Pošta chce více vydělávat. Zeštíhlí až o čtvrtinu zaměstnanců, plánuje ředitel Knap

64 minut
Generální ředitel České pošty Roman Knap v Byznysu ČT24
Zdroj: ČT24

Rozdělit Českou poštu na tři divize, snížit počty zaměstnanců o sedm tisíc, zavádět samoobslužná místa a zejména zvýšit konkurenceschopnost při zápolení se stále sílícími rivaly. To je záměr několikaleté restrukturalizace, na jejímž konci se má státní podnik opět vrátit do zisku. Hlavním bitevním polem bude doručování balíků, řekl v pořadu Byznys ČT24 generální ředitel České pošty Roman Knap.

Za loňský rok vykázala Česká pošta poprvé ve své historii účetní ztrátu (275 milionů korun), ale provozní výsledek byl výrazně horší a ztráta přesáhla miliardu korun. Knap, který nastoupil do čela v červnu loňského roku, připomněl, že firma byla provozně ve ztrátě už od roku 2014 a výsledky vylepšovala prodejem majetku.  

Dosáhnout konkurenceschopnosti pošty potrvá podle Knapa ještě tři roky. Pozitivní výsledky restrukturalizace se mají začít projevovat v letech 2020 a 2021. „Uděláme vše pro to, aby pošta začala moderně fungovat, a s tím jsou spojena i manažerská rizika,“ uvedl s tím, že s (ne)úspěchem je spojena také jeho vlastní pozice. Firma chce mít do tří let vyrovnaný rozpočet.

Pošta chce začít vytvářet samoobslužná místa, kde bude možné například vyzvednout balík, zaplatit složenku či podat dopis. Čtyři stovky by jich do dvou let měly vzniknout na poštách vedle klasických přepážek. Pošta také jedná s developery o vzniku těchto míst v nových rezidenčních projektech.

Hospodaření České pošty má výrazně zlepšit novela poštovního zákona. Ta kromě jiného zvyšuje zákonný limit kompenzace čistých nákladů firmy ze současné půlmiliardy na 1,5 miliardy korun. Pošta by zároveň podle novely měla dostat od státu 800 milionů korun na úhradu ztrát, které jí vznikly poskytováním zákonných služeb v letech 2013 a 2014.

Tyto kompenzace jsou spojeny s povinností pošty zajišťovat veřejnou službu pro stát. Tedy například udržovat síť 3200 poboček, doručování dopisů, vybírání poštovních schránek nebo fyzické doručování důchodů v hotovosti, uvedl Knap. „Jak klesá objem těchto služeb, je tato služba stále více ztrátová,“ dodal. 

Vývoj počtu poboček České pošty
Zdroj: ČT24

Počet zaměstnanců má klesnout ze současných 30 tisíc o sedm tisíc. Firma chce využít přirozené fluktuace a odchodů do důchodů, kdy pracovníci už nebudou nahrazování. O práci mohou přijít někteří listovní doručovatelé nebo lidé v třídírnách. Očekává se však odpor poštovních odborů. 

Typickým zaměstnancem pošty jsou lidé starší 40 let, častěji ženy. Nejpočetnější skupinu tvoří poštovní doručovatelé (9,5 tisíce). Průměrná mzda ve firmě je necelých 27 tisíc korun, tedy přibližně o 5,5 tisíc měně než republiková. Knap uvedl, že roční fluktuace činí kolem 27 procent, což znamená, že ročně odejde až sedm tisíc zaměstnanců. Spolu s brigádníky na vypjatá období jako před Vánoci tak musí pošta každý rok nabírat 10 až 12 tisíc zaměstnanců, uvedl generální ředitel. „To je ohromné číslo,“ dodal.

Firma hodlá stále více investovat do modernizace třídíren. Jednak aby ušetřila na pracovnících, jednak aby lépe konkurovala sílící konkurenci. A to zejména v oblasti přepravy balíků. Tato komerční část činnosti pošty – tedy zejména doručování balíků a nabídka finančních služeb – by měla být podle představ Knapa výrazně ziskovější, než je tomu dosud. 

Konkurenty pošty jsou zejména firmy PPL, GLS, dpd, Geis či Zásilkovna. Doručování balíků je výrazně rostoucí segment trhu, spojený hlavně s rozvojem e-shopů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 12 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...