Reportéři ČT: Že nic nedlužíte? Nebuďte si tím tak jisti

Praha - Jiří Jehlička umí média zaujmout. Naposledy sliboval, že zveřejní registr pedofilů a všichni o tom začali vážně diskutovat. Ale kdo vlastně je dnes veřejně známý Jehlička? Již řadu let stojí za Centrálním registrem dlužníků (CERD), kde si můžete koupit certifikát o své bezdlužnosti. Nicméně když přijdete do banky, zjistíte, že má nulovou hodnotu. Navíc je na stránkách registru seznam lidí, z nichž většina nikomu nic nedluží. Jak by asi vypadal jeho registr pedofilů, snad ani není třeba domýšlet. Reportéři ČT se vydali po stopách tohoto lovce dlužníků a narazili například na to, že databáze dlužníků vychází z volně dostupných registrů firem a živnostníků nebo na to, že společnost, která dříve registr dlužníků provozovala, sama dluží.

Mnoho nevinných lidí se stalo obětí webové stránky, za kterou stojí Jiří Jehlička. Muž, který roky pracuje na vytvoření mediální tváře lovce dlužníků. Jeho stránky ale mohou poškodit i lidi, kteří nikomu nic nedluží.

„Zjistila jsem tam jedině to, že jsem tam vedená jako firma, kterou jsem měla v roce 2005 až 2006 a která už nefunguje. Nikdy jsem si nepůjčila, nikdy jsem nic nedlužila. Nikdy se nestalo, že bych zaplatila pozdě,“ stěžuje si jedna z postižených.

Nahrávám video
Český mrakodrap v Las Vegas
Zdroj: ČT24

A jak taková databáze vzniká? Lidé sami firmy hodnotí

Problém spočívá v tom, že Jehličkova firma překlopila na webové stránky s názvem CERD, tedy Centrální registr dlužníků, volně dostupné databáze, kde jsou uvedeny všechny firmy a také živnostníci. Pod nadpisem „registr dlužníků“ se tak ocitli všichni. Ke každé firmě pak registr dlužníků založil anonymní fórum, kde může kdokoliv kohokoliv libovolně hodnotit.

„Tam je jasně uvedeno, že to nejsou dlužníci, že to je relativně bonitní systém,“ vysvětlil telefonicky pan Jehlička. Chrání se tím, že hluboko pod jmény firem a jejich hodnocením je malým písmem složitě napsané upozornění, že vlastně nejde o seznam dlužníků: „Centrální registr dlužníků ČR na této stránce nezobrazuje subjekty, ke kterým jsou hlášené závazky či jiné negativní údaje. Nelze tedy jakkoliv odvozovat, byť jen spekulativně, že společnost uvedená výše není bonitní.“ Problém je ale v tom, že stránka už svým názvem Centrální registr dlužníků České republiky evokuje v podstatě to, že člověk, který je vedený na stránce, něco dluží nebo něco dlužil. „Pokud vás tam někdo najde, tak si myslím, že se stane, že už dál nezkoumá, jestli je tam někde dole malým písmem napsáno, že to nemusí znamenat, že osoba něco dluží,“ namítá postižená.

Společnost vydává potvrzení o bezdlužnosti, která však nikde neplatí

Kde si však stěžovat? V sídle firmy CERD fyzicky nikdo nesedí, tudíž není možné osobně nesrovnalosti vyřídit. Pokud chce být dotyčný vymazán z této webové stránky, musí zažádat přes web. Zde však narazí na problém. Z registru není možné být vymazán. Je přinejmenším zvláštní, že firma, která operuje s tak citlivými osobními údaji, nemá zapotřebí mít alespoň jednu činnou osobu pro styk se zákazníky. Co je však účelem tohoto podivného registru? Jádrem CERDu má být skutečná databáze dlužníků, která je zpoplatněná. Vkládat dlužníky může však kdokoliv. Lidé by pak měli platit za to, že jim registr vydá potvrzení o bezdlužnosti nebo za to, že budou moci v seznamu dlužníků vyhledávat.

Karel Kolář, zástupce oficiálního registru:

„Tyto dva úvěrové registry se už dvakrát veřejně od Centrálního registru dlužníků pana Jehličky distancovaly. CERD si totiž běžně půjčuje názvy těchto fungujících databází a tvrdí, že je s nimi propojen.“

Systém má ale jeden podstatný háček. Nejde o největší či centrální registr dlužníků pro ČR, přestože se tak tváří. Například při žádosti o půjčku od banky je potvrzení o bezdlužnosti z této databáze k ničemu. Žádná z renomovaných finančních institucí na českém trhu nebude brát na toto potvrzení zřetel. Naopak u nás působí oficiální registry, jejichž potvrzení jsou platná. Založilo je na padesát největších českých finančních institucí. Banky v nich skutečně sdílí jména svých dlužníků, nikde je ale nezveřejňují a už vůbec je neposílají firmě CERD.

Podle právníka sdružení, které se zabývá ochranou osobních údajů, balancuje CERD na hraně zákona. „V podstatě není nikde řečeno, že se nesmí nějaká společnost nazvat jako centrální. Na druhou stranu je tady opravdu zřejmé, že cílem je vyvolat ve spotřebiteli klamavý dojem o tom, že se jedná o registr dlužníků,“ tvrdí Jan Vobořil, právník sdružení Luridicum Remedium. Případ už byl postoupen i České obchodní inspekci a Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Jehlička útočil a vyhrožoval

Samotný pan Jehlička odmítl na kameru odpovídat. Proto Reportéři ČT své otázky poslali písemnou formou, k nimž se rozhodl vyjádřit jen telefonicky. Nevybíravým způsobem útočil a vyhrožoval. „Jakmile někdo napadne ten bonitní systém, tak my ho okamžitě zažalujeme,“ odpověděl na úvod. „Jakmile vy porušíte zákon, tak vám můžu říct, že se postarám o to, abyste to vy ze svého platu splácel.“

Chce registrovat dlužníky, ale sám dluží

Třešničkou na dortu lovce dlužníků Jehličky je fakt, že firma CorpInvest, která dříve provozovala Centrální registr dlužníků, sama nesplatila dluhy v řádu desítek tisíc korun. A to v době, kdy ji pan Jehlička vedl, což potvrdil likvidátor firmy. Jiří Jehlička dluh svádí na administrativní chybu člověka, který firmu koupil a nechal zaniknout. CERD dnes provozuje jiná firma, za kterou stále stojí Jehlička. Dokonce ministerstvo financí tvrdí, že opakovaně vyjadřovalo znepokojení nad aktivitami této společnosti. „Protože vytvářeli dojem, že jsou nějakým oficiálním registrem či že nějak úzce spolupracují s ministerstvem financí. Nebo že mají určité oficiální údaje z ministerstva, přičemž to nebyla pravda,“ řekl mluvčí ministerstva.

Na závěr je třeba zdůraznit, že pan Jehlička je zcela bezúhonný občan. Případ CERD policie několikrát odložila. Ustál i další konflikty se zákonem. Jako mladík strávil necelý rok ve vazbě, byl podezřelý z leasingového podvodu. V roce 2009 byl po dlouhém procesu definitivně osvobozen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 1 hhodinou

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 4 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 14 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 21 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026
Načítání...