Atény – Řecko už další, v pořadí třetí mezinárodní finanční pomoc potřebovat nebude, po včerejším jednání vlády to prohlásil řecký premiér Alexis Tsipras. Atény se v posledních dnech dohodly se svými věřiteli na prodloužení současného záchranného programu o čtyři měsíce – tedy do konce června.
Právě dnes, poslední únorový den, měla původně Řecku skončit úvěrová pomoc. Vládě pod vedením premiéra Tsiprase a ministra financí Janise Varufakise se ale podařilo získat další čtyři měsíce na to, aby se s věřiteli pokusila vyjednat příznivější podmínky.
Tsiprasův kabinet je přesvědčen, že se mu to do konce června podaří. Eurozóna ale tak optimistická není, zaznívají v ní hlasy, podle nichž bude muset Řecko o mezinárodní pomoc požádat znovu. „Je mi líto, ale zklamu je. Měli by zapomenout na třetí záchranný balík vzhledem k tomu, že řecká veřejnost odmítla další takovou pomoc tím, že nás zvolili,“ tvrdí premiér Tsipras a dodává, že jeho vláda nadále od věřitelů požaduje „odpoutání od dusivého a ponižujícího opatrovnictví“, jímž je míněn dohled nad plněním řeckých závazků ohledně rozpočtových úspor a strukturálních reforem.
Řecku hrozí bankrot, to ho možná zachrání
Podle agentury Reuters je Řecko v dnešních dnech prakticky bez peněz. A právě hrozba státního bankrotu by mohla podle eurozóny vládu donutit ke zrychlení v prosazování klíčových reforem. „Vyzývám vás, abyste tvrději pracovali, abychom naplnili vůli veřejnosti, aby naše země mohla otočit list,“ vyjádřil se k rychlému zavedení reforem i Tsipras.
Řecký týdeník To Vima ve svém komentáři na internetu uvádí, že poté, co se řecká vláda vrátila k realitě přijetím čestného kompromisu, nyní pořádně neví, jak „prodat“ uzavřenou dohodu domácímu publiku, protože jde samozřejmě přesně o opak toho, co vítězná strana Syriza slibovala před volbami. Podle listu je dalším problémem i to, že někteří ministři stále nepochopili, že stojí v čele úřadu a už nejsou pouze hlasem opozice. Jejich časté komentáře v médiích k čemukoliv pak prý vyvolávají otázky, zda mají vůbec čas věnovat se skutečným problémům, které před nimi stojí.
Kabinet tak musí čelit i prvním protestů, které paradoxně nezaznívají z řad pravice. V posledních dnech se v aténských ulicích sešli podporovatelé komunistické strany, aby dali najevo svou nechuť k dohodě s eurozónou. Kabinet podle nich pokračuje v politice předchozích vlád (čtete více). I tak ale Tsiprasovým ministrům většina Řeků věří. S jejich kroky souhlasí podle agentury Metron Analysis 76 procent dotázaných obyvatel.
Varufakis: Reformy jsou úmyslně neurčité
Podle ministra financí Varufakise jsou slíbené reformy, které se staly klíčem k prodloužení finanční pomoci, úmyslně formulovány neurčitě, aby bylo snazší pro něj získat souhlas v parlamentech zemí eurozóny. Doporučily mu to údajně přímo na schůzce euroskupiny. Varufakis ale nikoho konkrétního nejmenoval. V soukromém rozhovoru mu prý mimo jiné jeden z ministrů také řekl, že dřívější řecký závazek dosáhnout primárního rozpočtového přebytku 4,5 procenta je nerealistický. To ale včera vyvrátil zdroj agentury DPA z německého ministerstva financí, podle něhož se se 4,5 procenty od příštího roku skutečně počítá. Cílem je, aby byly Atény v roce 2022 samy schopné plnit své závazky na volném dluhovém trhu.
Prodloužení úvěrové pomoci včera prošlo i německým Spolkovým sněmem, i když během hlasování zaznívaly poměrně kritické komentáře. Ve čtvrtek řecký ministr financí Německo totiž pobouřil, když oživil myšlenku částečného smazání řeckého dluhu. (čtěte více)
