Pozastavení klíčového dotačního programu se 114 miliardami eur narušuje investice tisíců firem

Pozastavení evropského operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, o kterém v úterý informovaly Lidové noviny, narušuje investiční plány tisíců tuzemských firem, především těch menších. Shodli se na tom zástupci zaměstnavatelů ve vyjádření pro agenturu ČTK.

Program, v němž je zhruba 114 miliard korun, pozastavila Evropská komise. Důvodem je výsledek auditu, který v programu odhalil čtrnáctiprocentní chybovost.

Ministr průmyslu v demisi Tomáš Hüner (za ANO) na mimořádné tiskové konferenci uvedl, že  projekty v rámci programu Podnikání a inovace pokračují a po dobu, než je projedná Evropská komise, budou hrazeny z národních zdrojů. Hüner uvedl, že chyby vznikly v letech 2015 až 2017 (chybovost činí 14 procent), po jeho nástupu dochází k postupné nápravě, včetně odvolání Tomáše Novotného, náměstka, zodpovědného za evropské dotace. 

„Považujeme to za velký problém, který ale není úplným překvapením. V tuto chvíli komunikujeme s desítkami vyděšených firem a vytváříme jim informační podporu. Jde o jedno z největších selhání čerpání strukturálních fondů. Pokud budou firmy několik měsíců stát, naruší to jejich investiční a inovační plány,“ řekl prezident Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.

„Firmy se nachází v nejistotě, jestli budou moci čerpat dotace, nebo ne. Logicky proto stojí před strategickým rozhodnutím, jak naložit se svými investicemi,“ doplnila mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Eva Veličková. Řada podniků již předložila své projekty, pro které chtěly z programu čerpat dotace, nebo na nich stále pracuje. Pokud jim ministerstvo průmyslu nedá jasný signál, že situaci řeší, mohou od svých plánů upustit, dodala.

  • Podle průzkumů Asociace malých a středních podniků přibližně polovina těchto firem investuje právě ve vazbě na čerpání evropských peněz. Jde o vysoce inovativní projekty, často spojené s výzkumem.

„Pozastavení programu odhadujeme v řádu měsíců,“ řekla deníku mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová. Ministerstvo pro firmy, kterých se problém týká, zajistilo e-mailové a telefonické horké linky.

Ministr Tomáš Hüner (za ANO) zadal mimořádné kontroly a nevyloučil, že úřad podá trestní oznámení. „Cílem je zajistit, aby se situace neopakovala a Česko mohlo pokračovat v čerpání,“ sdělil LN. Financování už schválených projektů zatím uhradí MPO z českých peněz.

Klíčové jsou nyní dvě věci. Za prvé, jak rychle bude možné proplácet již schválené projekty ze státního rozpočtu a jestli se skutečně proplatí všechny. Druhá věc je, jak rychle komise obnoví možnost čerpání. Pokud to bude trvat měsíce, vážně to ohrozí chod řady malých a středních firem.
Karel Havlíček
prezident Asociace malých a středních podniků

Audit ministerstva financí odhalil chyby na konci loňského roku. Podle něj byl problém především v nastavení pravidel pro podpořené projekty, které si dokážou samy vydělat. Tito podnikatelé měli předpokládaný čistý zisk odečíst od požadovaných peněz, což se ale v mnoha případech nestalo.

Za všechno může rychlost?

„Obecně lze říci, že chyba byla v komunikaci a organizaci práce. Rychlost a schopnost čerpat byly upřednostněny před řešením potenciálních potíží. Pokud někdo upozorňoval na možný problém, který sníží čerpání, byl označen za toho, kdo škodí systému,“ uvedla Filipová. Viníka lze ale podle ní hledat až poté, co soud rozhodne, že vznikla škoda.

Podle LN vznikl problém za bývalého vedení MPO, kdy byl náměstkem odpovědným za evropské fondy Tomáš Novotný, kterého přivedl někdejší ministr Jan Mládek (ČSSD). Vinu odmítá. „Měli jsme rok předtím kontrolu Evropské komise a ta dopadla pod dvě procenta chybovosti. Tlak na rychlost patří k práci, ale problémy se určitě nepřehlížely,“ řekl deníku Novotný.

Server Seznam zprávy a Televize Seznam také v pátek uvedly, že agentura pro podnikání a inovace v současnosti informuje technologické firmy, které požádaly o evropské dotace na mzdy vývojářů, že peníze nedostanou. Dotace za tři miliardy korun mělo dostat 475 firem. Problém podle serveru rovněž odhalil audit ministerstva financí, podle kterého se neoprávněně podporovaly mzdy, které nebyly spojeny s reálnými pracovními místy. Závěr podle serveru potvrdil antimonopolní úřad i Evropská komise.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 14 hhodinami

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
před 17 hhodinami

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoVálka USA s Íránem má výrazný dopad na srílanský čajový průmysl

Zamrzlá válka mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na druhé má dopad na ekonomická odvětví a komunity tisíce kilometrů daleko. Postihla například srílanský čajový průmysl, který zaměstnává téměř 2,5 milionu lidí. Trhy Blízkého východu tvoří víc než polovinu exportu cejlonského čaje. Odbyt se s válkou v Íránu výrazně proměnil. „Začalo to 28. února. Na následující aukci se ceny čaje propadly o dvacet procent. A dvacet procent čaje se na aukci vůbec neprodalo,“ uvedl předseda Asociace obchodníků s cejlonským čajem Lusantha de Silva. Dovoz cejlonského čaje do Íránu ze dne na den skončil. Teherán přitom do války odebíral téměř polovinu srílanské produkce, ročně za 680 milionů dolarů. Majitelé plantáží tak stojí před zásadními změnami.
včera v 06:30

VideoHospodářství táhne spotřeba domácností a nově i investice firem, řekl ekonom Marek

K rychlejšímu budoucímu růstu hospodářství jsou potřeba bilionové investice, a to zejména do lidského kapitálu, tedy do vysokých škol, vědy a výzkumu, řekl v Interview ČT24 hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dalšími oblastmi jsou pak dostavba dopravní infrastruktury a příprava odolnější energetiky, uvedl v rozhovoru, který vedl Daniel Takáč. Pokud jde o současnost, ekonomický růst stál do loňského roku na spotřebě domácností, ale v posledních čtvrtletích se jeho dalším pilířem staly i investice firem. S rychlejším rozvojem spotřeby domácností lze podle ekonoma počítat nadále, protože bude pokračovat relativně rychlý růst mezd (nyní přes šest procent meziročně), i vzhledem k jejich dřívějšímu silnému reálnému propadu. Nyní jsou podle Marka na úrovni roku 2021. Spotřebu domácností bude podporovat též snižování vysoké míry úspor, jež vznikla při několika minulých krizích. Za největší brzdu pro české hospodářství považuje potíže Německa, až pak dění na Blízkém východě.
21. 5. 2026

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
21. 5. 2026
Načítání...