Reportéři ČT: Že nic nedlužíte? Nebuďte si tím tak jisti

Praha - Jiří Jehlička umí média zaujmout. Naposledy sliboval, že zveřejní registr pedofilů a všichni o tom začali vážně diskutovat. Ale kdo vlastně je dnes veřejně známý Jehlička? Již řadu let stojí za Centrálním registrem dlužníků (CERD), kde si můžete koupit certifikát o své bezdlužnosti. Nicméně když přijdete do banky, zjistíte, že má nulovou hodnotu. Navíc je na stránkách registru seznam lidí, z nichž většina nikomu nic nedluží. Jak by asi vypadal jeho registr pedofilů, snad ani není třeba domýšlet. Reportéři ČT se vydali po stopách tohoto lovce dlužníků a narazili například na to, že databáze dlužníků vychází z volně dostupných registrů firem a živnostníků nebo na to, že společnost, která dříve registr dlužníků provozovala, sama dluží.

Mnoho nevinných lidí se stalo obětí webové stránky, za kterou stojí Jiří Jehlička. Muž, který roky pracuje na vytvoření mediální tváře lovce dlužníků. Jeho stránky ale mohou poškodit i lidi, kteří nikomu nic nedluží.

„Zjistila jsem tam jedině to, že jsem tam vedená jako firma, kterou jsem měla v roce 2005 až 2006 a která už nefunguje. Nikdy jsem si nepůjčila, nikdy jsem nic nedlužila. Nikdy se nestalo, že bych zaplatila pozdě,“ stěžuje si jedna z postižených.

Nahrávám video

A jak taková databáze vzniká? Lidé sami firmy hodnotí

Problém spočívá v tom, že Jehličkova firma překlopila na webové stránky s názvem CERD, tedy Centrální registr dlužníků, volně dostupné databáze, kde jsou uvedeny všechny firmy a také živnostníci. Pod nadpisem „registr dlužníků“ se tak ocitli všichni. Ke každé firmě pak registr dlužníků založil anonymní fórum, kde může kdokoliv kohokoliv libovolně hodnotit.

„Tam je jasně uvedeno, že to nejsou dlužníci, že to je relativně bonitní systém,“ vysvětlil telefonicky pan Jehlička. Chrání se tím, že hluboko pod jmény firem a jejich hodnocením je malým písmem složitě napsané upozornění, že vlastně nejde o seznam dlužníků: „Centrální registr dlužníků ČR na této stránce nezobrazuje subjekty, ke kterým jsou hlášené závazky či jiné negativní údaje. Nelze tedy jakkoliv odvozovat, byť jen spekulativně, že společnost uvedená výše není bonitní.“ Problém je ale v tom, že stránka už svým názvem Centrální registr dlužníků České republiky evokuje v podstatě to, že člověk, který je vedený na stránce, něco dluží nebo něco dlužil. „Pokud vás tam někdo najde, tak si myslím, že se stane, že už dál nezkoumá, jestli je tam někde dole malým písmem napsáno, že to nemusí znamenat, že osoba něco dluží,“ namítá postižená.

Společnost vydává potvrzení o bezdlužnosti, která však nikde neplatí

Kde si však stěžovat? V sídle firmy CERD fyzicky nikdo nesedí, tudíž není možné osobně nesrovnalosti vyřídit. Pokud chce být dotyčný vymazán z této webové stránky, musí zažádat přes web. Zde však narazí na problém. Z registru není možné být vymazán. Je přinejmenším zvláštní, že firma, která operuje s tak citlivými osobními údaji, nemá zapotřebí mít alespoň jednu činnou osobu pro styk se zákazníky. Co je však účelem tohoto podivného registru? Jádrem CERDu má být skutečná databáze dlužníků, která je zpoplatněná. Vkládat dlužníky může však kdokoliv. Lidé by pak měli platit za to, že jim registr vydá potvrzení o bezdlužnosti nebo za to, že budou moci v seznamu dlužníků vyhledávat.

Karel Kolář, zástupce oficiálního registru:

„Tyto dva úvěrové registry se už dvakrát veřejně od Centrálního registru dlužníků pana Jehličky distancovaly. CERD si totiž běžně půjčuje názvy těchto fungujících databází a tvrdí, že je s nimi propojen.“

Systém má ale jeden podstatný háček. Nejde o největší či centrální registr dlužníků pro ČR, přestože se tak tváří. Například při žádosti o půjčku od banky je potvrzení o bezdlužnosti z této databáze k ničemu. Žádná z renomovaných finančních institucí na českém trhu nebude brát na toto potvrzení zřetel. Naopak u nás působí oficiální registry, jejichž potvrzení jsou platná. Založilo je na padesát největších českých finančních institucí. Banky v nich skutečně sdílí jména svých dlužníků, nikde je ale nezveřejňují a už vůbec je neposílají firmě CERD.

Podle právníka sdružení, které se zabývá ochranou osobních údajů, balancuje CERD na hraně zákona. „V podstatě není nikde řečeno, že se nesmí nějaká společnost nazvat jako centrální. Na druhou stranu je tady opravdu zřejmé, že cílem je vyvolat ve spotřebiteli klamavý dojem o tom, že se jedná o registr dlužníků,“ tvrdí Jan Vobořil, právník sdružení Luridicum Remedium. Případ už byl postoupen i České obchodní inspekci a Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Jehlička útočil a vyhrožoval

Samotný pan Jehlička odmítl na kameru odpovídat. Proto Reportéři ČT své otázky poslali písemnou formou, k nimž se rozhodl vyjádřit jen telefonicky. Nevybíravým způsobem útočil a vyhrožoval. „Jakmile někdo napadne ten bonitní systém, tak my ho okamžitě zažalujeme,“ odpověděl na úvod. „Jakmile vy porušíte zákon, tak vám můžu říct, že se postarám o to, abyste to vy ze svého platu splácel.“

Chce registrovat dlužníky, ale sám dluží

Třešničkou na dortu lovce dlužníků Jehličky je fakt, že firma CorpInvest, která dříve provozovala Centrální registr dlužníků, sama nesplatila dluhy v řádu desítek tisíc korun. A to v době, kdy ji pan Jehlička vedl, což potvrdil likvidátor firmy. Jiří Jehlička dluh svádí na administrativní chybu člověka, který firmu koupil a nechal zaniknout. CERD dnes provozuje jiná firma, za kterou stále stojí Jehlička. Dokonce ministerstvo financí tvrdí, že opakovaně vyjadřovalo znepokojení nad aktivitami této společnosti. „Protože vytvářeli dojem, že jsou nějakým oficiálním registrem či že nějak úzce spolupracují s ministerstvem financí. Nebo že mají určité oficiální údaje z ministerstva, přičemž to nebyla pravda,“ řekl mluvčí ministerstva.

Na závěr je třeba zdůraznit, že pan Jehlička je zcela bezúhonný občan. Případ CERD policie několikrát odložila. Ustál i další konflikty se zákonem. Jako mladík strávil necelý rok ve vazbě, byl podezřelý z leasingového podvodu. V roce 2009 byl po dlouhém procesu definitivně osvobozen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoFarmářům chybí voda i krmivo pro dobytek, někteří snižují stavy

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.
před 3 hhodinami

Trump zavedl až stoprocentní cla na drony

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výnos, který zavádí až stoprocentní cla na dovoz bezpilotních letounů a jejich součástí. Na drony dovážené z Evropské unie a některých dalších zemí se bude vztahovat 15procentní clo. Bílý dům krok zdůvodňuje národní bezpečností a snahou snížit závislost Spojených států na zahraničních dodavatelích.
před 22 hhodinami

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
13. 8. 2026

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
12. 8. 2026

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
12. 8. 2026

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
12. 8. 2026

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
12. 8. 2026Aktualizováno12. 8. 2026

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.