Praha - Průmysl musí do vědy a výzkumu investovat více peněz a vysoké školy by měly urychlit předávání poznatků průmyslovým podnikům. Na Inovačním fóru v Praze se na tom shodli politici i vědci. Dnes se průmysl na vědě a výzkumu podílí zhruba šedesáti procenty
Česká republika v minulosti těžila především z nižších nákladů, které lákaly zahraniční investory ke stavbě zejména výrobních závodů. Tuto výhodu však nyní kvůli rychle rostoucím platům pomalu ztrácí. Odborníci se proto shodují, že by se Česko mělo nyní více orientovat na znalostní ekonomiku.
V oblasti zahraničních investic se už první vlaštovky začínají objevovat. Vývojové centrum pro podporu své letecké výroby má v ČR například americký Honeywell. Vznikají zde také vývojová a řídící centra společností jako IBM nebo Sun Microsystems.
Především legislativní překážky však podle vedoucího katedry kybernetiky ČVUT Vladimíra Maříka stojí v cestě užší spolupráce vysokých škol s průmyslovými podniky. „My očekáváme, že tento zájem je, jen se průmysl bojí jít do prostoru, kde nemá žádný vliv,“ dodává s tím, že je třeba změnit systém managementu na vysokých školách tak, aby se i průmysl podílel na výuce a rozhodování.
Příklady úspěšné spolupráce univerzit s průmyslovými podniky lze hledat v zahraničí. „Dostali jsme 30 milionů liber (od průmyslu, nadací) na to, abychom založili tři nové profesury a vybudovali dvě nová výzkumná centra, a já myslím, že v tom je ta hodnota, to se musí dělat i tady,“ říká profesor na univerzitě v Cambridge Rudolf Huňka.
Podpora vědy a výzkumu je i jednou z priorit premiéra Mirka Topolánka. Investice do vzdělávání, inovací a výzkumu chce propojit v projektu Vivat, který představil na podzim. Kromě financí ze tří evropských programů počítá i s větším množstvím peněz ze státního rozpočtu.
