Šéf ČEZu Beneš: Unie by neměla mít žádné cíle o obnovitelných zdrojích

Praha – Šéfovi představenstva energetické společnosti ČEZ Danielu Benešovi se nelíbí nejnovější návrh Evropské komise, který kromě závazku snížení emisí skleníkových plynů o 40 procent obsahuje i celounijní závazek zvýšení objemu energie z obnovitelných zdrojů. EU by se podle něj měla pouze snažit omezovat skleníkové plyny. Využití obnovitelných zdrojů by neměl být konečný cíl, ale pouze nástroj k dosažení toho cíle, prohlásil v Beneš v Otázkách Václava Moravce.

Návrh nové evropské legislativy tento týden ve středu představil předseda komise José Barroso. Evropská unie by měla do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 40 procent ve srovnání s rokem 1990. V návrhu nového rámce pro klimatickou a energetickou politiku komise počítá i s celounijním závazkem produkovat ke stejnému roku 27 procent energie z obnovitelných zdrojů.

Ekologické organizace jsou přesvědčeny, návrh EK je jasně psán rukopisem šéfů 12 velkých energetických firem. Firmy jako německý E.ON, RWE či český gigant ČEZ se spojily do jedné iniciativy a evropským politikům předložily vlastní návrh. Šéf ČEZu Daniel Beneš však odmítl, že by komise na jejich stanoviska brala zřetel. „Návrh, se kterým ve středu přišla komise, určitě není návrhem, který jsme napsali my. Kdybych ho psal já, vypadal by trochu jinak,“ vyjádřil Beneš svou nespokojenost.

Nejvíce generálnímu řediteli jedné z největších evropských energetických firem vadí závazek unie o zvyšování podpory obnovitelným zdrojům energie. „Závazný cíl na úrovni celé unie je něco, co se bude špatně vykládat, a já nesouhlasím s tím, aby byl vůbec nějaký závazný cíl v obnovitelných zdrojích,“ poznamenal Beneš v OVM. „Pokud se bude dál trvat na dodržování cíle vyššího využití obnovitelných zdrojů, potáhne to určitě cenu elektřiny směrem nahoru,“ zdůraznil Beneš.

Větrná turbína
Zdroj: Jiří Řezáč/ISIFA

Sám Barroso ve středu připustil, že z čistě ekonomického pohledu by jen jeden závazný cíl snížení emisí unii stačil. Absence cíle týkajícího se obnovitelných zdrojů by ale podle něj byla „politicky velmi negativní“.

Zateplování nás nespasí

Přísliby zvyšování energetické účinnosti a úspor, které figurují v nyní platných energetických závazcích, z nového návrhu ovšem vypadly. Ekologové to označují za „nebezpečný ústupek velkým energetickým firmám i zastaralému průmyslu“. „V září minulého roku 12 velkých provozovatelů uhelných a plynových elektráren napsalo EK, že žádají, aby návrh nové legislativy neobsahoval konkrétní cíle na snižování plýtvání energií v Evropě, a přesně toto nový návrh EK splňuje,“ řekl pro OVM programový ředitel Hnutí DUHA Vojtěch Kotecký.

Nahrávám video

Ovšem i šéf ČEZu považuje tento krok za chybný. „Určitě by tento cíl měl být přesněji formulován a nevím, proč nebyl zahrnut. Samozřejmě, že je potřeba pracovat s účinností a s úsporami, a zateplovaní je jedna z cest, jen to nás ale bohužel nespasí,“ poznamenal Beneš. Evropská komise již přislíbila, že k této problematice se ještě letos vrátí při prověrce své odpovídající směrnice. Podle evropského komisaře pro energetiku Günthera Oettingera by revize měla být hotova v červenci, reakci komise je tedy možné čekat na podzim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 2 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 2 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 3 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 8 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
včera v 20:18

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
včera v 14:26

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizovánovčera v 12:14

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...