Schází větrným elektrárnám v Česku příznivý politický vítr? Přestaly se stavět

3 minuty
Události ČT: V Česku se přestaly stavět nové větrné elektrárny
Zdroj: ČT24

Počet větrných elektráren v Česku se zvyšoval dlouhodobě. V loňském roce se ale poprvé od roku 2000 nepostavila žádná nová a stejná situace se opakuje i letos. Podle ekologů jde mimo jiné o důsledek toho, že stát omezil podporu obnovitelných zdrojů. V oboru by přitom podle nich mohly vzniknout stovky míst.

V Česku teď stojí 184 větrných elektráren, nejvíce se jich tyčí v Krušných horách. Například Jindřichovice pod Smrkem u Jizerských hor mají větrnou turbínu už 13 let. Nejtěžší bylo tehdy sehnat peníze a přemluvit německého výrobce elektráren, aby do Jindřichovic dodal dvě věže. Výrobce totiž neměl o východní Evropu zájem.

„Máme slabší měsíce, letní, ale potom jsou podzimy a zimy, které to všechno dohánějí,“ uvedl starosta obce Pavel Novotný (nestr.). V loňském roce elektrárny splatili, takže teď přispívají do rozpočtu zhruba dva až tři miliony korun.

Loni výroba ze všech větrných elektráren v Česku pokryla zhruba jedno procento tuzemské spotřeby elektřiny. I když se výkon i počet těchto zařízení zvyšoval dlouhodobě, loni a letos žádná elektrárna nepřibyla.

„Chybí jednoznačná pozitivní podpora z nejvyšší vládní úrovně,“ tvrdí předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa. Podle programového ředitele Hnutí DUHA Jiřího Koželouha větrná energetika v tuto chvíli nemá podporu jako jediný obnovitelný zdroj. Podporu by si podle nich zasloužily obecní a komunitní projekty.

Mládkův resort nesouhlasí

Ministerstvo průmyslu a obchodu je ale proti. Už teď jde na obnovitelné zdroje energie každoročně 45 miliard. Podle šéfa resortu Jana Mládka (ČSSD) jsou přitom ještě schválené projekty elektráren o výkonu 380 megawatt.

„Pokud budou dostavěny do konce roku 2019, tak podporu budou dostávat a dále se zvýší břemeno, které budeme platit jako daňoví poplatníci a jako spotřebitelé,“ podotknul  Mládek.

  • V roce 2013 schválil parlament vládní novelu, která omezila podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Zákona ukončil podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů uvedených do provozu od 1. ledna 2014. Snížil se i příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů, který spotřebitelé platí v ceně elektřiny. Horní hranice příspěvku byla stanovena ve výši 495 korun za megawatthodinu.

Studie Střediska pro efektivní využívání energie tvrdí, že do roku 2030 by mohlo přibýt pět set turbín a patnáct set pracovních míst. Počítá ale s podporou. Bez ní vyrostou v příštích letech spíš jednotlivé elektrárny. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...