Strany, které jsou ve sněmovně zastoupeny, se shodují, že schvalování rozpočtu bude pod velkým tlakem. Poslanci se k němu totiž dostanou až po volbách, nejdříve v listopadu. Část politiků však upozorňuje, že říjnové volby mohou skončit patem a zemi tak reálně hrozí rozpočtové provizorium. Varují, že by se tím zastavily plánované investice.
Rozpočtu hrozí provizorium. Česko by přešlo do „udržovacího režimu“
Události ČT: Česku hrozí rozpočtové provizorium (zdroj: ČT24)
Zásadní pro zákon bude výsledek voleb. Pokud se strany dokáží rychle dohodnout a proběhne hladce ustavující schůze sněmovny – rozpočet se schválit stihne. Pokud ne, zamíří Česko do rozpočtového provizoria.
„Já sám jako premiér jsem měl asi tři měsíce rozpočtové provizorium a nikdo si toho ani nevšiml. Je potřeba znát, co je rozpočtové provizorium. To není nic jiného než dodržování rozpočtu minulého roku. Když to trvá tři měsíce, tak se nic neděje,“ konstatuje prezident Miloš Zeman.
Podle končícího předsedy Rozpočtového výboru Václava Votavy (ČSSD) rozpočtové provizorium vyloučit nejde, i když by to nebylo dobré, obzvláště na delší dobu. „Dovedu si představit, že sněmovna bude dost kontroverzní, tak pak nezbude nic jiného, než rozpočtové provizorium. Považoval bych to za nešťastné,“ doplňuje další končící člen Rozpočtového výboru Jaroslav Klaška (KDU-ČSL).
Končící místopředseda sněmovny Radek Vodráček (ANO) souhlasí, že dva měsíce rozpočtového provizoria není sice tragédie, ale je to ostuda politiků, že se nejsou schopni domluvit.
- Útraty státu se v režimu rozpočtového provizoria musí řídit podle rozpočtu z předešlého roku. Konkrétně se na každý měsíc uvolní jedna dvanáctina loňských výdajů. A to se týká samozřejmě i financí, ze kterých se vyplácí mzdy nebo důchody.
- Zmrazení útrat znamená, že stát může jen minimálně investovat a většina výdajů tak bude jen provozních. Některé investice by tak musely být zakonzervovány, a to stojí další peníze.
- Rozpočtové provizorium by i výrazně omezilo přísun evropských dotací, které tak není možné naplno čerpat.
Běžně schvalování rozpočtu začíná už v první polovině října, tedy o měsíc a půl dříve, než ve volebním roce. Poslanci tak mají čas diskutovat o zákonu dva měsíce. Názor, že sestavit koalici po volbách tentokrát nebude snadné, v dolní komoře parlamentu sílí. Politici dokonce odhadují, že místo šesti stran jich bude ve sněmovně devět.
„Problém by nastal, kdyby Česká republika neměla rozpočet a současně se nerýsovala jasná většina, která by byla ochotna nějaký rozpočet schválit,“ říká předseda strany TOP 09 Miroslav Kalousek.„Pokud by se to nepodařilo v týdnu mezi 21. listopadem a 1. prosincem, výrazně by se ohrozila otázka přijetí státního rozpočtu,“ konstatuje místopředseda sněmovny Vojtěch Filip (KSČM).
Podle ekonomického experta strany Jana Skopečka (ODS) to není dobrá zpráva pro jednotlivé instituce, které jsou na konci toho řetězce a politická reprezentace by se měla snažit, aby rozpočtové provizorium trvalo co nejkratší dobu.
obrázek
V roce 2013 byla dohoda o vládě a tím i o tom, kdo povede sněmovnu, uzavřena rychle. Prezident tehdy ale politiky napínal a ustavující jednání poslanců svolal až na 26. listopadu. I teď bude postupovat stejně. „Subjekty, pokud se dostanou do sněmovny, by měly mít dostatek času na projednání některých dalších věcí kromě rozpočtu. A touto věcí je obtížná volba předsedy poslanecké sněmovny,“ říká prezident Zeman.
V rychlosti se rozpočty neschvalují jen po volbách – v roce 2012 zákon vládě sněmovna vrátila k přepracování. Projednávání pak začalo až na konci listopadu.