Reportéři ČT: Největší „ekologická“ spalovna v ČR umí produkovat i jedovaté saze

Jindřichův Hradec - Největší elektrárna na biomasu v ČR funguje v Jindřichově Hradci od roku 2008 pod názvem Biowatt. Vyrábí elektrickou energii a zásobuje teplem celé jedno sídliště. Jenže to vypadá, že ekologické zařízení, které se chlubí čistým spalováním biomasy, má několik zádrhelů. V okolí se totiž objevují mastné saze, na které si stěžují obyvatelé. Je o to nápadnější, že v útrobách elektrárny se skrývá kotel na spalování mazutu. Elektrárna přitom dostala téměř stomilionovou dotaci v rámci programu Ekoenergie na to, aby vyráběla čistou energii.

Firma Energetické centrum vybudovala spalovnu na biomasu ze staré kotelny, která dříve vytápěla textilku společnosti Jitka a.s. v Jindřichově Hradci. Textilka zkrachovala a její bývalé vedení rozprodávalo areál. Energetické centrum v té době potřebovalo stavbu rozšířit i na pozemky Jitky. Ta se stavbou souhlasila, ale pozemky mu neprodala, ani je na ně nepřevedla. A právě tady začíná první problém.

Spalovna stojí na cizím pozemku

Nahrávám video
Reportéři ČT
Zdroj: ČT24

Došlo totiž k tomu, že Jitka a.s. i přes souhlas udělený Energetickému centru zmíněné pozemky omylem prodala někomu jinému, konkrétně panu Plškovi. A nového majitele jaksi zapomněla upozornit, že na jeho pozemcích bude stavět EC. Na pozemcích manželů Plškových stojí částečně sklad biopaliva firmy, oplocení stavby, komunikace, která vychází z této stavby, a posuvná vrata.

Jednatelé EC tvrdí, že pan Plšek požadoval za pozemek postupně až 28 milionů, pan Plšek zase, že ho napadali a odmítli s ním vyjednávat. Faktem je, že Energetické centrum stavělo dál. Ve věci nedávno rozhodl soud. Stavbu plotu a vrat musí EC odstranit. Ale sklad slámy, který rovněž částečně zasahuje na pozemek Plškových, podle soudu může zůstat stát.

Z tohoto problému vychází problém druhý. Při žádání o dotaci se musí mimo jiné také prokázat, že pozemek, na kterém chce podnikatel stavět budovu, mu buď patří, nebo má od majitele souhlas k realizaci tohoto projektu. Jenže v době, kdy ministerstvo o dotaci rozhodovalo, už Jitka a.s. pozemek nevlastnila. Vlastnil ho zmíněný pan Plšek.

V srpnu 2008 bylo vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace žadateli. Přitom na výpisu z katastru z 1. února 2008, v době, kdy ministerští úředníci rozhodovali o dotaci, byl majitelem zmíněných pozemků už více než půl roku pan Plšek. Úředníci tedy patrně dostali neplatné dokumenty a nedokázali si na katastru skutečný stav ověřit. Úředníci ovšem tvrdí, že dokumentaci k dotačnímu řízení jim ministerstvo nechtělo ukázat. Prý proto, že spis předalo policii v Českých Budějovicích, která se věcí začala zabývat.

Ministerstvo: mazut jako biomasa

Další část problému spočívá v tom, že EC ponechalo v provozu a používá i starý kotel na mazut, který se mezi ekologická paliva rozhodně nepočítá. Ze zmatené odpovědi mluvčího ministerstva vyplývá, že ani lidé, kteří o dotaci rozhodli, neví, o čem je v ekologické energii řeč. Mazut je podle nich alternativním palivem k biomase.

Na jaře loňského roku koupila firmu Czech Heat a.s. společnost ČEZ, a stala se tak vlastníkem elektrárny. Podle ČEZu se jedná o záložní kotle, které jsou provozovány při situacích, kdy je odběr tepla tak vysoký, že již nedostačuje biomasový kotel, případně se používají v situacích, kdy jsou nějaké problémy s technologií. Česká inspekce životního prostředí udělila Energetickému centru za dobu jeho dvouletého provozu už pětkrát pokutu. Dvakrát se jednalo o porušení zákona o ochraně ovzduší, dvakrát o porušení zákona o emisních povolenkách, jednou šlo o prohřešek proti zákonu o odpadech.

Rozbory popelu z kotle dokazují škodlivé látky

Podezření vzbuzuje také popel z kotle na biomasu. Jako popel z biomasy totiž nevypadá. Firma jej začala vyvážet už v létě roku 2008 na pole jednoho soukromého zemědělce. Tento černý mastný popel je zaregistrován jako hnojivo. Registraci uděluje státní Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Jenže to vypadá, že tam mohou být i další látky. A ty za živiny rozhodně považovat nelze. Existuje laboratorní rozbor popela. Energetické centrum i ČEZ se jím odmítají zabývat, protože jej objednal pan Plšek, tedy majitel části pozemku, kvůli kterému vede s elektrárnou spor. Jelikož prý firmy nebyly u odběrů, nemohou vyloučit, že došlo k manipulaci.

Výsledky rozboru prokazují podle odbornice na chemii přítomnost látek, které by spalováním biomasy vznikat neměly. Jsou zde v mnoha případech výrazně překročeny limity dané vyhláškou o ukládání odpadů i vyhláškou o ochraně zemědělského půdního fondu.

Podle výpovědi bývalého pracovníka spalovny se zejména v zimě do spalované slámy na pokyn vedoucího pracovníka hadicí přilévala hořlavina pro urychlení spalování. Jednatel firmy Tomáš Hardt to popírá: „Mohu prohlásit, že toto obvinění je naprosto nesmyslné, nic takového se v Energetickém centru neděje a nikdy nedělo.“

Záleží tedy na tom, jak se ke všem podezřením postaví kontrolní orgány. Zatím totiž zůstávaly v klidu. Nikoho z nich například nenapadlo udělat nezávislý rozbor, který by se zaměřil i na neočekávané prvky. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský mezitím pojal pochybnosti, a rozhodl se proto odebrat další, tentokrát už prý vlastní vzorky. Prozatím zakázal hnojivo používat.

  • Popel z jindřichohradecké spalovny autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1587/158685.jpg
  • Kotel na mazut autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1587/158682.jpg
  • Logo firmy ČEZ autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1356/135578.jpg
  • Výsledky rozboru popelu z jindřichohradecké spalovny autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1587/158687.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 1 hhodinou

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 4 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 14 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 21 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026
Načítání...