Rozpočtový pakt přínosem pro ČR? Rozcházejí se politici i ekonomové

Praha – Postoj ke smlouvě o fiskální unii, který zaujal premiér Petr Nečas (ODS) na pondělním summitu EU, poškozuje Českou republiku, prohlásil dnes ministr zahraničí a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. V rozporu se zájmy Česka je Nečasův přístup také podle předsedy opoziční ČSSD Bohuslava Sobotky. Na Nečasovu stranu se naopak postavil předseda VV Radek John. K obezřetnosti ohledně smlouvy nabádají i někteří ekonomové. Ke vznikající smlouvě se ze zemí EU nepřipojily jen Velká Británie a Česká republika. Podle Nečase k tomu vedly především ústavní důvody – mimo jiné odmítavý postoj prezidenta Václava Klause ke smlouvě.

„Výroky pana Schwarzenberga považuji za mimořádně nepovedené, mimořádně nepromyšlené, mimořádně neprofesionální, a kdyby se nejednalo o muže zralého věku, označil bych je za projev mladické nerozvážnosti. Chci říct, že pro to mám jisté pochopení. Podobně hloupě se občas vyjádří každý z nás a z tohoto ohledu bych byl tolerantní. Pokud by se ale podobné výroky měly stát standardem ministra zahraničí, tak musím říci, že tady skutečně roste velký problém,“ komentoval situaci Petr Nečas.

Schwarzenberg s Nečasovou argumentací zásadně nesouhlasí. „Bral se ohled na národněsocialistické křídlo v ODS, tím se poškodily státní zájmy,“ míní ministr. Je podle něj ale také možné, že premiér Nečas „to dělá jen napínavé, aby se prokázal jako veliký borec“ a ČR se nakonec ke smlouvě o rozpočtové kázni zemí eurozóny v březnu připojí. Ministr dnes odlétá na čtyřdenní zahraniční cestu, vzniklou situaci chce řešit až po svém návratu.

Karel Schwarzenberg

„Snad ještě osvítí pana premiéra a ostatní tam duch svatý a prozřou.“

Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg
Zdroj: ČT24

Nečas v pondělí večer po summitu nevyloučil, že by se ČR k paktu mohla nakonec ještě přidat. Problémy český premiér vidí mimo jiné s ratifikací smlouvy v ČR, ale také s účastí nečlenů eurozóny na summitech unijních států platících eurem. Jeho názor sdílí i John. „K dohodě lze přistoupit i později, a pokud nebudou mít všichni stejná práva, tak nemá cenu, aby Česká republika do takovéto dohody vstupovala,“ zdůraznil John.

Petr Nečas:

„Chci zdůraznit, že jsem včera na jednání evropské rady postupoval přesně v souladu s mandátem, který mi dala vláda, a s rámcovou pozicí z 18. ledna, kterou schválila vláda všemi svými přítomnými členy včetně ministrů za TOP 09.“

„Takto v tom pokračovat, to nás opravdu pouze poškozuje,“ komentoval postoj české delegace na summitu ministr zahraničí. Důvody, proč smlouvu odmítá Velká Británie, jsou podle něj jasné a srozumitelné. „To je každému jasné. Zatímco tedy náš postoj je všem naprosto nejasný,“ podotkl. „Je to jen z vnitropolitických důvodů - to je to nejhorší,“ soudí o českém „ne“ dále Schwarzenberg. O situaci se chce po návratu z Izraele poradit uvnitř své strany. Ministr zahraničí nedávno v médiích prohlásil, že by neseděl ve vládě, která zemi povede mimo hlavní proud EU.

Zatímco Nečasova ODS a také Věci veřejné (VV) žádají, aby se o smlouvě konalo referendum či ji schvalovala v Parlamentu ústavní většina, Schwarzenbergově TOP 09 by stačila prostá parlamentní většina.

Sobotka: Premiér se zachoval zbaběle

Předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka zdůraznil, že Nečasův postoj je špatným strategickým rozhodnutím, které je v rozporu s českým národním zájmem. „Premiér se zachoval zbaběle a vzhledem k našim partnerům zcela nesrozumitelně,“ míní Sobotka. Česko se nyní dostává do izolace na okraji evropské integrace a zhoršila se jeho vyjednávací pozice v rámci EU. „Přestane být zemí, se kterou se počítá,“ dodal Sobotka.

Nečase naopak podpořila další opoziční strana – KSČM. Její předseda Vojtěch Filip řekl, že komunisté s postojem premiéra souhlasí a jsou zásadně proti vstupu Česka do fiskální unie. Domnívají se, že kdyby se ČR k paktu připojila, diktovali by českému Parlamentu využití prostředků z českého státního rozpočtu úředníci v Bruselu.

Názory ekonomů na rozpočtový pakt se různí

Stejně jako politici ani odborníci nejsou ve svých názorech na nová pravidla EU jednotní. Člen NERVu Tomáš Sedláček České televizi řekl, že pravidla nejsou v rozporu se zájmy České republiky, NERV něco podobného navrhuje už dva roky. „To není nic, co by šlo proti našim zájmům, naopak my budeme mnohem silnější, pokud budeme ty věci dělat dohromady,“ prohlásil Sedláček.

Naopak podle hlavního ekonoma ING Vojtěcha Bendy není zatím důvod, proč by mělo Česko s připojováním k fiskálnímu paktu spěchat. „Nevidím nějakou velkou ztrátu z toho, že se ČR k těmto pravidlům zatím nepřipojí, protože ta pravidla jsou minimální pravidla, která by měl dodržovat každý stát, pokud chce získat důvěru finančních trhů a ukázat, že je dobrým hospodářem,“ zdůraznil. Benda krom toho nabádá k obezřetnosti, pokud se ČR nakonec rozhodne na pakt kývnout, měla by tak učinit až ve chvíli, kdy bude na stole jeho konečná podoba.

Vojtěch Benda, hlavní ekonom ING

„Pořád mluvíme o velmi hrubém nástinu (paktu). Může se stát, že se na to nabalí věci, které by pro stát nemusely být příjemné.“

Návrh rozpočtového paktu počítá s tím, že by státy do svého právního řádu, nejlépe přímo do ústavy, měly zakotvit pravidlo, že by jejich strukturální rozpočet měl být v podstatě vyrovnaný nebo v přebytku. Povolený bude u strukturálního rozpočtu deficit do výše 0,5 HDP dané země. Na to, zda země „zlaté“ pravidlo ukotvily v domácím právu či ne, bude dohlížet Soudní dvůr EU. Provinilé zemi by mohl udělit pokutu do výše 0,1 procenta HDP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 15 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 19 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
24. 6. 2026

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026
Načítání...