Řada dopravců omezuje lety do Tel Avivu, ČSA létá dál

Tel Aviv – Řada světových leteckých dopravců zrušila z bezpečnostních důvodů linky do izraelského Tel Avivu. Dva české spoje však na tamním letišti v pořádku přistály, podle aerolinií tam vládne standardní provoz. Přesto podle DPA na informačních tabulích na Ben Gurionově letišti dnes ráno chyběly tři čtvrtiny obvyklých letů. Včera jedna z raket odpálených z Pásma Gazy dopadla nedaleko telavivského letiště a zranila dva lidi: celé letiště bylo evakuováno. Izrael otevřel jako náhradu letiště Ovda na jihu země.

Letoun Travel Service přiletěl na Ben Gurionovo letiště u Tel Avivu dnes před čtvrtou hodinou ranní, letadlo ČSA přistálo o zhruba hodinu později. Obě aerolinky sdělily, že před odletem konzultovaly bezpečnostní situaci na letišti v Tel Avivu s několika bezpečnostními složkami ČR a Izraele. „Bylo to bez problémů. Včerejší let ČSA do Tel Avivu i dnešní zpáteční spoj do Prahy proběhl naprosto standardně bez jakéhokoli zpoždění. Mám i čerstvé informace od posádky – potvrzují, že situace na letišti v Tel Avivu se v ničem neliší od předchozích týdnů či měsíců,“ zdůraznil mluvčí ČSA Daniel Šabík.

„Travel Service dění na Blízkém východě nepřetržitě monitoruje. Před každým letem situaci vyhodnocujeme. Jsme opakovaně izraelskými složkami ujišťováni, že je situace na telavivském letišti bezpečná,“ sdělila mluvčí společnosti Travel Service Vladimíra Dufková.

Mluvčí ČSA Daniel Šabík:

„ČSA jako letecký dopravce čerpají informace ze dvou okruhů zdrojů. První jsou provozní veřejně dostupné informace o tratích, o provozu na letišti, na jejichž základě se každý dopravce rozhoduje, jestli let vůbec vypraví. Do této chvíle neexistuje žádný zákaz nebo provozní omezení operování na letišti v Tel Avivu. Druhým zdrojem jsou bezpečnostní složky České republiky a Izraele. Tyto informace ČSA vyhodnocují každý den, před každým odletem. ČSA v tomto režimu fungují v případě linky do Tel Avivu už několik týdnů. Informace ze všech zdrojů říkají jediné, že situace na letišti v Tel Avivu je standardní.“

Nejrychleji zareagoval Americký úřad pro letectví

Kvůli úternímu raketovému útoku bylo celé letiště evakuováno do protiletadlových krytů. „Čekal jsem na svůj let. Nejdřív byl zpožděn, pak úplně zrušen. A potom jsme uslyšeli sirény. Celé letiště spěchalo do krytů. Bylo to hrozivé,“ popsal situaci jeden z cestujících.

Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Americký úřad pro letectví (FAA) ještě v úterý dopoledne místního času všem americkým aerolinkám zakázal lety do Izraele po dobu následujících 24 hodin. Ještě předtím americké společnosti Delta Airlines a United Airlines oznámily, že až do odvolání ruší veškeré lety do Tel Avivu. Nedlouho potom se k tomuto opatření připojily i některé evropské aerolinky jako Air France, Lufthansa, KLM, Scandinavian Airlines, Swiss International Air Lines, EasyJet, ale i Turkish Airlines a další. Evropská agentura pro bezpečnost civilního letectví (EASA) poté naléhavě varovala aerolinky před lety do izraelské metropole.

Podle DPA na informačních tabulích na Ben Gurionově letišti dnes ráno chyběly tři čtvrtiny obvyklých letů. Pozastavení leteckého spojení stále trvá u Delta Air Lines, American Airlines Group, United Airlines a dále také Lufthansy, KLM a Air France. K dopravcům, kteří odmítají posílat letadla do Tel Avivu, se dnes připojila také jordánská společnost Royal Jordanian, která normálně zajišťuje 20 letů mezi Ammánem a Tel Avivem denně. K jednodennímu přerušení letů se rozhodla také turecká společnost Turkish Airlines. American Airlines už rozhodly, že nepoletí do Tel Avivu ani ve čtvrtek.

Wizz Air pozastavil lety do středeční půlnoci

Své lety do izraelské metropole se rozhodla až do středeční půlnoci pozastavit i maďarská společnost Wizz Air, zrušen tak byl i její středeční ranní odlet z Prahy. Od úterního večera do Tel Avivu nelétá ani polská společnost LOT. Zda budou lety ve čtvrtek obnoveny, závisí na bezpečnostní situaci. Ještě ve čtvrtek se neuskuteční ani lety společnosti Air Berlin.

Izraelské aerolinky své spoje nadále provozují a izraelské ministerstvo cestovního ruchu uvedlo, že na Ben Gurionovu letišti nadále přistávají stroje 22 zahraničních společností; jsou mezi nimi například British Airways, Iberia či Aeroflot.

Situace je v zemi velmi napjatá. V Pásmu Gazy pokračuje akce izraelské armády a na Izrael dál dopadají rakety. V bojích, které trvají už 16 dní, zahynulo 660 Palestinců. Izraelská armáda přišla o další dva vojáky a při palestinském raketovém útoku na jih Izraele zemřel jeden cizinec. Počet obětí více než čtrnáctidenního konfliktu stoupl na izraelské straně na 35, mezi nimiž je 32 vojáků.

Izrael otevřel pro mezinárodní lety letiště Ovda

Izraelské úřady zdůrazňují, že letecký prostor nad zemí je bezpečný, a izraelský ministr dopravy Jisrael Kac vyzval Američany, aby své rozhodnutí zrušit lety do Izraele ještě zvážili. Premiér Benjamin Netanjahu pak dokonce požádal amerického ministra zahraničí Johna Kerryho, aby mu pomohl s obnovením leteckých spojení do Tel Avivu.

Kac rozhodl, že počínaje dnešním polednem bude otevřeno vojenské a civilní letiště Ovda na jihu země. Leží asi 60 kilometrů od rudomořského přístavu Ejlat a je druhým největším mezinárodním letištěm v zemi. Využívá se hlavně pro těžká nákladní letadla, pro něž je přistávací dráha letiště v Ejlatu příliš krátká. Ovdu využívá také armáda. Izraelská letecká společnost El Al posílí své linky, aby mohla domů přepravit Izraelce, kteří uvízli v cizině. Podle listu The Jerusalem Post čeká jenom v Istanbulu na přepravu domů 4 000 Izraelců.

Po čtvrteční katastrofě malajsijského letadla nad Ukrajinou začaly být letecké společnosti opatrnější. Aerolinky včetně ČSA omezily lety na Ukrajinu a pro přelety využívají jiného vzdušného prostoru. Minulý čtvrtek byl nad východní Ukrajinou, kde se už řadu týdnů vedou ostré boje mezi proruskými povstalci a ukrajinskou armádou, zřejmě sestřelen malajsijský dopravní letoun a v jeho troskách zahynulo všech 298 osob na palubě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 14 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 14 hhodinami

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
před 16 hhodinami

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánovčera v 19:46

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánovčera v 17:41

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánovčera v 16:54

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04
Načítání...