Pozastavení evropského operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, o kterém v úterý informovaly Lidové noviny, narušuje investiční plány tisíců tuzemských firem, především těch menších. Shodli se na tom zástupci zaměstnavatelů ve vyjádření pro agenturu ČTK.
Pozastavení klíčového dotačního programu se 114 miliardami eur narušuje investice tisíců firem
Program, v němž je zhruba 114 miliard korun, pozastavila Evropská komise. Důvodem je výsledek auditu, který v programu odhalil čtrnáctiprocentní chybovost.
Ministr průmyslu v demisi Tomáš Hüner (za ANO) na mimořádné tiskové konferenci uvedl, že projekty v rámci programu Podnikání a inovace pokračují a po dobu, než je projedná Evropská komise, budou hrazeny z národních zdrojů. Hüner uvedl, že chyby vznikly v letech 2015 až 2017 (chybovost činí 14 procent), po jeho nástupu dochází k postupné nápravě, včetně odvolání Tomáše Novotného, náměstka, zodpovědného za evropské dotace.
„Považujeme to za velký problém, který ale není úplným překvapením. V tuto chvíli komunikujeme s desítkami vyděšených firem a vytváříme jim informační podporu. Jde o jedno z největších selhání čerpání strukturálních fondů. Pokud budou firmy několik měsíců stát, naruší to jejich investiční a inovační plány,“ řekl prezident Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.
„Firmy se nachází v nejistotě, jestli budou moci čerpat dotace, nebo ne. Logicky proto stojí před strategickým rozhodnutím, jak naložit se svými investicemi,“ doplnila mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Eva Veličková. Řada podniků již předložila své projekty, pro které chtěly z programu čerpat dotace, nebo na nich stále pracuje. Pokud jim ministerstvo průmyslu nedá jasný signál, že situaci řeší, mohou od svých plánů upustit, dodala.
- Podle průzkumů Asociace malých a středních podniků přibližně polovina těchto firem investuje právě ve vazbě na čerpání evropských peněz. Jde o vysoce inovativní projekty, často spojené s výzkumem.
„Pozastavení programu odhadujeme v řádu měsíců,“ řekla deníku mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová. Ministerstvo pro firmy, kterých se problém týká, zajistilo e-mailové a telefonické horké linky.
Ministr Tomáš Hüner (za ANO) zadal mimořádné kontroly a nevyloučil, že úřad podá trestní oznámení. „Cílem je zajistit, aby se situace neopakovala a Česko mohlo pokračovat v čerpání,“ sdělil LN. Financování už schválených projektů zatím uhradí MPO z českých peněz.
Klíčové jsou nyní dvě věci. Za prvé, jak rychle bude možné proplácet již schválené projekty ze státního rozpočtu a jestli se skutečně proplatí všechny. Druhá věc je, jak rychle komise obnoví možnost čerpání. Pokud to bude trvat měsíce, vážně to ohrozí chod řady malých a středních firem.
Audit ministerstva financí odhalil chyby na konci loňského roku. Podle něj byl problém především v nastavení pravidel pro podpořené projekty, které si dokážou samy vydělat. Tito podnikatelé měli předpokládaný čistý zisk odečíst od požadovaných peněz, což se ale v mnoha případech nestalo.
Za všechno může rychlost?
„Obecně lze říci, že chyba byla v komunikaci a organizaci práce. Rychlost a schopnost čerpat byly upřednostněny před řešením potenciálních potíží. Pokud někdo upozorňoval na možný problém, který sníží čerpání, byl označen za toho, kdo škodí systému,“ uvedla Filipová. Viníka lze ale podle ní hledat až poté, co soud rozhodne, že vznikla škoda.
Podle LN vznikl problém za bývalého vedení MPO, kdy byl náměstkem odpovědným za evropské fondy Tomáš Novotný, kterého přivedl někdejší ministr Jan Mládek (ČSSD). Vinu odmítá. „Měli jsme rok předtím kontrolu Evropské komise a ta dopadla pod dvě procenta chybovosti. Tlak na rychlost patří k práci, ale problémy se určitě nepřehlížely,“ řekl deníku Novotný.
Server Seznam zprávy a Televize Seznam také v pátek uvedly, že agentura pro podnikání a inovace v současnosti informuje technologické firmy, které požádaly o evropské dotace na mzdy vývojářů, že peníze nedostanou. Dotace za tři miliardy korun mělo dostat 475 firem. Problém podle serveru rovněž odhalil audit ministerstva financí, podle kterého se neoprávněně podporovaly mzdy, které nebyly spojeny s reálnými pracovními místy. Závěr podle serveru potvrdil antimonopolní úřad i Evropská komise.