Qantas zahájil stávku naruby – nelétá z vůle vedení

Sydney – Australská letecká společnost Qantas i její dceřiná nízkonákladová společnost Jetstar zrušily dnes všechny lety. Přerušení provozu začalo platit v devět hodin středoevropského letního času, nedotklo se pouze spojů, které byly zrovna ve vzduchu. Ty směly doletět do své cílové destinace. Vedení firmy se rozhodlo přerušit provoz kvůli sporu s odbory, které požadují zvýšení mezd a zlepšení pracovních podmínek. Zaměstnanci proto opakovaně stávkovali. Teď vlastně začala podivná stávka naruby. Podle odborářů je takový postup bezprecedentní. Australská vláda zatím svolala arbitráž, která má situaci rychle vyřešit.

Spor vedení Qantasu s odboráři pocítili cestující už v minulých týdnech. Proběhlo několik „běžných“ stávek organizovaných odbory, které zastupují inženýry, zaměstnance pozemních, zavazadlových a cateringových služeb a piloty dálkových letů. Včera se omezení dotklo 10 tisíc zákazníků australských aerolinek.

Generální ředitel firmy Alan Joyce oznámil, že vedení firmy vstoupilo do vlastní „stávky“ proti odborům kvůli nerozumným požadavkům, které společnost poškozovaly. „K tomuto vývoji jsme byli přinuceni kvůli škodám způsobeným třemi odborovými svazy. Chtěl bych říct, jak je mi líto, že byl tento průběh nutný,“ uvedl ředitel Joyce. Výluka letů Qantasu a Jetstaru potrvá do odvolání, denně bude společnost stát v přepočtu 370 milionů korun.

Společnost se podle Joyce postará o všechny cestující, kteří se kvůli stávce naruby dostanou do potíží včetně ubytování a přebukování letenek u jiných leteckých společností.

Podle svazu pilotů společnosti Qantas je krok, ke kterému vedení firmy sáhlo, bezprecedentní. Odboráři se chtějí obrátit na vládu, tvrdí, že přerušení provozu ohrožuje stát. „Musíme dostat letadla zpět do vzduchu,“ řekl televizi Sky News Barry Jackson ze svazu pilotů. „Tohle je předem naplánovaný pokus o podvedení akcionářů, podvedení australského lidu a zničení značky Qantas,“ dodal vedoucí australských dopravních odborů Tony Sheldon.

Prohlášení, že situace poškozuje stát, se nevyhnula ani australská premiérka. „Firemní spory, které vidíme, se dostaly do takového stavu, že mohou mít dopad na národní hospodářství,“ uvedla Julia Gillardová. Zemi hrozí také mezinárodní ostuda. V australském Perthu končí summit zemí Commonwealthu. Jejich zástupci teď nemají jak se dostat domů.

Vláda proto svolala mimořádný arbitrážní soud. Slyšení trvalo dvě hodiny, potom je však soudci přerušili a sporem vedení Qantasu s odboráři se budou zabývat později, zřejmě v průběhu noci na neděli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 16 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...