Řada dopravců omezuje lety do Tel Avivu, ČSA létá dál

Tel Aviv – Řada světových leteckých dopravců zrušila z bezpečnostních důvodů linky do izraelského Tel Avivu. Dva české spoje však na tamním letišti v pořádku přistály, podle aerolinií tam vládne standardní provoz. Přesto podle DPA na informačních tabulích na Ben Gurionově letišti dnes ráno chyběly tři čtvrtiny obvyklých letů. Včera jedna z raket odpálených z Pásma Gazy dopadla nedaleko telavivského letiště a zranila dva lidi: celé letiště bylo evakuováno. Izrael otevřel jako náhradu letiště Ovda na jihu země.

Letoun Travel Service přiletěl na Ben Gurionovo letiště u Tel Avivu dnes před čtvrtou hodinou ranní, letadlo ČSA přistálo o zhruba hodinu později. Obě aerolinky sdělily, že před odletem konzultovaly bezpečnostní situaci na letišti v Tel Avivu s několika bezpečnostními složkami ČR a Izraele. „Bylo to bez problémů. Včerejší let ČSA do Tel Avivu i dnešní zpáteční spoj do Prahy proběhl naprosto standardně bez jakéhokoli zpoždění. Mám i čerstvé informace od posádky – potvrzují, že situace na letišti v Tel Avivu se v ničem neliší od předchozích týdnů či měsíců,“ zdůraznil mluvčí ČSA Daniel Šabík.

„Travel Service dění na Blízkém východě nepřetržitě monitoruje. Před každým letem situaci vyhodnocujeme. Jsme opakovaně izraelskými složkami ujišťováni, že je situace na telavivském letišti bezpečná,“ sdělila mluvčí společnosti Travel Service Vladimíra Dufková.

Mluvčí ČSA Daniel Šabík:

„ČSA jako letecký dopravce čerpají informace ze dvou okruhů zdrojů. První jsou provozní veřejně dostupné informace o tratích, o provozu na letišti, na jejichž základě se každý dopravce rozhoduje, jestli let vůbec vypraví. Do této chvíle neexistuje žádný zákaz nebo provozní omezení operování na letišti v Tel Avivu. Druhým zdrojem jsou bezpečnostní složky České republiky a Izraele. Tyto informace ČSA vyhodnocují každý den, před každým odletem. ČSA v tomto režimu fungují v případě linky do Tel Avivu už několik týdnů. Informace ze všech zdrojů říkají jediné, že situace na letišti v Tel Avivu je standardní.“

Nejrychleji zareagoval Americký úřad pro letectví

Kvůli úternímu raketovému útoku bylo celé letiště evakuováno do protiletadlových krytů. „Čekal jsem na svůj let. Nejdřív byl zpožděn, pak úplně zrušen. A potom jsme uslyšeli sirény. Celé letiště spěchalo do krytů. Bylo to hrozivé,“ popsal situaci jeden z cestujících.

Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Americký úřad pro letectví (FAA) ještě v úterý dopoledne místního času všem americkým aerolinkám zakázal lety do Izraele po dobu následujících 24 hodin. Ještě předtím americké společnosti Delta Airlines a United Airlines oznámily, že až do odvolání ruší veškeré lety do Tel Avivu. Nedlouho potom se k tomuto opatření připojily i některé evropské aerolinky jako Air France, Lufthansa, KLM, Scandinavian Airlines, Swiss International Air Lines, EasyJet, ale i Turkish Airlines a další. Evropská agentura pro bezpečnost civilního letectví (EASA) poté naléhavě varovala aerolinky před lety do izraelské metropole.

Podle DPA na informačních tabulích na Ben Gurionově letišti dnes ráno chyběly tři čtvrtiny obvyklých letů. Pozastavení leteckého spojení stále trvá u Delta Air Lines, American Airlines Group, United Airlines a dále také Lufthansy, KLM a Air France. K dopravcům, kteří odmítají posílat letadla do Tel Avivu, se dnes připojila také jordánská společnost Royal Jordanian, která normálně zajišťuje 20 letů mezi Ammánem a Tel Avivem denně. K jednodennímu přerušení letů se rozhodla také turecká společnost Turkish Airlines. American Airlines už rozhodly, že nepoletí do Tel Avivu ani ve čtvrtek.

Wizz Air pozastavil lety do středeční půlnoci

Své lety do izraelské metropole se rozhodla až do středeční půlnoci pozastavit i maďarská společnost Wizz Air, zrušen tak byl i její středeční ranní odlet z Prahy. Od úterního večera do Tel Avivu nelétá ani polská společnost LOT. Zda budou lety ve čtvrtek obnoveny, závisí na bezpečnostní situaci. Ještě ve čtvrtek se neuskuteční ani lety společnosti Air Berlin.

Izraelské aerolinky své spoje nadále provozují a izraelské ministerstvo cestovního ruchu uvedlo, že na Ben Gurionovu letišti nadále přistávají stroje 22 zahraničních společností; jsou mezi nimi například British Airways, Iberia či Aeroflot.

Situace je v zemi velmi napjatá. V Pásmu Gazy pokračuje akce izraelské armády a na Izrael dál dopadají rakety. V bojích, které trvají už 16 dní, zahynulo 660 Palestinců. Izraelská armáda přišla o další dva vojáky a při palestinském raketovém útoku na jih Izraele zemřel jeden cizinec. Počet obětí více než čtrnáctidenního konfliktu stoupl na izraelské straně na 35, mezi nimiž je 32 vojáků.

Izrael otevřel pro mezinárodní lety letiště Ovda

Izraelské úřady zdůrazňují, že letecký prostor nad zemí je bezpečný, a izraelský ministr dopravy Jisrael Kac vyzval Američany, aby své rozhodnutí zrušit lety do Izraele ještě zvážili. Premiér Benjamin Netanjahu pak dokonce požádal amerického ministra zahraničí Johna Kerryho, aby mu pomohl s obnovením leteckých spojení do Tel Avivu.

Kac rozhodl, že počínaje dnešním polednem bude otevřeno vojenské a civilní letiště Ovda na jihu země. Leží asi 60 kilometrů od rudomořského přístavu Ejlat a je druhým největším mezinárodním letištěm v zemi. Využívá se hlavně pro těžká nákladní letadla, pro něž je přistávací dráha letiště v Ejlatu příliš krátká. Ovdu využívá také armáda. Izraelská letecká společnost El Al posílí své linky, aby mohla domů přepravit Izraelce, kteří uvízli v cizině. Podle listu The Jerusalem Post čeká jenom v Istanbulu na přepravu domů 4 000 Izraelců.

Po čtvrteční katastrofě malajsijského letadla nad Ukrajinou začaly být letecké společnosti opatrnější. Aerolinky včetně ČSA omezily lety na Ukrajinu a pro přelety využívají jiného vzdušného prostoru. Minulý čtvrtek byl nad východní Ukrajinou, kde se už řadu týdnů vedou ostré boje mezi proruskými povstalci a ukrajinskou armádou, zřejmě sestřelen malajsijský dopravní letoun a v jeho troskách zahynulo všech 298 osob na palubě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPodíl padesátníků mezi nezaměstnanými roste. Dle expertů čelí předsudkům

Podíl padesátníků mezi nezaměstnanými roste. Práci hledají ze všech věkových kategorií nejdéle. Podle Kateřiny Musilové z nadace Krása pomoci se lidé nad padesát let často hůře orientují na trhu práce nebo mají nízké sebevědomí, zároveň se ale potýkají s předsudky a stereotypy. Právě na překážky ze strany zaměstnavatelů upozornil také Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni. „Jejich uplatnění na trhu práce není otázkou lenosti, obcházení pravidel a vyhýbání se pravidlům,“ zdůraznil v Událostech, komentářích z ekonomiky. Zároveň upozornil, že plánované snížení podpory v nezaměstnanosti je, potažmo stejně jako další zranitelné skupiny, zasáhne. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 14 hhodinami

Superdávku čekají další změny

Superdávku, která slučuje dávky na bydlení, živobytí a děti, čekají další změny. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) je chce s opozicí dohodnout ještě během podzimu. Týkat se mají například exekucí a insolvencí, protože nárok na podporu v současné době stát odvozuje před přihlédnutím k takovým srážkám. Zatím poslední úpravy, které mají rozšířit okruh zranitelných osob, schválili senátoři v červenci. Někteří potřební dosud na superdávku nedosáhli vůbec.
19. 9. 2026

VideoÚčast českých firem na Dukovanech je výhodná i pro KHNP, říká její viceprezident

Přes šedesát tuzemských podniků se dosud registrovalo jako dodavatelé jihokorejské KHNP, která bude stavět nové bloky v Dukovanech. První výběrová řízení spustí společnost v listopadu. Jak a kdy přesně se tuzemské podniky budou moct o zakázky ucházet, představila jihokorejská firma tento týden v Praze. „Účast českých firem je žádoucí v co nejvyšší míře, pro nás je to také výhodné,“ říká v rozhovoru pro ČT výkonný viceprezident KHNP pro rozvoj a řízení obchodu Il-kyung Choi. Ze strany korejské vlády podle něj není žádný politický tlak, aby společnost upřednostňovala korejské firmy.
19. 9. 2026

Trump podepsal rozsáhlé protiruské sankce iniciované senátorem Grahamem

Americký prezident Donad Trump v pátek podepsal zákon zavádějící rozsáhlé sankce, které mají dostat Rusko pod větší tlak a napomoci ukončení ruské války na Ukrajině. Sankční balík je odkazem republikánského senátora Lindseye Grahama, který zemřel v červenci krátce po své poslední návštěvě Ukrajiny, informovaly světové tiskové agentury.
19. 9. 2026

VideoSchodek budeme snižovat, tvrdí Šťastný. Ekonomický zločin, namítá Vlček

Vládní koalice se dohodla na podobě státního rozpočtu pro příští rok. Po zasedání koaliční rady to oznámili lídři vládních uskupení – ANO, SPD a Motoristů. Navržený schodek 389 miliard korun, který dříve představila ministryně financí Alena Schillerová (ANO), by podle zástupců koalice mohl klesnout o jednotky miliard. Ministr pro sport, prevenci a zdraví a předseda poslanců Motoristů Boris Šťastný přiznal, že se nikomu ve vládě tak velký schodek nelíbí, koalice prý zahájila kroky, které mají vést ke snižování schodku. Místopředseda poslaneckého klubu STAN Lukáš Vlček označil „čtyřistamiliardový schodek státního rozpočtu“ za „ekonomický zločin na České republice“. Vládě vytknul předkládání takového schodku během hospodářského růstu, nízké inflace a nízké nezaměstnanosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
18. 9. 2026

Video„Staré dobré časy.“ Mezi mladými Číňany se šíří nostalgie po přelomu tisíciletí

Narodili se na přelomu tisíciletí a jsou první, kteří dospívali v době ekonomického vzestupu Číny. Zatímco mnozí z jejich prarodičů zažili hlad a rodiče chudobu, generace Z věřila, že životní úroveň automaticky poroste. Tato představa se ale nyní rozpadá. Ekonomika zpomalila, konkurence na pracovním trhu je obrovská a čím dál tím víc mladých Číňanů má pochybnosti, že se budou mít lépe než jejich rodiče. V reakci na to se na sociálních sítích šíří nový trend. Mladí lidé se s nostalgií vracejí k přelomu tisíciletí, tedy k době rychlého hospodářského růstu. „Předchozí éra byla nejlepší. Lidem se po těch starých dobrých časech opravdu stýská,“ míní spisovatel Pan Jü ze skupiny Noví spisovatelé severovýchodu. Čína takový obsah zatím necenzuruje. Státní média ale před idealizováním minulosti varují. Z internetového trendu se totiž stal širší fenomén. Nostalgie po přelomu tisíciletí pronikla do kultury, reklamy i výrobků v retro stylu.
18. 9. 2026

Ceny paliv rostou a zvyšovat se nejspíš budou dál. Vzhůru je tlačí i marže rafinerií

Ceny pohonných hmot stále rostou. Podle údajů společnosti CCS je litr benzinu oproti stejnému období v loňském roce dražší o deset korun, nafta pak téměř o patnáct. Průměrná cena benzinu Natural 95 v celém Česku je 44,29 koruny za litr, u nafty 48,25 koruny za litr. Štáby ČT při projíždění republikou však našly i částky přes padesát korun. Analytici zároveň odhadují, že paliva budou dál zdražovat. Vzhůru je tlačí i rostoucí marže rafinerií.
17. 9. 2026

Spíše osmadvacátý než 51. stát. Kanada hledí směrem k Evropě

Kanada by se mohla stát přidruženým státem Evropské unie, prohlásila ve středu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová před premiérem severoamerického státu Markem Carneym. Ten v Evropě hledá kvůli obchodní válce se Spojenými státy nového partnera. Mezi Ottawou a Bruselem se mluví o spolupráci v oblasti energetiky či obraně. Ve hře je také rozšíření přístavu v kanadském městě Churchill, odkud plují do Evropy lodě se zemním plynem.
17. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.