Prezident EU nepřipouští řecký bankrot, nicméně názory se různí

Atény/Tokio – Řecko bankrot nevyhlásí, tato otázka nepřipadá v úvahu. Tvrdí to prezident Evropské unie Herman Van Rompuy s tím, že jednání o detailech pomoci předlužené černé ovci eurozóny pokračují podle plánu. Řecko se snaží podpořit i Mezinárodní měnový fond, který připustil, že by mohl do zadlužené země nalít více peněz, než původně zamýšlel. Názory na aktuální situaci Řecka, jehož rating se včera propadl do spekulativního pásma, se ale různí - hlavní ekonom Deutsche Bank Thomas Mayer tvrdí, že zadlužená země uvízla ve smrtelné spirále insolvence a potřebuje akutně pomoc.

„Jednání pokračují podle plánu, o restrukturalizaci dluhu se neuvažuje,“ prohlásil Van Rompuy. Restrukturalizace dluhu se technicky rovná státnímu bankrotu. Některé závazky Řecka by se při ní totiž anulovaly.

Kolem 10. května bude podle prezidenta svolána schůzka šéfů vlád euroskupiny, na které by se měla situace černé ovce eurozóny řešit. Pomoc Řecku by ale mohla eurozóna aktivovat ještě před 10. květnem. Agentura Reuters s odvoláním na zdroje blízké španělskému předsednictví uvedla, že lídři EU již jednali o svolání mimořádného summitu, který by se mohl uskutečnit začátkem května.

Záchranné lano Řecku hází i měnový fond

Svým prohlášením se Rompuy snaží zabránit panickému výprodeji řeckých dluhopisů, který by mohl vážnost situace, ve které se předlužená země nachází, ještě více umocnit. Podobný cíl má i nový plán na navýšení pomoci Řecku, o kterém píší Financial Times. První polovinu peněz by přitom fond mohl do Atén poslat už během dvou týdnů.

Měnový fond se rozhodl navýšit sumu, kterou je ochoten Řecku půjčit poté, co další zhoršení ratingu země zvýšilo obavy z hrozícího bankrotu černé ovce eurozóny. Fond je nyní ochoten navýšit svůj podíl na pomoci o 10 miliard eur, celkem by tedy mohl Řecku půjčit 25 miliard. Země eurozóny by mohly do Řecka poslat celkem 30 miliard eur.

Finanční pomoc Mezinárodního měnového fondu a zemí eura pro Řecko dosáhne 100 až 120 miliard eur, tedy mnohem víc, než se dosud předpokládalo, a bude rozvržena na tři roky. Podle opozičních německých poslanců to řekl výkonný ředitel fondu Dominique Strauss-Kahn na schůzce s parlamentními předáky. Sám šéf MMF však tyto informace odmítl komentovat s tím, že o rozsahu pomoci Řecku zatím rozhodnuto nebylo.

Bankrot Řecka by připravil investory o miliardy

Pokud by se Řecko nevymanilo z dluhové pasti a skutečně zbankrotovalo, přišli by investoři podle agentury Standard & Poor's přibližně o 200 miliard eur. Propad ratingu do spekulativního pásma přitom znamená, že investoři mají zhruba jen 30 až 40procentní šanci, že dostanou peníze, které Řecku půjčili, zpátky.

Řecko uvízlo ve smrtelné spirále insolvence

Podle některých ekonomů přitom má Řecko na kahánku. Například hlavní ekonom Deutsche Bank Thomas Mayer tvrdí, že zadlužená země uvízla ve smrtelné spirále insolvence a potřebuje akutně pomoc. Uvažovat je podle něj třeba i o restrukturalizaci dluhu, kterou Van Rompuy tolik odmítá.

Do případné restrukturalizace dluhu by se měli zapojit soukromí investoři a banky s tím, že by na svá bedra vzali část nákladů spojených se záchranou Řecka. „Hlavní myšlenka spočívá v tom, že věřitelé ze soukromého sektoru by k restrukturalizaci dluhů přispěli částkou, kterou by mohli unést,“ řekl Mayer. Varoval přitom, že Řecko by možná nemuselo být schopno snížit dluh dostatečně rychle na to, aby se kvalifikovalo pro záchranu, kterou má slíbenou od ostatních členů eurozóny.

Proč odepsat část řeckého dluhu?

„Jestliže bychom Řecku snížili jeho dluh, který dosahuje 300 miliard eur, na polovinu, pak by se Řecko snad mohlo vrátit na trh a půjčovat si tam,“ zdůraznil Mayer.

Dluhopisy se Řecku víc a víc prodražují

Do 19. května nutně potřebuje sehnat alespoň 8,5 miliardy eur. Po úterním zhoršení ratingu je pro Řecko stále těžší obstarávat si peníze na finančních trzích. Výnos z dvouletých řeckých dluhopisů na chvíli vystřelil až k 28 procentům, tedy zhruba na šestinásobek úroku, za který plánuje zadlužené zemi půjčovat eurozóna. Řecko si na finančních trzích půjčuje dráž než například Argentina, která zbankrotovala před deseti lety. I Venezuela, jež ve velkém znárodňuje soukromé firmy, má úvěry levnější.

„Je to enormní prodejní šok,“ míní hlavní ekonom Royal Bank of Scotland Jacques Cailloux, kterého citují Financial Times Deutschland. Paniku by podle něj zmírnil jasný signál Evropské centrální banky, že nenechá žádnou zemi zbankrotovat. Banka by proto měla začít nakupovat řecké státní dluhopisy.

Novou vlnu paniky a strachu o budoucnost Řecka odstartovala v úterý agentura S&P, když snížila rating Řecka hned o tři stupně, což se stává jen velmi zřídka. Hlavní rating Řecka je tak na stupni BB-plus, což je první stupeň ve spekulativním pásmu. Do cenných papírů s takovým ratingem nesmí investovat například velká část konzervativních investičních fondů, které jsou určené pro širokou veřejnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 7 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...