Vídeň - Obrat o 180 stupňů zaznamenal ve svých názorech generální ředitel německé Deutsche Bank Josef Ackermann. Změnil totiž svůj pohled na Řecko a nyní je přesvědčen, že země díky reformám bude schopna splácet svůj dluh. Přitom ještě minulý měsíc měl pochybnosti o schopnosti země svůj dluh splatit. Ke změně názoru přimělo Ackermanna setkání s řeckým premiérem Jorgosem Papandreuem.
Ackermann i Papandreu se ve Vídni účastnili zasedání Institutu mezinárodních financí (IIF), který sdružuje přes 400 světových bank. Ackermanna, který je zároveň předsedou IIF, osobní závazek premiéra zavést reformy a jeho ochota obětovat svoji kariéru za prosazení reforem přesvědčily, že Řecku se podaří zvrátit současnou situaci a splatit své dluhy.
Řecký premiér Jorgos Papandreu
„Bereme naše pověření ke změnám velmi vážně. A naprosto nemám v úmyslu se ho vzdát nebo z něj ustoupit. Je mi jedno, jestli je to mé jediné volební období ve funkci premiéra. Udělal jsem to, co si myslím, že je nutné k záchraně Řecka před katastrofou.“
K bankrotu směřující Řecko se zavázalo snížit rozpočtový deficit na 8,1 procenta hrubého domácího produktu ze 13,6 procenta snížením mezd ve veřejném sektoru, penzí a státních výdajů a prostřednictvím zvýšení daně z přidané hodnoty a spotřebních daní. Za prvních pět měsíců roku se podle premiéra deficit rozpočtu snížil meziročně o 40 procent. Příjmy rostou a výdaje prudce klesly. Na dobré cestě jsou i vznik nového nezávislého statistického úřadu, změny v daňovém systému, reformy systému přijímání zaměstnanců do veřejného sektoru a penzijního systému a boj s korupcí.
V průběhu loňského října Řecko oznámilo, že deficit státního rozpočtu za rok 2009 bude zhruba dvojnásobný, než dříve uvádělo, a strop stanovený pravidly Evropské unie překročí asi čtyřnásobně. Po odhalení skutečných údajů země ztratila důvěru finančních trhů a ocitla se v dluhové krizi. Země eurozóny a Mezinárodní měnový fond přislíbily zemi výměnou za reformy a výdajové škrty půjčky v objemu až 110 miliard eur (2,8 bilionu korun). Bez této pmoci by musely Atény vyhlásit platební neschopnost.
