Prodávejte jinde, radí ministerstvo firmám kvůli sankcím

Praha – Jak naložit s dopady ruských sankcí na českou ekonomiku? Máme plán, vzkázalo dnes ministerstvo zahraniční některým zástupcům tuzemských firem na společné schůzce. Ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu totiž podnikatelům poradilo, kam mohou místo Ruska nasměřovat své výrobky. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek nabídl českým podnikům pomocnou ruku v řešení tohoto problému a hodlá jim zajistit plnou podporu.

Zaorálek prozradil, že podnikatelům nastínil, jak situaci a dopad sankcí zvládnout. Hovořil o tzv. „mapě náhradních příležitostí“, která by měla nepříznivou situaci stabilizovat dlouhodobě. Zahrnuje příklady zemí, kam lze zboží expedovat místo Ruska. Jako dobrá náhrada se jeví třeba Bělorusko nebo Kazachstán.

Sankce se však netýkají jen oblasti zemědělství, ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek upozornil, že se vztahují také na některá odvětví strojírenského průmyslu. Přitom však jasně vytyčil svůj cíl: maximální udržení obchodů s Ruskem, které republice přinášejí větší zisky (jen za loňský rok šlo o 116 miliard korun) a větší finalizaci. Obchodní vztahy hodlá ministerstvo udržet za každou cenu, i když třeba jen omezeně. „Nechceme opakovat devadesátá léta, kdy české firmy opustily ruský trh,“ upozornil Mládek a dodal, že chce pod sankcemi skutečně udržet jen ty věci, na něž se postih vztahuje.

K otázce sankcí se vyjádřil také prezident Miloš Zeman, který se na Hradě sešel se zástupci odborů. Sankce hodnotí jako nesmyslné a neúčinné a zdůraznil, že v minulosti nepřinesly žádný efekt. „Nejsem přesvědčen, že sankce a protisankce mohou vést k uklidnění rusko-ukrajinského konfliktu. Jsem naopak přesvědčen, že mohou konflikt eskalovat a že jejich zprostředkované důsledky budou daleko horší než ty bezprostřední,“ uvedl dále. Během listopadové cesty do Kazachstánu by ho měli doprovázet zástupci českých podnikatelů, aby vyjednali případné podmínky pro obchod.

Celkové vyčíslení ztrát zatím není možné. Další hrozbou je totiž ztráta důvěry zboží, na něž sankce zatím ještě neplatí. Takové artikly však může zamířit do Turecka, Spojených států nebo do Srbska. Nejedná se sice o nová teritoria, ale teď se na ně čeští velvyslanci mohou zaměřit ve větší míře.

  • Ministr zemědělství Marian Jurečka upozornil na to, že ruské sankce se sice zmírnily a na některé druhy potravin se už nevztahují, avšak embargo dále trvá na mléčné a masné výrobky. To má na tuzemské potravináře zásadní vliv, a proto se z částečné úlevy radovat nemůžou. „Není to až tak jednoduché,“ dodal navíc k případnému vývozu do zmiňovaného Kazachstánu. Zboží by se muselo nějakým způsobem upravit a přebalit, řekl.

Podle Václava Bartušky, zvláštního velvyslance ČR pro energetickou bezpečnost, je však spousta zemí, které jsou exportně zajímavější než Rusko. To je pro Česko až 10. exportním trhem. „Ale buďme rádi, že tam můžeme něco vyvézt,“ dodává. Náměstek pro zahraniční obchod a EU ministerstva průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl však upozorňuje, že Česko by přesto nemělo o ruský trh přijít.

Nekonečná jednání

Rozsáhlá jednání ani tak nekončí. V pondělí se na ministerstvu průmyslu chystá schůzka podnikatelů s vedením úřadu. Ministerstvo zahraničí plánuje zasedání výše zmíněných velvyslanců a debaty se nevyhnou ani na vládě. Příští týden se sejdou obě komory parlamentu, a ačkoliv téma sankcí není primární, diskuze se jí přesto zřejmě nevyhne.

Podkladem bude i průzkum mezi podnikateli, který má pomoc dopady sankcí vyčíslit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Válka s Íránem zdražuje plyn zejména pro nové zákazníky

Ceny zemního plynu na burze tento týden klesly, přesto zůstávají zhruba o třetinu vyšší než před začátkem americko-izraelských útoků na Írán. I proto začínají dodavatelé v Česku upravovat ceníky.
před 22 hhodinami

Spor o zahrnutí plateb kartou do EET může skončit u Ústavního soudu

Nová elektronická evidence tržeb (EET) nejspíš opět skončí u Ústavního soudu. Opozici vadí, že součástí povinnosti mají být i platby kartou. Z předchozí EET je právě Ústavní soud vyjmul. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale už není možné tak snadno karetní transakce dohledat.
8. 5. 2026

Zpětně zdražovat letenky není možné, uvedla Evropská komise

Aerolinky nesmějí podle Evropské komise (EK) účtovat palivové příplatky k již zaplaceným letenkám kvůli situaci na Blízkém východě. Evropa se potýká se zdražováním kerosinu kvůli blokádě Hormuzského průlivu. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) nově otevřela cestu k využívání amerického leteckého paliva Jet A v EU.
8. 5. 2026

Soud částečně zablokoval Trumpova nejnovější cla

Nejnovější globální desetiprocentní cla uvalená v únoru prezidentem USA Donaldem Trumpem podle obchodního zákona z roku 1974 jsou nezákonná, rozhodl ve čtvrtek americký soud pro mezinárodní obchod. Zablokoval je však pouze pro dva soukromé dovozce a americký stát Washington. Rozhodnutí soudu ponechává dočasné celní poplatky, které by měly vypršet v červenci, v platnosti pro všechny ostatní dovozce, zatímco soudy projednají případné odvolání vládou. Píše o tom agentura Reuters.
8. 5. 2026

Trump tlačí EU ke schválení obchodní dohody, vyhrožuje vyššími cly

Evropská unie musí do 4. července uvést v platnost loni sjednanou obchodní dohodu se Spojenými státy, jinak bude čelit výrazně vyšším clům, prohlásil americký prezident Donald Trump. V březnu dohodu podmíněně schválil Evropský parlament. Na její konečné podobě se však ještě musí dohodnout s členskými státy EU.
7. 5. 2026Aktualizováno7. 5. 2026

ODS se možná kvůli novým pravidlům rozpočtové odpovědnosti obrátí na ÚS, říká Skopeček

Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je možné, že se klub ODS přidá ke Starostům, kteří oznámili, že nová pravidla pro rozpočtovou odpovědnost, pokud projdou legislativním procesem, napadnou u Ústavního soudu. Považuje za vhodné případnou žalobu řešit až poté, co nová rozpočtová pravidla schválí dolní komora. Nutné je podle něj zvážit, zda je žaloba k Ústavnímu soudu opodstatněná. V návrhu je podle něj i to, že vláda by nově měla rozhodovat i o kapitolách rozpočtu sněmovny, Ústavního soudu či Nejvyššího kontrolního úřadu – „instituce, která de facto vládu kontroluje“. „To bylo vždycky vyhrazeno rozpočtovému výboru,“ dodal Skopeček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
7. 5. 2026

Opozice ve sněmovně zamezila zahájení schvalování vládní novely k rozpočtům

Sněmovní opozice zamezila zahájení závěrečného schvalování vládní novely k rozpočtům. K návrhu, jehož hlavní částí je formální vynětí řady státních výdajů z deficitu rozpočtu, se poslanci vrátí příští středu. Poslanci odhlasovali odklad povinného používání Národního geoportálu územního plánování o jeden rok, novelu ještě posoudí Senát. Do závěrečného schvalování pak poslali zavedení předporodního rodičovského příspěvku. Sněmovna nepokračovala v debatě o postoji ke sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně. Schůzi podle dohod klubů ukončila.
6. 5. 2026Aktualizováno6. 5. 2026

Senát schválil přerozdělení skoro osmi miliard korun z VZP mezi menší pojišťovny

Menší zdravotní pojišťovny letos dostanou celkem zhruba 7,9 miliardy korun z Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), která v uplynulých letech měla zvýšený zisk kvůli platbám státu za ukrajinské uprchlíky. Senát ve středu toto přerozdělení schválil kvůli stabilizaci systému zdravotního pojištění. Senátoři odmítli snížení odvodů živnostníků na sociální pojistné zpětně na loňskou úroveň. Horní komora podpořila novelu, která má zejména lidem se zrakovým postižením zvýšit komfort při volbách s výjimkou komunálních.
6. 5. 2026Aktualizováno6. 5. 2026
Načítání...