Rating Evropské unie klesl o příčku. Agentura S&P ho snížila kvůli brexitu

Agentura Standard & Poor's snížila rating dlouhodobých závazků Evropské unie o jeden stupeň, z druhého nejvyššího hodnocení na třetí nejvyšší (z AA+ na úroveň AA). Reagovala tak na rozhodnutí Británie opustit EU. Úvěrový rating je základním vodítkem pro investory. Čím je vyšší, tím lépe je země vnímána. Nejvyšší rating znamená, že jde o špičkového dlužníka, který je zpravidla schopen půjčovat si za velmi nízký úrok. Pozitivní zprávou pro země Unie však je, že agentura zároveň změnila výhled z „negativního“ na „pozitivní“. Naznačila tím, že ke změně úvěrové známky se v dohledné době nechystá.

S&P je první z hlavních agentur, která Unii snížila rating. Agentura Moody´s ji minulý týden ponechala špičkový rating Aaa, uvedla agentura Reuters.

„Po rozhodnutí britských voličů opustit EU… jsme přehodnotili náš názor na soudržnost uvnitř EU, což nyní považujeme spíše za neutrální než za pozitivní ratingový faktor,“ uvedla S&P. Vystoupení Británie z EU by podle ní mohlo zkomplikovat rozpočtové i politické priority zbývajících 27 členských států EU, což může oslabit fiskální stabilitu celého bloku. Stabilní výhled naopak odráží stanovisko S&P, že žádný další člen už z unie neodejde.

Potrestána byla i Británie

Ještě dříve než zbytek Evropské unie „potrestaly“ agentury snížením ratingu i samotnou Británii. 

S&P v pondělí snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Británie, a to o dva stupně na úroveň AA. Stala se tak poslední ze tří hlavních ratingových agentur, která Británii odebrala nejvyšší možný rating AAA.

Agentura Moody's označila výsledek referenda za negativní pro hodnocení závazků britské vlády i dalších britských emitentů dluhopisů. „Výsledek ohlašuje vleklé období politické nejistoty, která zasáhne ekonomickou i finanční výkonnost Británie,“ uvedla agentura. Zvýšená nejistota podle ní pravděpodobně sníží příliv investic. 

Varování vydala také agentura Fitch

Na možnost, že brexit by mohl snížit nejen rating Británie, ale i dalších členských zemí Evropské unie, upozornila ještě před referendem také agentura Fitch. Brexit by měl totiž dopad na jejich ekonomiky a zvýšil by také politická rizika v Evropě. 

Samotný Fitch, narozdíl od Standard & Poor's, uvedl, že se zatím nechystá zahájit revizi ratingu pro zbývajících 27 zemí EU. Varoval však, že ve střednědobém horizontu je velmi pravděpodobný negativní vliv na ratingy dalších zemí, pokud se objeví vážný ekonomický dopad nebo významná politická rizika.

Dopady na vývoz z EU do Británie

Z politického hlediska se Fitch obává toho, že odchod Británie z EU by vytvořil precedens pro takový krok, případně zvýšil přitažlivost politických stran vystupujících proti EU a dalších populistických stran. Nebezpečné by bylo zvláště to, pokud by se ukázalo, že Británie mimo EU prospívá, dodal Fitch.

Ekonomické dopady brexitu podle Fitche budou větší pro Británii než pro EU, i v Unii však budou „patrné“. Fitch upozornil hlavně na riziko poklesu vývozu z EU do Británie. Výše poklesu by závisela hlavně na rychlosti uzavření nových obchodních dohod mezi Británií a EU a výší oslabení britské libry vůči euru. Silnější euro by zdražilo zboží z eurozóny v Británii.

Za nejvíce ohrožené brexitem považuje Fitch Irsko, Maltu, Belgii, Nizozemsko, Kypr a Lucembursko. U těchto zemí představuje vývoz zboží a služeb do Británie nejméně osm procent jejich hrubého domácího produktu.

Země EU by ale také mohly mírně vytěžit z případného brexitu, protože zahraniční společnosti by se zřejmě raději rozhodly investovat v jiných zemích EU než v Británii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 14 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 15 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 21 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 22 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...