Schází větrným elektrárnám v Česku příznivý politický vítr? Přestaly se stavět

Nahrávám video

Počet větrných elektráren v Česku se zvyšoval dlouhodobě. V loňském roce se ale poprvé od roku 2000 nepostavila žádná nová a stejná situace se opakuje i letos. Podle ekologů jde mimo jiné o důsledek toho, že stát omezil podporu obnovitelných zdrojů. V oboru by přitom podle nich mohly vzniknout stovky míst.

V Česku teď stojí 184 větrných elektráren, nejvíce se jich tyčí v Krušných horách. Například Jindřichovice pod Smrkem u Jizerských hor mají větrnou turbínu už 13 let. Nejtěžší bylo tehdy sehnat peníze a přemluvit německého výrobce elektráren, aby do Jindřichovic dodal dvě věže. Výrobce totiž neměl o východní Evropu zájem.

„Máme slabší měsíce, letní, ale potom jsou podzimy a zimy, které to všechno dohánějí,“ uvedl starosta obce Pavel Novotný (nestr.). V loňském roce elektrárny splatili, takže teď přispívají do rozpočtu zhruba dva až tři miliony korun.

Loni výroba ze všech větrných elektráren v Česku pokryla zhruba jedno procento tuzemské spotřeby elektřiny. I když se výkon i počet těchto zařízení zvyšoval dlouhodobě, loni a letos žádná elektrárna nepřibyla.

„Chybí jednoznačná pozitivní podpora z nejvyšší vládní úrovně,“ tvrdí předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa. Podle programového ředitele Hnutí DUHA Jiřího Koželouha větrná energetika v tuto chvíli nemá podporu jako jediný obnovitelný zdroj. Podporu by si podle nich zasloužily obecní a komunitní projekty.

Mládkův resort nesouhlasí

Ministerstvo průmyslu a obchodu je ale proti. Už teď jde na obnovitelné zdroje energie každoročně 45 miliard. Podle šéfa resortu Jana Mládka (ČSSD) jsou přitom ještě schválené projekty elektráren o výkonu 380 megawatt.

„Pokud budou dostavěny do konce roku 2019, tak podporu budou dostávat a dále se zvýší břemeno, které budeme platit jako daňoví poplatníci a jako spotřebitelé,“ podotknul  Mládek.

  • V roce 2013 schválil parlament vládní novelu, která omezila podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Zákona ukončil podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů uvedených do provozu od 1. ledna 2014. Snížil se i příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů, který spotřebitelé platí v ceně elektřiny. Horní hranice příspěvku byla stanovena ve výši 495 korun za megawatthodinu.

Studie Střediska pro efektivní využívání energie tvrdí, že do roku 2030 by mohlo přibýt pět set turbín a patnáct set pracovních míst. Počítá ale s podporou. Bez ní vyrostou v příštích letech spíš jednotlivé elektrárny. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 17 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánovčera v 11:12

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 09:18

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
včera v 07:00

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
21. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.