Schází větrným elektrárnám v Česku příznivý politický vítr? Přestaly se stavět

3 minuty
Události ČT: V Česku se přestaly stavět nové větrné elektrárny
Zdroj: ČT24

Počet větrných elektráren v Česku se zvyšoval dlouhodobě. V loňském roce se ale poprvé od roku 2000 nepostavila žádná nová a stejná situace se opakuje i letos. Podle ekologů jde mimo jiné o důsledek toho, že stát omezil podporu obnovitelných zdrojů. V oboru by přitom podle nich mohly vzniknout stovky míst.

V Česku teď stojí 184 větrných elektráren, nejvíce se jich tyčí v Krušných horách. Například Jindřichovice pod Smrkem u Jizerských hor mají větrnou turbínu už 13 let. Nejtěžší bylo tehdy sehnat peníze a přemluvit německého výrobce elektráren, aby do Jindřichovic dodal dvě věže. Výrobce totiž neměl o východní Evropu zájem.

„Máme slabší měsíce, letní, ale potom jsou podzimy a zimy, které to všechno dohánějí,“ uvedl starosta obce Pavel Novotný (nestr.). V loňském roce elektrárny splatili, takže teď přispívají do rozpočtu zhruba dva až tři miliony korun.

Loni výroba ze všech větrných elektráren v Česku pokryla zhruba jedno procento tuzemské spotřeby elektřiny. I když se výkon i počet těchto zařízení zvyšoval dlouhodobě, loni a letos žádná elektrárna nepřibyla.

„Chybí jednoznačná pozitivní podpora z nejvyšší vládní úrovně,“ tvrdí předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa. Podle programového ředitele Hnutí DUHA Jiřího Koželouha větrná energetika v tuto chvíli nemá podporu jako jediný obnovitelný zdroj. Podporu by si podle nich zasloužily obecní a komunitní projekty.

Mládkův resort nesouhlasí

Ministerstvo průmyslu a obchodu je ale proti. Už teď jde na obnovitelné zdroje energie každoročně 45 miliard. Podle šéfa resortu Jana Mládka (ČSSD) jsou přitom ještě schválené projekty elektráren o výkonu 380 megawatt.

„Pokud budou dostavěny do konce roku 2019, tak podporu budou dostávat a dále se zvýší břemeno, které budeme platit jako daňoví poplatníci a jako spotřebitelé,“ podotknul  Mládek.

  • V roce 2013 schválil parlament vládní novelu, která omezila podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Zákona ukončil podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů uvedených do provozu od 1. ledna 2014. Snížil se i příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů, který spotřebitelé platí v ceně elektřiny. Horní hranice příspěvku byla stanovena ve výši 495 korun za megawatthodinu.

Studie Střediska pro efektivní využívání energie tvrdí, že do roku 2030 by mohlo přibýt pět set turbín a patnáct set pracovních míst. Počítá ale s podporou. Bez ní vyrostou v příštích letech spíš jednotlivé elektrárny. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Šest zemí včetně Česka vyzývá EU k zachování hybridních aut po roce 2035

Představitelé Itálie, České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska a Bulharska vyzývají Evropskou unii, aby od roku 2035 nezakazovala hybridní automobily. Požadují rovněž zařazení biopaliv mezi paliva s nulovými emisemi. Informovala o tom v pátek agentura ANSA s odvoláním na dopis, který podle ní podepsal mimo jiné český premiér v demisi Petr Fiala (ODS).
před 8 hhodinami

ČSÚ: Maloobchodní tržby v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta

Maloobchodní tržby v Česku v říjnu opět meziročně vzrostly, bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel se zvýšily o 2,8 procenta. V září to bylo po revizi rovněž o 2,8 procenta. Meziměsíčně tržby v říjnu stouply o 0,4 procenta. Data na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
před 9 hhodinami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...