Praha - Sněmovna dnes dala šanci vládní daňové reformě, která tak postupuje do dalšího kola projednávání. Ovšem zrušení daňového zvýhodnění stravenek z ní možná vypadne. Konec tohoto instrumentu se totiž nelíbí nejen opozici, ale i vládním stranám: nejsilnější vládní straně ODS i té nejmenší, Věcem veřejným. Na druhou stranu daňová reforma se dotýká mnoha dalších věcí. Tuší i jiné výjimky, například superhrubou mzdu, a má zjednodušit správu daní.
Koncept superhrubé mzdy se sazbou 15 procent by podle schválené reformy měl být nahrazen novou sazbou daně, která by měla být počítána z hrubé mzdy a činit 19 procent. Odvody u zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění by neměly být realizovány jako dosud, ale daní z úhrnu mezd ve výši 32,5 procenta.
ČSSD: Daňová reforma je nespravedlivá
Opoziční sociální demokraté jsou připraveni podpořit všechny pozměňovací návrhy, které povedou k tomu, aby zrušení stravenek ze zákona zmizelo. Tyto kroky ohlásil již dopředu předseda strany Bohuslav Sobotka, podle něhož ČSSD daňovou reformu v navržené podobě odmítá. Je prý nespravedlivá, neřeší spravedlivé rozložení daňového břemene a přenáší ho z nejbohatších na středně- a nízkopříjmové rodiny. Zrušení stravenek podle nich může poškodit ekonomiku, protože dopadne na všechny provozy, kde se používají.
Podle předsedy poslanců ODS Zbyňka Stanjury plánuje ODS dopady zrušení stravenek ještě jednou propočítat. Zdá se podle něj totiž, že by na něm stát prodělal. „Pokud se ukáže, že celkový dopad do rozpočtu by byl negativní, a přinesl reálné výdaje 12 miliard korun ročně, tak by bylo chybou takovou výjimku rušit,“ připomněl Stanjura. Dodal, že návrh ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) ruší jen jednu třetinu daňových výjimek, nikoliv většinu, jak se koalice původně chystala. Proto je prý ještě otevřená cesta ke koaličnímu jednání o stravenkách. ODS podle Stanjury bude ctít to, že ve sněmovně podpoří vládní návrh. Zrušení stravenek by se z něj ale mohlo vyjmout například pozměňovacím návrhem, který připraví poslanci z koaličních stran.
Co například přinese daňová reforma?
- konec superhrubé mzdy
- bude zaveden zaměstnanecký výdajový paušál
- sjednotí se sazby odvodů pojistného na sociální a zdravotní pojištění u OSVČ i zaměstnanců na 6,5 procenta
- zdaní se hazardní hry
- sníží se podpora hypoték a úvěrů u stavebního spoření
- bude zřízeno jednotné inkasní místo
Současně se proti zrušení daňového zvýhodnění stravenek ohrazují také Věci veřejné. Ministr Kalousek dnes přišel daňovou reformu vysvětlovat na poslanecký klub VV. Na případných změnách ve vládním návrhu se ale neshodli. „Chceme, aby se o parametrech daňové reformy ještě mluvilo v Poslanecké sněmovně, ať už jsou to stravenky nebo otázka zrušení superhrubé mzdy,“ prohlásila vicepremiérka za VV Karolína Peake. Ministr financí jim podle ní ale nic konkrétního neslíbil. „Příslib jsme dostali ve stylu 'vykecat vás nechám',“ poznamenala.
Daňovou reformu obsahuje vládní předloha pod názvem vládní návrh zákona o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa. Dotýká se mnohem více změn než jen rušení stravenek, ruší řadu výjimek a také koncept superhrubé mzdy, kdy se do základu daně zahrnují také odvody na pojistné placené zaměstnavatelem.
Podle Kalouska bez schválení této systémové změny nelze uvažovat o zřízení jednoho inkasního místa, kam budou poplatníci odvádět všechny platby státu. Bez této změny nelze podle Kalouska také uvažovat o zásadním zjednodušení správy daní na straně státu i odvodů na straně daňového poplatníka.
Reforma řeší i odvody za hazard
V rámci reformy zavedla vláda i sjednocení sazby odvodů u hazardu na jednotnou minimální hranici 20 procent a zrovnoprávnila soukromé vědecké instituce se státními z hlediska daňových úlev. Změny by měly být platné od roku 2013; zdanění hazardních her by mělo platit od roku 2012.
Peníze z privatizace a z dividend by mohly jít na důchody
Poslanci dnes v prvním čtení podpořili také návrh ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a poslance Marka Bendy (ODS), který omezuje používání peněz z privatizace a z dividend státem ovládaných firem, například energetického giganta ČEZ. Podle jejich novely zákona o zrušení Fondu národního majetku by nově takto získané peníze měly jít na stabilizaci důchodového účtu.
Navíc návrh odebírá vládě možnost rozhodovat o tom, že tyto peníze, uložené na zvláštním privatizačním účtu, může použít i na některé jiné účely. Dosud jí zákon umožňuje takto přesouvat peníze například do fondu dopravy, fondu bydlení nebo například Státního fondu životního prostředí.
„Cílem tohoto legislativního opatření je vytvoření právní opory pro průběžné používání privatizačních prostředků k zajištění stability systému důchodového pojištění a k vyrovnávání disproporcí mezi příjmy a výdaji tohoto systému,“ uvádí důvodová zpráva. Ministr Kalousek poslance ujišťoval, že peníze půjdou výlučně na stabilizaci důchodového účtu a že také kdykoli doloží, že je nepoužil k jinému účelu.
