Pozastavení klíčového dotačního programu se 114 miliardami eur narušuje investice tisíců firem

Pozastavení evropského operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, o kterém v úterý informovaly Lidové noviny, narušuje investiční plány tisíců tuzemských firem, především těch menších. Shodli se na tom zástupci zaměstnavatelů ve vyjádření pro agenturu ČTK.

Program, v němž je zhruba 114 miliard korun, pozastavila Evropská komise. Důvodem je výsledek auditu, který v programu odhalil čtrnáctiprocentní chybovost.

Ministr průmyslu v demisi Tomáš Hüner (za ANO) na mimořádné tiskové konferenci uvedl, že  projekty v rámci programu Podnikání a inovace pokračují a po dobu, než je projedná Evropská komise, budou hrazeny z národních zdrojů. Hüner uvedl, že chyby vznikly v letech 2015 až 2017 (chybovost činí 14 procent), po jeho nástupu dochází k postupné nápravě, včetně odvolání Tomáše Novotného, náměstka, zodpovědného za evropské dotace. 

„Považujeme to za velký problém, který ale není úplným překvapením. V tuto chvíli komunikujeme s desítkami vyděšených firem a vytváříme jim informační podporu. Jde o jedno z největších selhání čerpání strukturálních fondů. Pokud budou firmy několik měsíců stát, naruší to jejich investiční a inovační plány,“ řekl prezident Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.

„Firmy se nachází v nejistotě, jestli budou moci čerpat dotace, nebo ne. Logicky proto stojí před strategickým rozhodnutím, jak naložit se svými investicemi,“ doplnila mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Eva Veličková. Řada podniků již předložila své projekty, pro které chtěly z programu čerpat dotace, nebo na nich stále pracuje. Pokud jim ministerstvo průmyslu nedá jasný signál, že situaci řeší, mohou od svých plánů upustit, dodala.

  • Podle průzkumů Asociace malých a středních podniků přibližně polovina těchto firem investuje právě ve vazbě na čerpání evropských peněz. Jde o vysoce inovativní projekty, často spojené s výzkumem.

„Pozastavení programu odhadujeme v řádu měsíců,“ řekla deníku mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová. Ministerstvo pro firmy, kterých se problém týká, zajistilo e-mailové a telefonické horké linky.

Ministr Tomáš Hüner (za ANO) zadal mimořádné kontroly a nevyloučil, že úřad podá trestní oznámení. „Cílem je zajistit, aby se situace neopakovala a Česko mohlo pokračovat v čerpání,“ sdělil LN. Financování už schválených projektů zatím uhradí MPO z českých peněz.

Klíčové jsou nyní dvě věci. Za prvé, jak rychle bude možné proplácet již schválené projekty ze státního rozpočtu a jestli se skutečně proplatí všechny. Druhá věc je, jak rychle komise obnoví možnost čerpání. Pokud to bude trvat měsíce, vážně to ohrozí chod řady malých a středních firem.
Karel Havlíček
prezident Asociace malých a středních podniků

Audit ministerstva financí odhalil chyby na konci loňského roku. Podle něj byl problém především v nastavení pravidel pro podpořené projekty, které si dokážou samy vydělat. Tito podnikatelé měli předpokládaný čistý zisk odečíst od požadovaných peněz, což se ale v mnoha případech nestalo.

Za všechno může rychlost?

„Obecně lze říci, že chyba byla v komunikaci a organizaci práce. Rychlost a schopnost čerpat byly upřednostněny před řešením potenciálních potíží. Pokud někdo upozorňoval na možný problém, který sníží čerpání, byl označen za toho, kdo škodí systému,“ uvedla Filipová. Viníka lze ale podle ní hledat až poté, co soud rozhodne, že vznikla škoda.

Podle LN vznikl problém za bývalého vedení MPO, kdy byl náměstkem odpovědným za evropské fondy Tomáš Novotný, kterého přivedl někdejší ministr Jan Mládek (ČSSD). Vinu odmítá. „Měli jsme rok předtím kontrolu Evropské komise a ta dopadla pod dvě procenta chybovosti. Tlak na rychlost patří k práci, ale problémy se určitě nepřehlížely,“ řekl deníku Novotný.

Server Seznam zprávy a Televize Seznam také v pátek uvedly, že agentura pro podnikání a inovace v současnosti informuje technologické firmy, které požádaly o evropské dotace na mzdy vývojářů, že peníze nedostanou. Dotace za tři miliardy korun mělo dostat 475 firem. Problém podle serveru rovněž odhalil audit ministerstva financí, podle kterého se neoprávněně podporovaly mzdy, které nebyly spojeny s reálnými pracovními místy. Závěr podle serveru potvrdil antimonopolní úřad i Evropská komise.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vyšší americká cla na evropská auta by dopadla i na české dodavatele

Evropská komise připravuje odpověď na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že příští týden zvýší cla na osobní a nákladní auta dovážená z Evropské unie na 25 procent. Přímý vývoz aut z Česka do Spojených států je sice nízký, tuzemských firem by se ale opatření mohlo dotknout nepřímo. Tuzemský autoprůmysl je totiž silně napojený na německé automobilky, kterým dodává součástky v řádech miliard korun.
před 13 hhodinami

VideoFirmy kvůli nedostatku lidí hledají „posily“ v zahraničí. I mezi Filipínci

Rozvoj tuzemských firem stále brzdí nedostatek pracovníků. Dělníky, řemeslníky a další kvalifikované lidi hledají proto podniky v zahraničí. Každý desátý obyvatel Česka už je cizinec. K nejrychleji rostoucím menšinám se řadí třeba Filipínci, kterých takto přijíždí do tuzemska stovky ročně.
před 14 hhodinami

Trump oznámil zvýšení cel na auta dovážená z EU

Spojené státy zvýší cla na dovoz osobních a nákladních aut ze zemí Evropské unie na 25 procent, oznámil v pátek pozdě odpoledne SELČ na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump s tím, že opatření začne platit příští týden. Sedmadvacítka podle něj neplní obchodní dohodu. Šéf Bílého domu dodal, že pokud budou auta vyráběna v továrnách na území USA, nebudou se na ně tarify vztahovat.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Juchelka chce upravit superdávku. Změny mají cílit třeba na samoživitelky

Novou superdávku čekají další změny. Po schváleném odkladu pro současné příjemce podpor chce ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představit ještě úpravy systému. Podle šéfa resortu se totiž ukázalo, že návrh nepočítal se všemi potřebnými. Mimo nově definovanou pomoc státu zůstaly třeba některé samoživitelky. Ministerstvo se ale chce zaměřit také na situaci pěstounských rodin. Celý balík opatření plánuje vláda představit do konce května.
1. 5. 2026

Ropa zlevňuje po zprávách o novém návrhu Íránu na jednání s USA

Ceny ropy se v pátek výrazně snižují po zprávách, že Írán zaslal Spojeným státům další návrh na jednání o ukončení války. Severomořská ropa Brent kolem 16:20 SELČ vykazovala pokles o více než tři procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 107 dolarů (asi 2225 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela téměř pět procent a sestoupila pod sto dolarů za barel.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Začala prozatímně platit dohoda mezi EU a skupinou Mercosur

Od půlnoci začala prozatímně platit obchodní dohoda mezi Evropskou unií a skupinou jihoamerických zemí Mercosur. Vyjednávání o ní trvalo přes čtvrt století a Evropská komise se rozhodla využít své pravomoci začít ujednání uplatňovat, ačkoliv ho ještě neschválil Evropský parlament. Dohodu v minulosti silně kritizovali zemědělci a její uplatňování před dokončením ratifikace kritizovala například Francie.
1. 5. 2026

Finsko zprovoznilo první lithiový důl v Evropě. Těženou rudu rovnou i zpracuje

Finsko uvedlo do provozu první lithiový důl na kontinentu. Závod je výjimečný i v tom, že se klíčová surovina pro současnou elektroniku na jednom místě nejen těží, ale rovnou zpracovává pro použití do baterií. Zdejší produkce má pokrýt asi desetinu současné poptávky v Evropě, která je jinak zcela závislá na dovozu.
1. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o stavebním zákoně

Vláda Andreje Babiše (ANO) si od nového stavebního zákona slibuje, že rozhýbe stavební trh. Opozice tvrdí, že je ušitý horkou jehlou a způsobí víc škody než užitku. „Ten zákon napsali developeři, a to ještě developeři pražští. (...) Máme tady zákon, který ne, že ruší razítka, ale vypíná kontrolu veřejných zájmů. (...) Národní památkový úřad si ani nesáhne na ty chráněné zóny,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským exministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). „Neřešíme jenom problémy Prahy,“ oponovala poslankyně Zuzana Ožanová (ANO). „To, že se snažíme, aby bylo nějakým způsobem (k dispozici) bydlení, aby se rozrůstal bytový fond a aby lidé měli kde bydlet, to je pravda. Ale to jen jedna z drobných věcí, jsou tam (ve stavebním zákoně) i další,“ dodala.
1. 5. 2026
Načítání...