Reportéři ČT: Kdo vydělá na větrných elektrárnách?

Křimov - Již jednou pohřbený projekt krušnohorského větrného parku znovu ožívá. Podle Reportérů ČT na něm zbohatne i místostarosta obce Křimov, v jejímž katastru mají větrné elektrárny stát. Sám kdysi proti výstavbě obřích větrníků bojoval, před časem ale názor změnil a smlouvu na výstavbu podepsal. Podle jeho slov mají příjmy z větrných elektráren vytáhnout obec z dluhů, do kterých ji dostalo bývalé zastupitelstvo. Několik věží má nyní vyrůst i na jeho pozemcích. Vyvstává otázka, zda svým rozhodnutím neupřednostnil vlastní zájmy před zájmy obce.

V blízkosti obcí Křimov a Hora Svatého Šebestiána, jen několik stovek metrů od obytných domů, již několik větrných elektráren stojí. Na rozdíl od těch stávajících mají být nové větrníky vyšší, stopadesátimetrové. Postavit a provozovat je má společnost APB Plzeň, a. s. „Obec Křimov výstavbu větrných elektráren podporuje. Vidíme v tom přínos pro obec, pro rozvoj obce a vznik pracovních míst,“ řekla na veřejném jednání starostka Křimova Soňa Kališová. Zastupitelstvo Hory sv. Šebestiána už smlouvu s firmou také podepsalo. Místním se ale záměry zastupitelů nelíbí. Petici proti větrníkům v okolí obou obcí, které mají dohromady 445 obyvatel, podepsalo již téměř 350 lidí, starousedlíků i chalupářů. Kromě petice plánují i další kroky včetně trestního oznámení. „Pro nás, co bydlíme nejblíž, je to hodně stresující. Nikdo nemá radost, že nám tady postavili elektrárny a že budou stavět dalších třicet pět,“ řekl Martin Burian, jehož domek stojí pouhých 500 metrů od jednoho ze stávajících větrníků.

V celých Krušných horách plánuje firma APB tři větrné farmy s téměř 80 elektrárnami. Stejný záměr měla kdysi už jiná společnost – Proventi. Ta nakonec kvůli vnitřním sporům stavět nezačala, přestože už měla i souhlas ministerstva životního prostředí k výstavbě 83 větrníků. Ten je podle mluvčí ministerstva Michaely Jendekové i po změně vlastníka stále platný.

Dvojí spravedlnost na Severu Čech (zdroj: ČT24)

Hynek Bošina

„Já jsem názor nezměnil, nejradši bych je nechtěl do dneška. Důvod, proč jsem nakonec podepsal smlouvu, byl, že na mě tlačilo jak zastupitelstvo, tak občané, že dluh obce je jedenáct milionů korun. Bylo to spojováno s tím, že pokud já nepodepíšu, zastaví se projekt, obec nedostane peníze a dojde k exekuci obecního majetku, což jsem nechtěl dopustit.“

Po volbách obrátil

Za působení starostky Milady Benešové v letech 2002 až 2006 obec Křimov s výstavbou tak rozsáhlého větrného parku nesouhlasila, měla tehdy vlastní, menší investiční záměr s jinou společností. „To se změnilo teprve po volbách v roce 2006, kdy se do zastupitelstva dostali jiní lidé, kteří na tom měli osobní zájem anebo někoho zastupovali,“ myslí si Benešová. Mezi nimi byl i současný místostarosta Křimova Hynek Bošina, největší vlastník pozemků v okolí, který byl jako zemědělec a myslivec odjakživa proti větrníkům. Nicméně loni změnil názor a se společností APB se dohodl, že větrníky budou stát i na jeho pozemcích. V budoucnu by navíc rád dvě z elektráren odkoupil.

Bošina dle svých slov názor nezměnil, vrtule by nejraději v Křimově neviděl. Tvrdí, že smlovu podepsal pod tlakem zastupitelů a občanů proto, aby nedošlo k exekuci obecního majetku kvůli dluhům, které nadělalo předchozí zastupitelstvo. To ale popírá bývalý starosta Zdeněk Vokatý, podle nějž dluhy vznikly teprve za jeho a Bošinova úřadování. „Pan Bošina podepsal smlouvu, kterou podepsat chtěl a kterou připravoval už o rok dříve,“ dodal.

Dostane víc než obec

Podle smlouvy, kterou s firmou uzavřel, měl dostat jednorázovou úplatu ve výši téměř 12 milionů korun a během dalších 25 let sto padesát tisíc za každou z devíti plánovaných elektráren na jeho pozemku. „Všichni vlastníci pozemků pod elektrárnami budou výstavbou znevýhodněni. A za toto znevýhodnění dostáváme kompenzace,“ upřesnil Bošina. K dvanáctimilionové částce se nechtěl vyjádřit ani on, ani prokurista firmy APB Pavel Březina. Později Bošina přišel s tím, že částka byla pouze fiktivní a peníze nikdy nedostal.

Milada Benešová

"Argument pana Bošiny, že musel podepsat smlouvu kvůli tomu, aby obec nezkrachovala, považuji za výmluvu a domnívám se, že mu jde jen o vlastní prospěch."

Ze smlouvy dále vyplývá, že na elektrárnách vydělá Hynek Bošina víc než obec, pro kterou s firmou dojednal jen sto tisíc ročně za jednu vrtuli. Jak je možné, že místostarosta sjednal jiné podmínky pro sebe a jiné pro obec, odmítla starostka Kališová komentovat s tím, že jeho smlouvu nezná a obecní podepisoval ještě její předchůdce. Nutno dodat, že původně měl Křimov s APB smlouvu, podle které jí za vrtuli náleželo 250 tisíc korun za rok. Smlouvu ovšem z nepochopitelných důvodů obec vypověděla. Místostarosta pak začal vyjednávat smlouvu novou, která hovoří pouze o 100 tisících za vrtuli. Podle Bošiny je vše v pořádku. „Sto padesát tisíc dostanu za to, že moje pozemky budou znehodnoceny stavbou. Kdežto obec dostane sto tisíc za každou vrtuli, i za ty na mých pozemcích, jen za to, že budou stát v jejím katastru. Další náklady s tím nemá,“ vysvětlil.

  • Hynek Bošina, místostarosta Křimova autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2561/256031.jpg
  • Ilustrační foto autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1900/189937.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Firmy vyhlížejí, zda Trump zavede další cla. Část by mohla přesunout výrobu

Řada českých podniků po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu už předpokládá, že dojde k uvalení nových cel, případně zvýšení těch aktuálně platných. Pro evropskou ekonomiku by to podle nich byl problém. Některé firmy pak přiznávají, že by v takovém případě přemístily výrobu právě do Spojených států.
před 8 hhodinami

Trump bude chtít Americe vrátit ztracený respekt, říká Topolánek

Nový americký prezident Donald Trump bude chtít podle bývalého předsedy vlády Mirka Topolánka vrátit Spojeným státům částečně ztracený respekt. „Amerika ten respekt částečně ztratila za Baracka Obamy a nepochybně i za Joea Bidena,“ sdělil Topolánek v Interview ČT24. Trump podle něho určitě neopustí svoji základní myšlenku, kterou je heslo „America first“. To, co nový prezident USA říká, je podle bývalého českého premiéra třeba brát velmi vážně. „Trump je člověk z byznysu, je významně transakční a je to dobrý vyjednávač,“ míní Topolánek.
před 9 hhodinami

Polské nábytkářství zažívá krizi, sektor opustily desetitisíce lidí

Polský nábytkářský sektor, jeden z největších na celém světě, čelí hluboké krizi. Jen vloni ho muselo opustit dvacet tisíc zaměstnanců. Na vině jsou vysoký kurz zlotého, ceny energií, ale také obcházení evropských sankcí ze strany ruských firem.
před 21 hhodinami

Lidí v exekuci nadále ubývá

Počet lidí v exekuci loni meziročně klesl o více než třicet tisíc. Loni tak bylo zatíženo exekucí přibližně 615 tisíc lidí. Vyplývá to z nejnovějších dat Institutu prevence a řešení předlužení. Dlužníků přitom ubývá dlouhodobě. Hlavními důvody snižujícího se množství exekucí jsou postupné právní úpravy a proces oddlužení, díky kterému se každý rok zbaví exekuce desítky tisíc lidí.
před 22 hhodinami

Podnikatelé prezidenta Trumpa obklopují z oportunismu, míní Koubský

Vztah nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a miliardáře Elona Muska, který povede úřad pro efektivitu, komentoval v pořadu 90' ČT24 redaktor Deníku N Petr Koubský. Podle něj je vztah obou mužů těžko odhadnutelný, protože oba jsou velmi nepředvídatelní, rychle se rozhodují a „často velmi zvláštně.“ Trumpovo obklopení podnikateli z technologického světa Koubský vnímá jako jejich snahu zajistit si přízeň vlády kvůli státním zakázkám.
před 22 hhodinami

Senátoři by tento týden mohli vrátit sněmovně až tři vládní předlohy

Přestože má koalice v horní komoře jasnou většinu, senátoři by mohli tento týden vrátit sněmovně až tři vládní předlohy. Konkrétně jde o úpravy energetického a vysokoškolského zákona a také o další normy pro ukrajinské uprchlíky. Výhrady v rozhovorech pro ČT připustily všechny senátorské kluby.
21. 1. 2025

V Česku se loni vyrobilo rekordních 1,453 milionu aut

Výroba osobních aut v Česku v předchozím roce vzrostla meziročně o 3,9 procenta na rekordních 1,453 milionu vozů. Produkce elektrických aut naopak klesla o 16 procent na 151 162 elektromobilů a plug-in hybridů. Více než 93 procent vyrobených automobilů firmy vyvezly. Export vozidel tak v meziročním srovnání zaznamenal 4,5procentní nárůst, oznámilo Sdružení automobilového průmyslu.
21. 1. 2025Aktualizováno21. 1. 2025

Výroba elektřiny v Česku dál klesá, oslabují hlavně uhelné elektrárny

České energetické zdroje loni vyprodukovaly 68,7 terawatthodiny elektřiny, což je meziročně o čtyři procenta méně. Důvodem tohoto trendu je především nižší produkce uhelných elektráren, vyplývá ze zprávy oborových webů oEnergetice.cz a Ušetřeno.cz za rok 2024. Loňská výroba byla podle propočtů ČTK nejnižší přibližně od roku 2001.
21. 1. 2025
Načítání...