Ropa se propadla pod třicet dolarů. Pokles cen prospívá českým domácnostem i většině firem

Můžete víc utrácet nebo investovat, protože díky mně jste ušetřili. Takový vzkaz zatím ropa posílá českým domácnostem i většině firem. Strmý pokles jejích cen, nastartovaný před dvěma roky, pokračuje také letos a nahrává ekonomice jako celku i většině sektorů.  Poprvé od dubna 2004 se pak cena ropy Brent ve středu přechodně propadla pod 30 dolarů za barel, zakončila ale na ceně 30,31 dolaru za barel. V úterý se pod hranici třiceti dolarů přechodně dostala také americká lehká ropa WTI.

Mezi jednoznačné vítěze patří za současné situace domácnosti. Nízké ceny ropy, které tlačí dolů i ostatní energie, jim umožňují platit méně za teplo, za pohonné hmoty. Zlevnění benzínu a nafty by se mělo navíc příznivě promítnout i do dalších položek spotřebitelského koše. Od léta 2014 už klesly ceny pohonných hmot na českých čerpacích stanicích přibližně o 21 procent, uvedl k tomu ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. Domácnostem by tak mělo zůstat více peněz ke spotřebě. 

To může mít i svoji odvrácenou stránku: větší spotřeba povede k menšímu spoření na důchod, uvedl hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora. Připomněl také situaci celého státu, kdy i za vysokého růstu ekonomiky pokračují deficity státního rozpočtu, což podle něho znamená řeckou cestu k bankrotu.

Domácnosti v posledním čtvrtletí méně spořily a ještě méně investovaly. Výsledkem pak nemůže být nic jiného, než to, že v důchodu nebudou mít dost peněz“.
Vladimír Pikora
hlavní ekonom Next Finance

Vedle domácností budou z nízkých cen pohonných hmot těžit stejně jako v loňském roce především dopravní firmy, následované obchodem a zpracovatelským průmyslem. 

  • V roce 2008 se cena severomořské ropy Brent přibližovala 150 dolarům za barel (159 litrů). 
  • Rok 2015 zakončila ropa Brent na 37,28 dolarech za barel. Znamenalo to meziroční pokles o 35 procent. 
  • 13. ledna 2016 se cena Brentu dostala pod 30 dolarům za barel, poprvé od dubna roku 2004.
  • Zdroj: ČT24, ČTK

Celková „úspora“ při cenách okolo 27,50 korun za litr pohonných hmot přesáhne 20 miliard, uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. „Jsou to peníze takříkajíc navíc, které mohou domácnosti a firmy utratit za něco jiného, ať už půjde o spotřebu, nebo investice,“ řekl. Ne náhodou je podle něho prodej PHM jednou z nejrychleji rostoucích součástí maloobchodu.

Situace nahrává také pumpařům a dopravcům, kterým rostou obchodní marže. „Majitelé čerpacích stanic si hojí rány z dob, kdy museli snižovat marže kvůli růstu cen ropy a slabým prodejům. Nyní se jejich marže zvyšují,“ uvedla hlavní ekonomka Reiffeisenbank Helena Horská.

Průmysl se hřeje na výsluní

Ekonomové zmínili i příznivý vliv nízkých cen ropy na většinu tuzemského průmyslu. Bude to například chemický a petrochemický průmysl či výroba plastů, které používají ropu jako důležitý vstup na nákladové straně, sdělil hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. 

Průmysl je hlavním vítězem, zlevňují se mu vstupy a se zvyšováním kupní síly obyvatel roste i poptávka po jeho výrobcích, uvedl rovněž Zeisel. Analytik BH Securities Petr Hlinomaz pak připomněl skutečnost, že importérem ropy je také Německo, největší obchodní partner Česka. To by podle něho mohlo znamenat neklesající a spíše lepší poptávku pro český průmysl.

Poraženými jsou těžaři a rafinérie

K poraženým za současné situace patří čeští producenti ropy. Dále pak exportéři do Ruska a na Blízký východ, kde poptávka stojí a padá s cenami ropy. České společnosti, které se na tyto trhy orientovaly, nyní sčítají ztráty.

„Nízké ceny ropy, které tlačí dolů i ostatní energie, trápí těžaře, rafinérie a energetický průmysl. Problémy se zakázkami cítí ještě firmy, které vyrábí stroje a zařízení pro těžbu, zpracování a přepravu ropy a ropných produktů,“ uvedla Horská. 

Své plánované investice do těžby nyní kvůli dlouhodobě klesajícím cenám ropy přehodnocuje největší česká těžební společnost ropy a zemního plynu MND, která patří do skupiny KKCG podnikatele Karla Komárka. Zároveň intenzivněji obchoduje s plynem, uvedla pro agenturu ČTK. Stále více se také zaměřuje na vrtání průzkumných a geotermálních vrtů a na podzemní opravy sond podzemních zásobníků. 

Jak se zachová Česká národní banka?

Oslovení ekonomové se shodli, že současná situace nenahrává záměrům České národní banky. Nižší ceny mj. benzínu a nafty prodlouží období nízké inflace, a to odloží dosažení inflačního cíle ČNB, který se pohybuje kolem 2 procent. To by proto nejspíše mohlo vést k uvolnění současného režimu koruny až na rok 2017. 

ČNB ponechá celý rok úrokové sazby u rekordně nízkých hodnot, domnívá se Pikora. Domácnosti si proto podle něj užijí levných hypoték, což ocení developeři i výrobci a prodejci vybavení do domácnosti.

Hlavní ekonom ING Jakub Seidler však podotkl, že v polovině letošního roku se bankovní rada ČNB začne postupně obměňovat novými kandidáty prezidenta Zemana. „Ten politiku kurzového závazku centrální banky v minulosti kritizoval. Je proto otázka, zda nebude tato politika s příchodem nových členů v polovině tohoto roku pozměněna,“ uvedl Seidler.

Nahrávám video

Rusko připouští tvrdé škrty a snižování těžby

Pokračující propad cen ropy negativně doléhá na světové producenty „černého zlata“. Například ruský ministr financí Anton Siluanov prohlásil ve středu, že pokud světové ceny zůstanou dlouhodobě na nízké úrovni, bude Rusko muset přijmout tvrdá rozhodnutí v otázce vládních výdajů. Ruský rozpočet, který závisí téměř z poloviny na příjmech z daní z ropy a plynu, bude vyrovnaný pouze při ceně 82 dolarů za barel, upozornil podle agentury ČTK ministr. Ropa se nyní obchoduje za zhruba 30 dolarů a sama vláda ve výpočtech na letošní rok dosud počítala s cenou 50 dolarů za barel.

Náměstek ministra financí Maxim Oreškin pak uvedl, že nízké ceny by mohly vést k uzavření některých těžařských aktivit v Rusku. Moskva doposud vylučovala záměrné snižování těžby v reakci na pokles cen ropy. Upozorňovala přitom, že kvůli drsným klimatickým podmínkám by nebylo možné těžbu rychle obnovit.

Venezuelský prezident Nicolás Maduro již vyzval ropný kartel OPEC k jednání. „Chceme zastavit cenovou válku a stabilizovat trh s ropou,“ uvedl prezident.

Arabské jádro kartelu OPEC však nízké ceny neděsí. Škodí americké konkurenci a přidusí Írán, který se po očekávaném skončení sankcí chystá na trh. Teherán je strategickým nepřítelem Saúdské Arábie i dalších zemí Zálivu. Ty zvažují, že po konci mezinárodních restrikcí uvalí na Írán své vlastní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
před 1 hhodinou

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
05:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoEvropa je rozdělená, říká k emisním povolenkám Nerudová. Pokorná Jermanová mluví o rozcestí

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 15 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
včera v 13:08‌‌

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
včera v 06:00‌‌

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.