PPF bude usilovat o německé uhelné doly ve spolupráci s Křetínským a Tkáčem

Investiční skupina PPF Petra Kellnera a Energetický a průmyslový holding (EPH), v němž drží dvě třetiny akcií Daniel Křetínský a Patrik Tkáč a jednu třetinu ještě skupina J&T, budou postupovat společně při koupi německých uhelných dolů a elektráren švédské společnosti Vattenfall. Podle odhadů by mohla za prodej získat až 95 miliard korun.

„Spolupráce PPF a EPH má svoji historickou i obchodní logiku. Společně budeme schopni lépe financovat nejen případný nákup, ale i budoucí rozvoj stávajících aktiv společnosti Vattenfall v Německu,“ uvedla finanční ředitelka PPF Kateřina Jirásková. Oba subjekty by pak držely stejný podíl.

Zájem o německé doly projevila už dříve i firma ČEZ. „Náš zájem stále trvá,“ potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž. Německé doly by ale chtěla převzít i mezinárodní ekologická organizace Greenpeace. Jejím úmyslem je doly uzavřít. Vattenfall však podle agentury DPA nebere nabídku ekologů vážně.

Energetická koncepce Německa odkládala tendr

Kvůli nejasné budoucnosti uhelných elektráren v Německu Vattenfall zahájení tendru odkládal. Červencové rozhodnutí německé vlády zrušit plán dodatečných poplatků z provozování uhelných elektráren ale firmu povzbudil k uskutečnění transakce. Vattenfall chce nalézt kupce do konce tohoto roku a prodej dokončit příští rok.

Švédská společnost Vattenfall se snaží stáhnout z velkých akvizic, které ji dovedly do velkých dluhů a ztrát, a reaguje i na změnu německé energetické politiky. Vattenfall by nyní prodejem německých aktiv podle odhadů mohl získat až 3,5 miliardy eur (95 miliard Kč).

Hnědouhelná elektrána Vattenfallu v Jänschwaldu
Zdroj: ČTK/imago stock&people

Křetínský: Snažili bychom se najít kompromis mezi průmyslem i ekology

Předseda představenstva EPH Daniel Křetínský uvedl, že pokud by v tendru uspěli, jsou připraveni převzít odpovědnost za nalezení správného řešení pro další fungování dolů a elektráren. „Bude nejspíše spočívat v kompromisu mezi zájmy dotčených regionů, odborů a průmyslu na jedné straně a částí politické reprezentace a příznivci ekologických iniciativ na straně druhé," dodal předseda Křetínský.

Vattenfall prodává čtyři hnědouhelné doly a elektrárny o celkovém výkonu více než 8000 megawattů. Zároveň v odděleném tendru nabízí východoněmecké elektrárny s výkonem kolem 3000 megawattů. Záměr prodat východoněmecké hnědouhelné doly a elektrárny, které toto uhlí spalují, oznámila firma už před rokem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 3 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 10 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 10 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...