Ropa se propadla pod třicet dolarů. Pokles cen prospívá českým domácnostem i většině firem

Můžete víc utrácet nebo investovat, protože díky mně jste ušetřili. Takový vzkaz zatím ropa posílá českým domácnostem i většině firem. Strmý pokles jejích cen, nastartovaný před dvěma roky, pokračuje také letos a nahrává ekonomice jako celku i většině sektorů.  Poprvé od dubna 2004 se pak cena ropy Brent ve středu přechodně propadla pod 30 dolarů za barel, zakončila ale na ceně 30,31 dolaru za barel. V úterý se pod hranici třiceti dolarů přechodně dostala také americká lehká ropa WTI.

Mezi jednoznačné vítěze patří za současné situace domácnosti. Nízké ceny ropy, které tlačí dolů i ostatní energie, jim umožňují platit méně za teplo, za pohonné hmoty. Zlevnění benzínu a nafty by se mělo navíc příznivě promítnout i do dalších položek spotřebitelského koše. Od léta 2014 už klesly ceny pohonných hmot na českých čerpacích stanicích přibližně o 21 procent, uvedl k tomu ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. Domácnostem by tak mělo zůstat více peněz ke spotřebě. 

To může mít i svoji odvrácenou stránku: větší spotřeba povede k menšímu spoření na důchod, uvedl hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora. Připomněl také situaci celého státu, kdy i za vysokého růstu ekonomiky pokračují deficity státního rozpočtu, což podle něho znamená řeckou cestu k bankrotu.

Domácnosti v posledním čtvrtletí méně spořily a ještě méně investovaly. Výsledkem pak nemůže být nic jiného, než to, že v důchodu nebudou mít dost peněz“.
Vladimír Pikora
hlavní ekonom Next Finance

Vedle domácností budou z nízkých cen pohonných hmot těžit stejně jako v loňském roce především dopravní firmy, následované obchodem a zpracovatelským průmyslem. 

  • V roce 2008 se cena severomořské ropy Brent přibližovala 150 dolarům za barel (159 litrů). 
  • Rok 2015 zakončila ropa Brent na 37,28 dolarech za barel. Znamenalo to meziroční pokles o 35 procent. 
  • 13. ledna 2016 se cena Brentu dostala pod 30 dolarům za barel, poprvé od dubna roku 2004.
  • Zdroj: ČT24, ČTK

Celková „úspora“ při cenách okolo 27,50 korun za litr pohonných hmot přesáhne 20 miliard, uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. „Jsou to peníze takříkajíc navíc, které mohou domácnosti a firmy utratit za něco jiného, ať už půjde o spotřebu, nebo investice,“ řekl. Ne náhodou je podle něho prodej PHM jednou z nejrychleji rostoucích součástí maloobchodu.

Situace nahrává také pumpařům a dopravcům, kterým rostou obchodní marže. „Majitelé čerpacích stanic si hojí rány z dob, kdy museli snižovat marže kvůli růstu cen ropy a slabým prodejům. Nyní se jejich marže zvyšují,“ uvedla hlavní ekonomka Reiffeisenbank Helena Horská.

Průmysl se hřeje na výsluní

Ekonomové zmínili i příznivý vliv nízkých cen ropy na většinu tuzemského průmyslu. Bude to například chemický a petrochemický průmysl či výroba plastů, které používají ropu jako důležitý vstup na nákladové straně, sdělil hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. 

Průmysl je hlavním vítězem, zlevňují se mu vstupy a se zvyšováním kupní síly obyvatel roste i poptávka po jeho výrobcích, uvedl rovněž Zeisel. Analytik BH Securities Petr Hlinomaz pak připomněl skutečnost, že importérem ropy je také Německo, největší obchodní partner Česka. To by podle něho mohlo znamenat neklesající a spíše lepší poptávku pro český průmysl.

Poraženými jsou těžaři a rafinérie

K poraženým za současné situace patří čeští producenti ropy. Dále pak exportéři do Ruska a na Blízký východ, kde poptávka stojí a padá s cenami ropy. České společnosti, které se na tyto trhy orientovaly, nyní sčítají ztráty.

„Nízké ceny ropy, které tlačí dolů i ostatní energie, trápí těžaře, rafinérie a energetický průmysl. Problémy se zakázkami cítí ještě firmy, které vyrábí stroje a zařízení pro těžbu, zpracování a přepravu ropy a ropných produktů,“ uvedla Horská. 

Své plánované investice do těžby nyní kvůli dlouhodobě klesajícím cenám ropy přehodnocuje největší česká těžební společnost ropy a zemního plynu MND, která patří do skupiny KKCG podnikatele Karla Komárka. Zároveň intenzivněji obchoduje s plynem, uvedla pro agenturu ČTK. Stále více se také zaměřuje na vrtání průzkumných a geotermálních vrtů a na podzemní opravy sond podzemních zásobníků. 

Jak se zachová Česká národní banka?

Oslovení ekonomové se shodli, že současná situace nenahrává záměrům České národní banky. Nižší ceny mj. benzínu a nafty prodlouží období nízké inflace, a to odloží dosažení inflačního cíle ČNB, který se pohybuje kolem 2 procent. To by proto nejspíše mohlo vést k uvolnění současného režimu koruny až na rok 2017. 

ČNB ponechá celý rok úrokové sazby u rekordně nízkých hodnot, domnívá se Pikora. Domácnosti si proto podle něj užijí levných hypoték, což ocení developeři i výrobci a prodejci vybavení do domácnosti.

Hlavní ekonom ING Jakub Seidler však podotkl, že v polovině letošního roku se bankovní rada ČNB začne postupně obměňovat novými kandidáty prezidenta Zemana. „Ten politiku kurzového závazku centrální banky v minulosti kritizoval. Je proto otázka, zda nebude tato politika s příchodem nových členů v polovině tohoto roku pozměněna,“ uvedl Seidler.

Nahrávám video
Ekonom Sklenář: První uklidnění po vyhrocených dnech
Zdroj: ČT24

Rusko připouští tvrdé škrty a snižování těžby

Pokračující propad cen ropy negativně doléhá na světové producenty „černého zlata“. Například ruský ministr financí Anton Siluanov prohlásil ve středu, že pokud světové ceny zůstanou dlouhodobě na nízké úrovni, bude Rusko muset přijmout tvrdá rozhodnutí v otázce vládních výdajů. Ruský rozpočet, který závisí téměř z poloviny na příjmech z daní z ropy a plynu, bude vyrovnaný pouze při ceně 82 dolarů za barel, upozornil podle agentury ČTK ministr. Ropa se nyní obchoduje za zhruba 30 dolarů a sama vláda ve výpočtech na letošní rok dosud počítala s cenou 50 dolarů za barel.

Náměstek ministra financí Maxim Oreškin pak uvedl, že nízké ceny by mohly vést k uzavření některých těžařských aktivit v Rusku. Moskva doposud vylučovala záměrné snižování těžby v reakci na pokles cen ropy. Upozorňovala přitom, že kvůli drsným klimatickým podmínkám by nebylo možné těžbu rychle obnovit.

Venezuelský prezident Nicolás Maduro již vyzval ropný kartel OPEC k jednání. „Chceme zastavit cenovou válku a stabilizovat trh s ropou,“ uvedl prezident.

Arabské jádro kartelu OPEC však nízké ceny neděsí. Škodí americké konkurenci a přidusí Írán, který se po očekávaném skončení sankcí chystá na trh. Teherán je strategickým nepřítelem Saúdské Arábie i dalších zemí Zálivu. Ty zvažují, že po konci mezinárodních restrikcí uvalí na Írán své vlastní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
11:58Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
14:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
16:12Aktualizovánopřed 6 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
před 21 hhodinami

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
včeraAktualizovánovčera v 20:02

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
včeraAktualizovánovčera v 18:44

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
včeraAktualizovánovčera v 13:56

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
včeraAktualizovánovčera v 13:00
Načítání...