financích méně prostoru k reakci na ekonomický pokles v zahraničí. Dodal, že některé z nich v měnové politice „kráčejí po napnutém laně“, protože musí brát ohled jak na inflační tlaky, tak na dopady krize v eurozóně.
Zoellick varoval před protekcionismem
Rozvíjející se ekonomiky v čele s Čínou byly za globální finanční krize, která vrcholila v roce 2008, tahouny světové ekonomiky. Jejich oslabení by tak bylo další ránou pro globální oživení. „Svět sleduje a čeká, jak budou Evropa, Japonsko a Spojené státy řešit své těžké problémy. Někteří ve vyspělých zemích mluví tak, jako by jejich potíže byly jen jejich věcí. Tak to není,“ řekl Zoellick. Varoval také před vzestupem protekcionistických tlaků ve světovém obchodě, které může zhoršování ekonomiky přinést.
Ve čtvrtek večer se ve Washingtonu sejdou ministři financí a guvernéři centrálních bank nejvýznamnějších vyspělých a rozvojových zemí skupiny G20. Poté se uskuteční pololetní zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.
