Praha - Prodejci sněžných děl zažívají zlaté časy. Provozovatelé lyžařských areálů v posledních letech investují desítky až stovky milionů korun do nákupu této moderní techniky, pomocí které mohou čelit rozmarům zimního počasí, čímž výrazně prodlužují lyžařskou sezonu a nepřicházejí o tržby. Podle odhadu odborníků letos na sjezdovky v domácích zimních střediscích chrlí technický sníh 1200 až 1500 děl.
Například dovozce a prodejce sněžných děl značky Sufak Lubomír Rek ještě před čtyřmi lety prodal ročně pouze čtyři sněžné stroje, předloni už jich bylo 40 a loni více než 80 kusů. Cena sněžného kanonu se přitom pohybuje od 200.000 Kč do jednoho milionu korun. Také samotná výroba sněhu je poměrně nákladná. Nejvýkonnější děla mohou v ideálních podmínkách vyrobit přes 80 metrů krychlových sněhu za hodinu, což ale představuje hodinovou spotřebu vody 36.000 litrů. Další náklady jdou na elektřinu, jejíž ceny stále rostou.
Vlekaři přesto tvrdí, že bez sněžných děl se nyní neobejde žádný lyžařský areál, který chce fungovat po většinu sezony. Společnost Snowhill, která provozuje šest areálů v Krkonoších na Ještědu a v Kašperských horách, investovala v posledních dvou letech do umělého zasněžování ve svých šesti střediscích zhruba 140 milionů až 170 milionů korun. Návratnost investice firma odhaduje na deset let i přesto, že v případě takové zimy, jaká je letos, výrazně rostou náklady na energie a mzdy právě v souvislosti s výrobou umělého sněhu.
Zhruba 50 milionů korun investovali do automatického zasněžovacího systému také ve skiareálu Lipno. Do provozu jej sice spustili už předloni, nicméně až tuto sezonu zařízení zažilo ostrý start. Investici si nemohou Lipenští vynachválit. Právě díky kanonům chrlícím sníh může středisko v letošní nepříliš teplé zimě fungovat od listopadu prakticky bez přestávky.
„Když to odhadnu, tak v zimě napadlo na Lipensku jen asi 40 centimetrů sněhu. Bez technického zasněžování by se nedalo seriózně v tomto oboru podnikat. Nějaký rok to jistě potrvá, než se nám systém zaplatí, rozhodně je to ale návratná investice,“ řekl ČTK Luboš Krejza, ředitel společnosti Lipno Servis, která areál provozuje.
Bez uměle vyráběného sněhu by letos v českých a moravských horách zřejmě žádná zimní sezona nebyla. „Letos a loni leželo na sjezdovkách řádově 97 procent technického sněhu a sotva tři až pět procent sněhu přírodního. Bez umělého zasněžování bychom neměli na čem lyžovat,“ míní ředitel společnosti Snowhill Daniel Svrček.
Například krkonošská střediska ve Vysokém a nedalekém Jablonci nad Jizerou by v zimě, jako je ta letošní, zůstala v provozu jen deset až 25 dní. Díky technickému sněhu se v nich ale letos lyžuje už 100 dní a podle Svrčka tam sezona dosáhne celkem asi 130 dní. Výroba technického sněhu není přitom důležitá jen pro samotné lyžařské areály, podle Svrčka je podstatná pro celý turistický ruch v horách. Pokud by sníh na sjezdovkách nebyl, střediska by zela prázdnotou, tisíce lůžek v hotelích a penzionech by zůstaly neobsazené.
Umělé zasněžování používají rovněž téměř všechna střediska v Jeseníkách. „Máme nyní skvělé sněhové podmínky. Těžíme z výšky a prostředí, sníh nám tady vydrží hodně dlouho. Přesto si nedovedu představit, že bychom umělé zasněžování neměli. Pokud to má člověk promyšlené a využívá každé možné hodiny, prodlouží se tím sezona minimálně o 25 dnů,“ řekl ČTK provozovatel jednoho ze středisek v Petříkově František Kaštyl. Dodal, že do nákupu sněhových děl investoval kolem šesti milionů až sedmi milionů korun. „Taková investice se podle mého názoru vrátí do pěti let, záleží to na sezóně. Kdybych to neměl, už dávno končím,“ uvedl Kaštyl.
Ne všechna střediska však disponují dostatečným počtem děl, a proto zájem o ně každoročně prudce roste. Umělé zasněžování zatím nemá například jeden z nejznámějších moravských lyžařských areálů na Červenohorském sedle v Jeseníkách. Jeho provozovatelé po letošní mírné zimě o této investici, která si v první fázi vyžádá zhruba 20 milionů korun, vážně uvažují.
