Reportéři ČT: Že nic nedlužíte? Nebuďte si tím tak jisti

Praha - Jiří Jehlička umí média zaujmout. Naposledy sliboval, že zveřejní registr pedofilů a všichni o tom začali vážně diskutovat. Ale kdo vlastně je dnes veřejně známý Jehlička? Již řadu let stojí za Centrálním registrem dlužníků (CERD), kde si můžete koupit certifikát o své bezdlužnosti. Nicméně když přijdete do banky, zjistíte, že má nulovou hodnotu. Navíc je na stránkách registru seznam lidí, z nichž většina nikomu nic nedluží. Jak by asi vypadal jeho registr pedofilů, snad ani není třeba domýšlet. Reportéři ČT se vydali po stopách tohoto lovce dlužníků a narazili například na to, že databáze dlužníků vychází z volně dostupných registrů firem a živnostníků nebo na to, že společnost, která dříve registr dlužníků provozovala, sama dluží.

Mnoho nevinných lidí se stalo obětí webové stránky, za kterou stojí Jiří Jehlička. Muž, který roky pracuje na vytvoření mediální tváře lovce dlužníků. Jeho stránky ale mohou poškodit i lidi, kteří nikomu nic nedluží.

„Zjistila jsem tam jedině to, že jsem tam vedená jako firma, kterou jsem měla v roce 2005 až 2006 a která už nefunguje. Nikdy jsem si nepůjčila, nikdy jsem nic nedlužila. Nikdy se nestalo, že bych zaplatila pozdě,“ stěžuje si jedna z postižených.

Nahrávám video

A jak taková databáze vzniká? Lidé sami firmy hodnotí

Problém spočívá v tom, že Jehličkova firma překlopila na webové stránky s názvem CERD, tedy Centrální registr dlužníků, volně dostupné databáze, kde jsou uvedeny všechny firmy a také živnostníci. Pod nadpisem „registr dlužníků“ se tak ocitli všichni. Ke každé firmě pak registr dlužníků založil anonymní fórum, kde může kdokoliv kohokoliv libovolně hodnotit.

„Tam je jasně uvedeno, že to nejsou dlužníci, že to je relativně bonitní systém,“ vysvětlil telefonicky pan Jehlička. Chrání se tím, že hluboko pod jmény firem a jejich hodnocením je malým písmem složitě napsané upozornění, že vlastně nejde o seznam dlužníků: „Centrální registr dlužníků ČR na této stránce nezobrazuje subjekty, ke kterým jsou hlášené závazky či jiné negativní údaje. Nelze tedy jakkoliv odvozovat, byť jen spekulativně, že společnost uvedená výše není bonitní.“ Problém je ale v tom, že stránka už svým názvem Centrální registr dlužníků České republiky evokuje v podstatě to, že člověk, který je vedený na stránce, něco dluží nebo něco dlužil. „Pokud vás tam někdo najde, tak si myslím, že se stane, že už dál nezkoumá, jestli je tam někde dole malým písmem napsáno, že to nemusí znamenat, že osoba něco dluží,“ namítá postižená.

Společnost vydává potvrzení o bezdlužnosti, která však nikde neplatí

Kde si však stěžovat? V sídle firmy CERD fyzicky nikdo nesedí, tudíž není možné osobně nesrovnalosti vyřídit. Pokud chce být dotyčný vymazán z této webové stránky, musí zažádat přes web. Zde však narazí na problém. Z registru není možné být vymazán. Je přinejmenším zvláštní, že firma, která operuje s tak citlivými osobními údaji, nemá zapotřebí mít alespoň jednu činnou osobu pro styk se zákazníky. Co je však účelem tohoto podivného registru? Jádrem CERDu má být skutečná databáze dlužníků, která je zpoplatněná. Vkládat dlužníky může však kdokoliv. Lidé by pak měli platit za to, že jim registr vydá potvrzení o bezdlužnosti nebo za to, že budou moci v seznamu dlužníků vyhledávat.

Karel Kolář, zástupce oficiálního registru:

„Tyto dva úvěrové registry se už dvakrát veřejně od Centrálního registru dlužníků pana Jehličky distancovaly. CERD si totiž běžně půjčuje názvy těchto fungujících databází a tvrdí, že je s nimi propojen.“

Systém má ale jeden podstatný háček. Nejde o největší či centrální registr dlužníků pro ČR, přestože se tak tváří. Například při žádosti o půjčku od banky je potvrzení o bezdlužnosti z této databáze k ničemu. Žádná z renomovaných finančních institucí na českém trhu nebude brát na toto potvrzení zřetel. Naopak u nás působí oficiální registry, jejichž potvrzení jsou platná. Založilo je na padesát největších českých finančních institucí. Banky v nich skutečně sdílí jména svých dlužníků, nikde je ale nezveřejňují a už vůbec je neposílají firmě CERD.

Podle právníka sdružení, které se zabývá ochranou osobních údajů, balancuje CERD na hraně zákona. „V podstatě není nikde řečeno, že se nesmí nějaká společnost nazvat jako centrální. Na druhou stranu je tady opravdu zřejmé, že cílem je vyvolat ve spotřebiteli klamavý dojem o tom, že se jedná o registr dlužníků,“ tvrdí Jan Vobořil, právník sdružení Luridicum Remedium. Případ už byl postoupen i České obchodní inspekci a Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Jehlička útočil a vyhrožoval

Samotný pan Jehlička odmítl na kameru odpovídat. Proto Reportéři ČT své otázky poslali písemnou formou, k nimž se rozhodl vyjádřit jen telefonicky. Nevybíravým způsobem útočil a vyhrožoval. „Jakmile někdo napadne ten bonitní systém, tak my ho okamžitě zažalujeme,“ odpověděl na úvod. „Jakmile vy porušíte zákon, tak vám můžu říct, že se postarám o to, abyste to vy ze svého platu splácel.“

Chce registrovat dlužníky, ale sám dluží

Třešničkou na dortu lovce dlužníků Jehličky je fakt, že firma CorpInvest, která dříve provozovala Centrální registr dlužníků, sama nesplatila dluhy v řádu desítek tisíc korun. A to v době, kdy ji pan Jehlička vedl, což potvrdil likvidátor firmy. Jiří Jehlička dluh svádí na administrativní chybu člověka, který firmu koupil a nechal zaniknout. CERD dnes provozuje jiná firma, za kterou stále stojí Jehlička. Dokonce ministerstvo financí tvrdí, že opakovaně vyjadřovalo znepokojení nad aktivitami této společnosti. „Protože vytvářeli dojem, že jsou nějakým oficiálním registrem či že nějak úzce spolupracují s ministerstvem financí. Nebo že mají určité oficiální údaje z ministerstva, přičemž to nebyla pravda,“ řekl mluvčí ministerstva.

Na závěr je třeba zdůraznit, že pan Jehlička je zcela bezúhonný občan. Případ CERD policie několikrát odložila. Ustál i další konflikty se zákonem. Jako mladík strávil necelý rok ve vazbě, byl podezřelý z leasingového podvodu. V roce 2009 byl po dlouhém procesu definitivně osvobozen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 9 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...