Pošta dostala o miliardu míň. Ztrátu asi naposled doplatí všichni hráči na trhu

Praha – Přes 753 milionů korun – tolik dostane Česká pošta na zaplacení čistých nákladů, které jí vznikly poskytováním služeb v roce 2013. To je ale o miliardu méně, než žádala po Českém telekomunikačním úřadu (ČTÚ). Podle připravované novely by jí peníze měl doplatit stát, nicméně do té doby jí ztrátové služby musí uhradit všichni hráči na trhu včetně pošty samotné. Vyplývá to ze zprávy ČTÚ. Pošta se může proti rozhodnutí odvolat. Zatím ale o rozkladu nejednala, protože jej neobdržela.

Původní částka požadovaná poštou dosahovala 1,775 miliardy korun. Jde o dorovnání ztráty z poskytování základních služeb na celém území Česka, které pošta poskytuje na základě licence od státu. Patří mezi ně dodání poštovních zásilek do dvou kilogramů, dodání poštovních balíků do deseti kilogramů, dodání peněžité částky poštovním poukazem nebo dodání doporučených a cenných zásilek.

Podle současné legislativy by měl poště hradit ztrátu z poskytování základních služeb kompenzační fond, do kterého mají přispívat všichni poštovní operátoři podle svého podílu na trhu, včetně pošty. Proti tomu se Česká pošta i její konkurenti bránili. Návrh novely, která povinnost přesouvá na stát, prošel na konci roku připomínkovým řízením a v současnosti míří do vlády.

„Za částkou, kterou Česká pošta ČTÚ poskytla na základě vyčíslení svých nákladů na poskytování univerzální služby, si společnost plně stojí. Její výše byla spočítána podle platné metodiky a byla nezávisle auditována,“ uvedl mluvčí pošty Matyáš Vitík. Dodal, že pokud by se na úhradě částky 750 milionů korun podíleli všichni poskytovatelé poštovních služeb podle svých tržních podílů, dostala by pošta jako dominantní hráč nakonec jen zhruba 150 milionů Kč.

Z ulic postupně mizí poštovní schránky
Zdroj: ČT24/ČTK

ČTÚ uznal při posuzování náhrad poště náklady 513,3 milionu korun na provozování poštovní sítě a 509,7 milionu za doručování každý den. Od toho odečetl nehmotné a tržní výhody spojené s poskytováním základních služeb, které vyčíslil na 103,5 milionu, a částku 194,7 milionu, která představuje jedno procento z celkových nákladů České pošty, a podle zákona se nepovažuje za nespravedlivou finanční zátěž pro držitele poštovní licence.

Česká pošta čeká za loňský rok zisk kolem 200 milionů korun při tržbách necelých 20 miliard Kč. Zisk v posledních letech klesá kvůli nižším výnosům z doručování. Pokud by letos podnik nedostal od státu kompenzaci za základní služby, skončil by zřejmě ve ztrátě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 12 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 13 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 19 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 20 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...