Brusel - Řecko chce s výměnou dluhopisů pro soukromé investory začít 8. března a skončit 11. března. Schválila to dnes podle agentury Reuters, která se odvolává na nejmenovaný zdroj, řecká vláda. Investoři kvůli výměně starých dluhopisů za nové přijdou zhruba o 70 procent svých investic do řeckého dluhu. Výměnu dluhopisů by měla doplnit další finanční pomoc. I ta se ale komplikuje. Deník The Wall Street Journal dnes napsal, že Mezinárodní měnový fond poskytne v rámci dalšího záchranného balíčku Řecku jen 13 miliard eur (asi 325 miliard korun). To je výrazně méně, než byl ochoten půjčit v minulosti. Vzroste tak finanční zátěž pro ostatní země eurozóny, které se na pomoc budou skládat.
Celkově má další pomoc pro Řecko dosáhnout 130 miliard eur (3,25 bilionu korun). Menší úvěr podle nejmenovaného zdroje deníku odráží strach měnového fondu z vlastní angažovanosti v eurozóně, která již překračuje rozumnou mez. To bude znamenat velký problém pro vlády členských států eurozóny, jež se snaží zmenšit vlastní příspěvek k záchraně Řecka na minimum, ale takto budou nuceny vybrat téměř 120 miliard eur (zhruba tři biliony korun).
Podle mluvčí fondu výše příspěvku k další záchraně Řecka ještě nebyla rozhodnuta a bude se o ní jednat především v pondělí během zasedání ministrů financí eurozóny.
Měnový fond již v minulosti odsouhlasil půjčky ve výši 30 miliard eur pro Řecko, 22,5 miliardy eur pro Irsko a 26 miliard eur pro Portugalsko. To je mnohonásobně víc, než činí podíl těchto zemí v Mezinárodním měnovém fondu. Obvyklá půjčka státům by přitom neměla přesáhnout šestinásobek podílu členských států. Fond se tak na záchraně všech tří zemí eurozóny podílel zhruba ze třetiny. To je v současnosti minulostí a takových hodnot případná pomoc určitě nedosáhne.
Eurozóna chce srazit řecký dluh ke 120 procentům HDP do roku 2020
Mezinárodní měnový fond a Evropská unie se snaží přimět Řecko k tomu, aby snížilo svůj dluh. Podle analýzy Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu se však dluh země nejspíš nepodaří do roku 2020 snížit víc než na 129 procent hrubého domácího produktu, což je stále výrazně nad 60 procenty, které stanovuje jako maximální mez pro země eura Pakt stability a růstu.
Nejmenovaný úředník eurozóny nicméně dnes agentuře Reuters řekl, že se chce eurozóna pokusit doladit podmínky restrukturalizace řeckého dluhu se soukromými investory tak, aby se podařilo dluh srazit ke 120 procentům HDP.
„Když přijmete několik opatření, můžete přiblížit 129 ke 120,“ uvedl úředník. „Tato (opatření) jsou: restrukturalizace připsaných úroků u dosud nepřipsaných řeckých dluhopisů v držení soukromých věřitelů, snížení úrokových měr z bilaterálních půjček poskytnutých Řecku eurozónou a restrukturalizace dluhopisů v držení národních centrálních bank,“ dodal.
Státní dluh Řecka se pohybuje kolem 350 miliard eur (asi 8,8 bilionu Kč), což je více než 160 procent hrubého domácího produktu země. Soukromí věřitelé drží papíry za zhruba 200 miliard eur. Klíčové je pro Řecko datum 20. března. Právě tehdy musí zadlužená země splatit dluhopisy v hodnotě 14,5 miliardy eur, na což by bez zahraniční pomoci neměla dostatek peněz.
