Reportéři ČT: Největší „ekologická“ spalovna v ČR umí produkovat i jedovaté saze

Jindřichův Hradec - Největší elektrárna na biomasu v ČR funguje v Jindřichově Hradci od roku 2008 pod názvem Biowatt. Vyrábí elektrickou energii a zásobuje teplem celé jedno sídliště. Jenže to vypadá, že ekologické zařízení, které se chlubí čistým spalováním biomasy, má několik zádrhelů. V okolí se totiž objevují mastné saze, na které si stěžují obyvatelé. Je o to nápadnější, že v útrobách elektrárny se skrývá kotel na spalování mazutu. Elektrárna přitom dostala téměř stomilionovou dotaci v rámci programu Ekoenergie na to, aby vyráběla čistou energii.

Firma Energetické centrum vybudovala spalovnu na biomasu ze staré kotelny, která dříve vytápěla textilku společnosti Jitka a.s. v Jindřichově Hradci. Textilka zkrachovala a její bývalé vedení rozprodávalo areál. Energetické centrum v té době potřebovalo stavbu rozšířit i na pozemky Jitky. Ta se stavbou souhlasila, ale pozemky mu neprodala, ani je na ně nepřevedla. A právě tady začíná první problém.

Spalovna stojí na cizím pozemku

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Došlo totiž k tomu, že Jitka a.s. i přes souhlas udělený Energetickému centru zmíněné pozemky omylem prodala někomu jinému, konkrétně panu Plškovi. A nového majitele jaksi zapomněla upozornit, že na jeho pozemcích bude stavět EC. Na pozemcích manželů Plškových stojí částečně sklad biopaliva firmy, oplocení stavby, komunikace, která vychází z této stavby, a posuvná vrata.

Jednatelé EC tvrdí, že pan Plšek požadoval za pozemek postupně až 28 milionů, pan Plšek zase, že ho napadali a odmítli s ním vyjednávat. Faktem je, že Energetické centrum stavělo dál. Ve věci nedávno rozhodl soud. Stavbu plotu a vrat musí EC odstranit. Ale sklad slámy, který rovněž částečně zasahuje na pozemek Plškových, podle soudu může zůstat stát.

Z tohoto problému vychází problém druhý. Při žádání o dotaci se musí mimo jiné také prokázat, že pozemek, na kterém chce podnikatel stavět budovu, mu buď patří, nebo má od majitele souhlas k realizaci tohoto projektu. Jenže v době, kdy ministerstvo o dotaci rozhodovalo, už Jitka a.s. pozemek nevlastnila. Vlastnil ho zmíněný pan Plšek.

V srpnu 2008 bylo vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace žadateli. Přitom na výpisu z katastru z 1. února 2008, v době, kdy ministerští úředníci rozhodovali o dotaci, byl majitelem zmíněných pozemků už více než půl roku pan Plšek. Úředníci tedy patrně dostali neplatné dokumenty a nedokázali si na katastru skutečný stav ověřit. Úředníci ovšem tvrdí, že dokumentaci k dotačnímu řízení jim ministerstvo nechtělo ukázat. Prý proto, že spis předalo policii v Českých Budějovicích, která se věcí začala zabývat.

Ministerstvo: mazut jako biomasa

Další část problému spočívá v tom, že EC ponechalo v provozu a používá i starý kotel na mazut, který se mezi ekologická paliva rozhodně nepočítá. Ze zmatené odpovědi mluvčího ministerstva vyplývá, že ani lidé, kteří o dotaci rozhodli, neví, o čem je v ekologické energii řeč. Mazut je podle nich alternativním palivem k biomase.

Na jaře loňského roku koupila firmu Czech Heat a.s. společnost ČEZ, a stala se tak vlastníkem elektrárny. Podle ČEZu se jedná o záložní kotle, které jsou provozovány při situacích, kdy je odběr tepla tak vysoký, že již nedostačuje biomasový kotel, případně se používají v situacích, kdy jsou nějaké problémy s technologií. Česká inspekce životního prostředí udělila Energetickému centru za dobu jeho dvouletého provozu už pětkrát pokutu. Dvakrát se jednalo o porušení zákona o ochraně ovzduší, dvakrát o porušení zákona o emisních povolenkách, jednou šlo o prohřešek proti zákonu o odpadech.

Rozbory popelu z kotle dokazují škodlivé látky

Podezření vzbuzuje také popel z kotle na biomasu. Jako popel z biomasy totiž nevypadá. Firma jej začala vyvážet už v létě roku 2008 na pole jednoho soukromého zemědělce. Tento černý mastný popel je zaregistrován jako hnojivo. Registraci uděluje státní Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Jenže to vypadá, že tam mohou být i další látky. A ty za živiny rozhodně považovat nelze. Existuje laboratorní rozbor popela. Energetické centrum i ČEZ se jím odmítají zabývat, protože jej objednal pan Plšek, tedy majitel části pozemku, kvůli kterému vede s elektrárnou spor. Jelikož prý firmy nebyly u odběrů, nemohou vyloučit, že došlo k manipulaci.

Výsledky rozboru prokazují podle odbornice na chemii přítomnost látek, které by spalováním biomasy vznikat neměly. Jsou zde v mnoha případech výrazně překročeny limity dané vyhláškou o ukládání odpadů i vyhláškou o ochraně zemědělského půdního fondu.

Podle výpovědi bývalého pracovníka spalovny se zejména v zimě do spalované slámy na pokyn vedoucího pracovníka hadicí přilévala hořlavina pro urychlení spalování. Jednatel firmy Tomáš Hardt to popírá: „Mohu prohlásit, že toto obvinění je naprosto nesmyslné, nic takového se v Energetickém centru neděje a nikdy nedělo.“

Záleží tedy na tom, jak se ke všem podezřením postaví kontrolní orgány. Zatím totiž zůstávaly v klidu. Nikoho z nich například nenapadlo udělat nezávislý rozbor, který by se zaměřil i na neočekávané prvky. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský mezitím pojal pochybnosti, a rozhodl se proto odebrat další, tentokrát už prý vlastní vzorky. Prozatím zakázal hnojivo používat.

  • Popel z jindřichohradecké spalovny autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1587/158685.jpg
  • Kotel na mazut autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1587/158682.jpg
  • Logo firmy ČEZ autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1356/135578.jpg
  • Výsledky rozboru popelu z jindřichohradecké spalovny autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1587/158687.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 9 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...