Řecké dluhy překonaly všechna očekávání

Atény/Brusel - V loňském roce Řecko hospodařilo ještě hůře, než kdokoliv čekal. Jeho rozpočtový deficit se vyšplhal na 15,4 procenta hrubého domácího produkt, uvedl dnes statistický úřad Evropské unie Eurostat. Ten přepočítával data, která předtím několikrát změnil řecký statistický úřad. Zatím poslední oficiální údaj z letošní dubna hovořil o deficitu 13,6 procenta HDP. Řecko následně výši deficitu už dříve předběžně posunulo až na 13,8 procenta HDP, v posledních dnech se pak začaly objevovat odhady, že skutečný deficit, jak jej vypočítá Eurostat, přesáhne hranici 15 procent.

I když je výsledek mnohem horší, než činily dubnové odhady Eurostatu, trh se na špatné zprávy předem připravil. Eurostat totiž v dubnu, kdy zveřejnil první hrubou revizi, zároveň oznámil, že má vůči údajům řeckého statistického úřadu více výhrad. Neuvedl ale konkrétní nedostatky. Dnes Eurostat sdělil, že veškeré nesrovnalosti byly vyřešeny a už nemá žádné další výhrady vůči řeckému statistickému úřadu.

Podle zjištění Eurostatu dosahovalo celkové zadlužení Řecka na konci loňského roku 126,8 procenta HDP, což je také horší výsledek. Údaje z letošního dubna ještě naznačovaly, že loňské zadlužení Řecka činilo 115,1 procenta HDP. „Restrukturalizace dluhů v Řecku bude nutná už brzy. Úroková zátěž je obrovská a může být za hranicí toho, co je Řecko dlouhodobě schopné zvládnout,“ prohlásil v reakci na aktuální čísla ředitel německého institutu Ifo Hans-Werner Sinn.

Nahrávám video

Řecko nejspíš nedodrží rozpočtové sliby

Podle agentury Reuters Aténám vyšší deficit patrně znemožní splnit slib, podle něhož má Řecko letos rozpočtový deficit snížit na 8,1 procenta HDP. Řecko dalo Evropské unii slib letos na jaře výměnou za přijetí pomoci ve výši až 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu korun). Současně Eurostat zjistil, že Řecko si hůř, než dosud uvádělo, vedlo také v letech 2008, 2007 a 2006. Tedy ve všech letech, která úřad přepočítával.

Řecké ministerstvo financí

„Navzdory revizi dat bude snížení deficitu v roce 2010 výraznější, než bylo původně zamýšleno. Bude to šest procentních bodů místo předpokládaných 5,5 bodu.“

V reakci na zprávu Eurostatu řecké ministerstvo financí uvedlo, že země letos rozpočtový deficit sníží pouze na 9,4 procenta. Původní záměr byl, že deficit klesne na 8,1 procenta. Řecko dalo Evropské unii a Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) slib letos na jaře výměnou za přijetí pomoci ve výši až 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu korun). Výše deficitu se tak podle řeckého ministerstva financí reálně sníží o více než 14 miliard eur.

Revizi dat zveřejnil Eurostat krátce po tom, co do Atén dorazila mise MMF, Evropské komise a Evropské centrální banky. Ta má posoudit, jak Řecko plní dohodnuté sliby, na jejichž základě čerpalo zmíněný úvěr. Řecko má problémy se zvýšením rozpočtových příjmů a dosavadní data ukazují, že země poněkud zaostává za dohodnutým harmonogramem. Naopak lépe si vede ve snaze snížit rozpočtové výdaje.

Řeky kvůli závazku, který země dala eurozóně a měnovému fondu, čekají další škrty. Podle řeckého premiéra Jorgose Papandrea by už ale nemělo dojít k dalšímu snižování důchodů nebo propouštění ve státním sektoru. „Největší problémy jsou dva: Jak sladit rychlé snižování deficitu a zároveň udržet ekonomiku jakž takž na živu. Tzn. neuškrtat se k recesi, pak deficity snižovat nejde,“ podotkl hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 12 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 14 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 19 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 20 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...