Šéf Deutsche Bank změnil názor. Věří, že Řecko své dluhy splatí

Vídeň - Obrat o 180 stupňů zaznamenal ve svých názorech generální ředitel německé Deutsche Bank Josef Ackermann. Změnil totiž svůj pohled na Řecko a nyní je přesvědčen, že země díky reformám bude schopna splácet svůj dluh. Přitom ještě minulý měsíc měl pochybnosti o schopnosti země svůj dluh splatit. Ke změně názoru přimělo Ackermanna setkání s řeckým premiérem Jorgosem Papandreuem.

Ackermann i Papandreu se ve Vídni účastnili zasedání Institutu mezinárodních financí (IIF), který sdružuje přes 400 světových bank. Ackermanna, který je zároveň předsedou IIF, osobní závazek premiéra zavést reformy a jeho ochota obětovat svoji kariéru za prosazení reforem přesvědčily, že Řecku se podaří zvrátit současnou situaci a splatit své dluhy.

Řecký premiér Jorgos Papandreu

„Bereme naše pověření ke změnám velmi vážně. A naprosto nemám v úmyslu se ho vzdát nebo z něj ustoupit. Je mi jedno, jestli je to mé jediné volební období ve funkci premiéra. Udělal jsem to, co si myslím, že je nutné k záchraně Řecka před katastrofou.“

K bankrotu směřující Řecko se zavázalo snížit rozpočtový deficit na 8,1 procenta hrubého domácího produktu ze 13,6 procenta snížením mezd ve veřejném sektoru, penzí a státních výdajů a prostřednictvím zvýšení daně z přidané hodnoty a spotřebních daní. Za prvních pět měsíců roku se podle premiéra deficit rozpočtu snížil meziročně o 40 procent. Příjmy rostou a výdaje prudce klesly. Na dobré cestě jsou i vznik nového nezávislého statistického úřadu, změny v daňovém systému, reformy systému přijímání zaměstnanců do veřejného sektoru a penzijního systému a boj s korupcí.

V průběhu loňského října Řecko oznámilo, že deficit státního rozpočtu za rok 2009 bude zhruba dvojnásobný, než dříve uvádělo, a strop stanovený pravidly Evropské unie překročí asi čtyřnásobně. Po odhalení skutečných údajů země ztratila důvěru finančních trhů a ocitla se v dluhové krizi. Země eurozóny a Mezinárodní měnový fond přislíbily zemi výměnou za reformy a výdajové škrty půjčky v objemu až 110 miliard eur (2,8 bilionu korun). Bez této pmoci by musely Atény vyhlásit platební neschopnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Firmy vyhlížejí, zda Trump zavede další cla. Část by mohla přesunout výrobu

Řada českých podniků po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu už předpokládá, že dojde k uvalení nových cel, případně zvýšení těch aktuálně platných. Pro evropskou ekonomiku by to podle nich byl problém. Některé firmy pak přiznávají, že by v takovém případě přemístily výrobu právě do Spojených států.
před 3 hhodinami

Trump bude chtít Americe vrátit ztracený respekt, říká Topolánek

Nový americký prezident Donald Trump bude chtít podle bývalého předsedy vlády Mirka Topolánka vrátit Spojeným státům částečně ztracený respekt. „Amerika ten respekt částečně ztratila za Baracka Obamy a nepochybně i za Joea Bidena,“ sdělil Topolánek v Interview ČT24. Trump podle něho určitě neopustí svoji základní myšlenku, kterou je heslo „America first“. To, co nový prezident USA říká, je podle bývalého českého premiéra třeba brát velmi vážně. „Trump je člověk z byznysu, je významně transakční a je to dobrý vyjednávač,“ míní Topolánek.
před 4 hhodinami

Polské nábytkářství zažívá krizi, sektor opustily desetitisíce lidí

Polský nábytkářský sektor, jeden z největších na celém světě, čelí hluboké krizi. Jen vloni ho muselo opustit dvacet tisíc zaměstnanců. Na vině jsou vysoký kurz zlotého, ceny energií, ale také obcházení evropských sankcí ze strany ruských firem.
před 17 hhodinami

Lidí v exekuci nadále ubývá

Počet lidí v exekuci loni meziročně klesl o více než třicet tisíc. Loni tak bylo zatíženo exekucí přibližně 615 tisíc lidí. Vyplývá to z nejnovějších dat Institutu prevence a řešení předlužení. Dlužníků přitom ubývá dlouhodobě. Hlavními důvody snižujícího se množství exekucí jsou postupné právní úpravy a proces oddlužení, díky kterému se každý rok zbaví exekuce desítky tisíc lidí.
před 17 hhodinami

Podnikatelé prezidenta Trumpa obklopují z oportunismu, míní Koubský

Vztah nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a miliardáře Elona Muska, který povede úřad pro efektivitu, komentoval v pořadu 90' ČT24 redaktor Deníku N Petr Koubský. Podle něj je vztah obou mužů těžko odhadnutelný, protože oba jsou velmi nepředvídatelní, rychle se rozhodují a „často velmi zvláštně.“ Trumpovo obklopení podnikateli z technologického světa Koubský vnímá jako jejich snahu zajistit si přízeň vlády kvůli státním zakázkám.
před 18 hhodinami

Senátoři by tento týden mohli vrátit sněmovně až tři vládní předlohy

Přestože má koalice v horní komoře jasnou většinu, senátoři by mohli tento týden vrátit sněmovně až tři vládní předlohy. Konkrétně jde o úpravy energetického a vysokoškolského zákona a také o další normy pro ukrajinské uprchlíky. Výhrady v rozhovorech pro ČT připustily všechny senátorské kluby.
21. 1. 2025

V Česku se loni vyrobilo rekordních 1,453 milionu aut

Výroba osobních aut v Česku v předchozím roce vzrostla meziročně o 3,9 procenta na rekordních 1,453 milionu vozů. Produkce elektrických aut naopak klesla o 16 procent na 151 162 elektromobilů a plug-in hybridů. Více než 93 procent vyrobených automobilů firmy vyvezly. Export vozidel tak v meziročním srovnání zaznamenal 4,5procentní nárůst, oznámilo Sdružení automobilového průmyslu.
21. 1. 2025Aktualizováno21. 1. 2025

Výroba elektřiny v Česku dál klesá, oslabují hlavně uhelné elektrárny

České energetické zdroje loni vyprodukovaly 68,7 terawatthodiny elektřiny, což je meziročně o čtyři procenta méně. Důvodem tohoto trendu je především nižší produkce uhelných elektráren, vyplývá ze zprávy oborových webů oEnergetice.cz a Ušetřeno.cz za rok 2024. Loňská výroba byla podle propočtů ČTK nejnižší přibližně od roku 2001.
21. 1. 2025
Načítání...