Reportéři ČT: Že nic nedlužíte? Nebuďte si tím tak jisti

Praha - Jiří Jehlička umí média zaujmout. Naposledy sliboval, že zveřejní registr pedofilů a všichni o tom začali vážně diskutovat. Ale kdo vlastně je dnes veřejně známý Jehlička? Již řadu let stojí za Centrálním registrem dlužníků (CERD), kde si můžete koupit certifikát o své bezdlužnosti. Nicméně když přijdete do banky, zjistíte, že má nulovou hodnotu. Navíc je na stránkách registru seznam lidí, z nichž většina nikomu nic nedluží. Jak by asi vypadal jeho registr pedofilů, snad ani není třeba domýšlet. Reportéři ČT se vydali po stopách tohoto lovce dlužníků a narazili například na to, že databáze dlužníků vychází z volně dostupných registrů firem a živnostníků nebo na to, že společnost, která dříve registr dlužníků provozovala, sama dluží.

Mnoho nevinných lidí se stalo obětí webové stránky, za kterou stojí Jiří Jehlička. Muž, který roky pracuje na vytvoření mediální tváře lovce dlužníků. Jeho stránky ale mohou poškodit i lidi, kteří nikomu nic nedluží.

„Zjistila jsem tam jedině to, že jsem tam vedená jako firma, kterou jsem měla v roce 2005 až 2006 a která už nefunguje. Nikdy jsem si nepůjčila, nikdy jsem nic nedlužila. Nikdy se nestalo, že bych zaplatila pozdě,“ stěžuje si jedna z postižených.

Nahrávám video

A jak taková databáze vzniká? Lidé sami firmy hodnotí

Problém spočívá v tom, že Jehličkova firma překlopila na webové stránky s názvem CERD, tedy Centrální registr dlužníků, volně dostupné databáze, kde jsou uvedeny všechny firmy a také živnostníci. Pod nadpisem „registr dlužníků“ se tak ocitli všichni. Ke každé firmě pak registr dlužníků založil anonymní fórum, kde může kdokoliv kohokoliv libovolně hodnotit.

„Tam je jasně uvedeno, že to nejsou dlužníci, že to je relativně bonitní systém,“ vysvětlil telefonicky pan Jehlička. Chrání se tím, že hluboko pod jmény firem a jejich hodnocením je malým písmem složitě napsané upozornění, že vlastně nejde o seznam dlužníků: „Centrální registr dlužníků ČR na této stránce nezobrazuje subjekty, ke kterým jsou hlášené závazky či jiné negativní údaje. Nelze tedy jakkoliv odvozovat, byť jen spekulativně, že společnost uvedená výše není bonitní.“ Problém je ale v tom, že stránka už svým názvem Centrální registr dlužníků České republiky evokuje v podstatě to, že člověk, který je vedený na stránce, něco dluží nebo něco dlužil. „Pokud vás tam někdo najde, tak si myslím, že se stane, že už dál nezkoumá, jestli je tam někde dole malým písmem napsáno, že to nemusí znamenat, že osoba něco dluží,“ namítá postižená.

Společnost vydává potvrzení o bezdlužnosti, která však nikde neplatí

Kde si však stěžovat? V sídle firmy CERD fyzicky nikdo nesedí, tudíž není možné osobně nesrovnalosti vyřídit. Pokud chce být dotyčný vymazán z této webové stránky, musí zažádat přes web. Zde však narazí na problém. Z registru není možné být vymazán. Je přinejmenším zvláštní, že firma, která operuje s tak citlivými osobními údaji, nemá zapotřebí mít alespoň jednu činnou osobu pro styk se zákazníky. Co je však účelem tohoto podivného registru? Jádrem CERDu má být skutečná databáze dlužníků, která je zpoplatněná. Vkládat dlužníky může však kdokoliv. Lidé by pak měli platit za to, že jim registr vydá potvrzení o bezdlužnosti nebo za to, že budou moci v seznamu dlužníků vyhledávat.

Karel Kolář, zástupce oficiálního registru:

„Tyto dva úvěrové registry se už dvakrát veřejně od Centrálního registru dlužníků pana Jehličky distancovaly. CERD si totiž běžně půjčuje názvy těchto fungujících databází a tvrdí, že je s nimi propojen.“

Systém má ale jeden podstatný háček. Nejde o největší či centrální registr dlužníků pro ČR, přestože se tak tváří. Například při žádosti o půjčku od banky je potvrzení o bezdlužnosti z této databáze k ničemu. Žádná z renomovaných finančních institucí na českém trhu nebude brát na toto potvrzení zřetel. Naopak u nás působí oficiální registry, jejichž potvrzení jsou platná. Založilo je na padesát největších českých finančních institucí. Banky v nich skutečně sdílí jména svých dlužníků, nikde je ale nezveřejňují a už vůbec je neposílají firmě CERD.

Podle právníka sdružení, které se zabývá ochranou osobních údajů, balancuje CERD na hraně zákona. „V podstatě není nikde řečeno, že se nesmí nějaká společnost nazvat jako centrální. Na druhou stranu je tady opravdu zřejmé, že cílem je vyvolat ve spotřebiteli klamavý dojem o tom, že se jedná o registr dlužníků,“ tvrdí Jan Vobořil, právník sdružení Luridicum Remedium. Případ už byl postoupen i České obchodní inspekci a Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Jehlička útočil a vyhrožoval

Samotný pan Jehlička odmítl na kameru odpovídat. Proto Reportéři ČT své otázky poslali písemnou formou, k nimž se rozhodl vyjádřit jen telefonicky. Nevybíravým způsobem útočil a vyhrožoval. „Jakmile někdo napadne ten bonitní systém, tak my ho okamžitě zažalujeme,“ odpověděl na úvod. „Jakmile vy porušíte zákon, tak vám můžu říct, že se postarám o to, abyste to vy ze svého platu splácel.“

Chce registrovat dlužníky, ale sám dluží

Třešničkou na dortu lovce dlužníků Jehličky je fakt, že firma CorpInvest, která dříve provozovala Centrální registr dlužníků, sama nesplatila dluhy v řádu desítek tisíc korun. A to v době, kdy ji pan Jehlička vedl, což potvrdil likvidátor firmy. Jiří Jehlička dluh svádí na administrativní chybu člověka, který firmu koupil a nechal zaniknout. CERD dnes provozuje jiná firma, za kterou stále stojí Jehlička. Dokonce ministerstvo financí tvrdí, že opakovaně vyjadřovalo znepokojení nad aktivitami této společnosti. „Protože vytvářeli dojem, že jsou nějakým oficiálním registrem či že nějak úzce spolupracují s ministerstvem financí. Nebo že mají určité oficiální údaje z ministerstva, přičemž to nebyla pravda,“ řekl mluvčí ministerstva.

Na závěr je třeba zdůraznit, že pan Jehlička je zcela bezúhonný občan. Případ CERD policie několikrát odložila. Ustál i další konflikty se zákonem. Jako mladík strávil necelý rok ve vazbě, byl podezřelý z leasingového podvodu. V roce 2009 byl po dlouhém procesu definitivně osvobozen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 8 hhodinami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánovčera v 15:11‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
včera v 10:05‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.