Pošta bude i nadále státní, shodli se Sobotka a Chovanec

Praha - Česká pošta zůstane i nadále státním podnikem - premiér po jednání s ministrem vnitra Milanem Chovancem znovu odmítl její privatizaci. Prioritou vlády je podle Bohuslava Sobotky udržení stávající sítě poboček, na kterou by měl stát poště finančně přispívat. Proti tomu se ale tento týden postavil ministr financí Andrej Babiš, podle kterého není vhodné poštu dotovat. Zůstává však osamocen, zachování pošty v současné podobě totiž i přes ztrátovost podporuje také opozice.

„Já vnímám udržení stávající pobočkové sítě jako důležitou součást zachování slušného životního standardu zejména na venkově, v menších obcích a menších městech. S tím zachování poboček České pošty souvisí, a pokud to bude stát finanční prostředky, tak bychom je na to České poště měli poskytnout i ze státního rozpočtu,“ uvedl premiér. ČSSD bude podle něj usilovat o to, aby pošta státním podnikem zůstala.

Sobotka argumentuje tím, že podobným způsobem stát přispívá například na udržení některých regionálních spojů Českých drah. Na budoucnost České pošty mají ale dva hlavní představitelé koalice rozdílný názor. Šéf státní kasy ale peníze z rozpočtu poskytovat nechce. „Budeme hledat způsob, jak České poště pomoci bez toho, aby to musel sanovat rozpočet,“ uvedl.

Chovanec: Pošta by měla hledat nové způsoby výdělku

Podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) tratí Česká pošta na provozu sítě poboček 2,4 miliardy korun ročně a zároveň Český telekomunikační úřad jí dovoluje síť poboček omezit o tisíc míst bez toho, aby přišla o status poskytovatele univerzální služby. Případné omezování sítě poboček ale dnes premiér odmítl.

Ministr financí Andrej Babiš navrhuje, aby stát hospodaření pošty pomohl raději tak, že by na ni převedl například hotovostní pokladnu z finanční či celní správy, čím by pošta získala další práci i klienty. Chovanec však opakovaně poukazuje, že by to nepřineslo dost peněz. „To, o čem mluví pan vicepremiér Babiš, znamená pro Českou poštu příjem v řádu jednotek nebo desítek milionů korun. A tady chybí 2,4 miliardy korun ze ztráty z pobočkové sítě. To znamená, tyto zisky prostě stačit nebudou,“ řekl v Událostech, komentářích. Poukázal, že i řada dalších států poštu dotuje, například Francie nebo Itálie. Úspěšná německá pošta potom má příjmy především z docela jiné oblasti než je doručování zásilek – je totiž například akcionářkou DHL.

Podle ministra vnitra - pod jehož úřad společnost spadá - by ale měla Česká pošta zároveň sama hledat nové zákazníky a tržby. Jednou z možností je například poskytování bankovních služeb, které dnes pro poštu zajišťuje externě jiná banka. „Bude-li Česká pošta státním podnikem, o co usilujeme, bude to banka ve vlastnictví státu. Pokud to pro nás bude výhodnější, tak cestou vlastní banky půjdeme, získáme bankovní licenci. V současné době velmi pečlivě posuzujeme a počítáme,“ nastínil.

  • Milan Chovanec: „My máme v současné době platnou smlouvu s ČSOB, která přináší české poště profit 1,4 miliardy korun. Bez této smlouvy by Česká pošta už teď byla ve ztrátě. Připravujeme dvě varianty, jedna varianta je vlastní banka, že by se Česká pošta stala bankou, a druhá varianta je příprava mezinárodního tendru, který by našel nového partnera pro tyto bankovní služby.“

Dotace pro poštu podporuje i opozice

Ministr financí Babiš s myšlenou omezení dotací pro Českou poštu nenajde podporu ani u opozice. Že je potřeba mít poštu v současné podobě, se v Událostech, komentářích shodli s ministrem vnitra také místopředseda STAN Stanislav Polčák a předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. „Je to veřejná služba pro to, aby lidé na venkově nezůstali odříznuti od základních služeb,“ podpořil dotace pro poštu Polčák. Kováčik potom poukázal na potřebu zachování poštovních poboček v obcích i kvůli špatnému dopravnímu spojení. „Na venkově nemůže občan, když mu zavřete pobočku, sednout každých deset minut na tramvaj nebo metro a zajet si na jinou,“ řekl poslanec.

Zaměstnanci pošty dostanou přidáno

Předseda vlády se s Milanem Chovancem shodl také na tom, že by měli zaměstnanci pošty dostat přidáno. V minulosti byli podle premiéra vystaveni tlaku, aby nepožadovali zvyšování platů, i Chovanec počátkem týdne poukazoval, že schválené zvýšení platů státních zaměstnanců bude pro poštu znamenat výdaj 350 milionů korun. Podle Sobotky by ale měly platy růst i na poště. Pokud má zůstat konkurenceschopná a zaručovat kvalitní služby, tak není možné, aby se k zaměstnancům přistupovalo takovýmto způsobem, dodal premiér.

Česká pošta provozuje asi 3 250 poboček. Loni vykázala zisk 305 milionů korun, výnosy ale klesly o půl miliardy na 19,5 miliardy Kč. Firmě klesají výnosy z klasického doručování a snaží se je nahradit jinými činnostmi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci začnou projednávat návrh rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna by měla ve středu začít v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00Aktualizovánopřed 27 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 38 mminutami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 13 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 13 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 23 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...