Průměrná česká domácnost by z úspor vyžila pouhé 3 měsíce

Praha - Češi spoří častěji než ostatní Evropané. Peníze na stranu si dávají víc než tři čtvrtiny z nich. Jde ale jen o menší částky. Průměrně má česká domácnost k dispozici asi sto tisíc korun, z nichž by dokázala žít zhruba 3 měsíce. Vyplývá to z průzkumu Svět spoření banky ING. Na 90 procent Čechů přitom vnímá svou finanční situaci jako stejnou nebo horší než před rokem. S výší svých úspor je spokojena jen asi čtvrtina Čechů.

Češi myslí na budoucnost, polovina z nich si spoří na horší časy, třetina pak na bydlení. Věci, které jsou určeny „pro radost“, jako třeba hudební nástroje, si ale kupují rovnou. Peníze stranou si přitom Češi dávají častěji, než je v Evropě obvyklé. Spoří ale menší částky, a tak by jim jejich rezervy nevydržely tak dlouho. „V dnešní době je dobré mít něco našetřeno, kdykoli člověk může přijít o práci. Navíc začínám hledat vlastní bydlení,“ podotkl Daniel Maršelík. 

Finanční situace téměř poloviny Čechů se totiž proti loňsku podle jejich vlastního hodnocení zhoršila. Z čeho spořit nemá třeba ani taxikář Zdeněk. Vydělané peníze mu stačí skoro jen na nájem a jídlo. „Zatím máme na rohlík a na mléko, ale už si nevytvářím rezervu na to, abych po čtyřech, pěti letech koupil auto,“ konstatoval muž. 

Spoření
Zdroj: ČT24/ČT24/ISIFA

Příčinou zhoršujícího se vnímání finanční situace je v Česku nejčastěji růst cen (55 procent), ztráta zaměstnání (37 procent) a neplánované výdaje (34 procent).

Češi nejsou s výší úspor spokojeni

„Pokračující nepříznivá ekonomická situace se v loňském roce odrazila i na zhoršujícím se vnímání stavu osobních financí. Trochu paradoxní situace tak nastává při výpovědích našich spoluobčanů, kteří jsou na jednu stranu nejspořivějším evropským národem, na stranu druhou však je jejich spokojenost s vlastními úsporami jedna z nejnižších,“ komentoval data ředitel retailového bankovnictví ING Bank ČR Libor Vaníček. 

Úřad práce
Zdroj: Divíšek Martin/ISIFA/VLP

Lidi podle průzkumu trápí zejména ztráta zaměstnání nebo snížení platu. Nejvíc ale pocítili rostoucí ceny v obchodech. „DPH bude mít samozřejmě vliv na finanční situaci těch rodin, kde už je ten rozpočet vyloženě napnutý. Tam si myslím, že problém nastane,“ míní ředitel Asociace občanských poraden Stanislav Skalický. 

Společně s Italy patří Češi k národům, které jsou nejméně spokojené s výší svých úspor. Dobrý pocit z nich má jen čtvrtina respondentů. Mezi nejspokojenější patří obyvatelé Nizozemska, Německa nebo Lucemburska, kde výše osobních úspor vyhovuje téměř polovině obyvatel.

Výprodej
Zdroj: Pavel Wellner/isifa/Lidové noviny

Češi šetřili na zábavě i oblečení
   
Více než polovina Čechů i Evropanů podle Vaníčka omezovala výdaje v oblasti zábavy a odpočinku. Bezmála polovina se jich snažila ušetřit při nákupu oblečení. Češi pak častěji než ostatní evropské národy hledali prostor pro úspory při výdajích na telefon a internet. Shodně 31 procent Čechů i Evropanů uvedlo, že se ve výdajích v loňském roce nijak neomezovali. 

Nejčastěji si Češi peníze ukládají na běžném účtu. Tam se ale téměř nijak neúročí. Oblíbené jsou proto hlavně státem podporované produkty jako penzijní připojištění nebo stavební spoření.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Přípravy Dukovan pokračují podle plánu, řekl Havlíček. Stavba by měla začít v roce 2029

Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na pondělní tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vláda schválila hospodářskou strategii i zvláštní pobyt pro ukrajinské uprchlíky

Vláda na pondělním zasedání schválila hospodářskou strategii i nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rovněž oznámil, že novým kandidátem na post ministra životního prostředí je Igor Červený (Motoristé). Kabinet také jmenoval zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nové. Podle resortu zdravotnictví jím bude Pavel Scholz.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 19 hhodinami

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
15. 2. 2026

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026
Načítání...